Tel Aviv/Newcastle - Starobylé korály byly podle nové studie vůči změnám v oceánu odolnější, než se předpokládalo. To přináší naději, že pokud dnešní druhy korálů vydrží, budou se umět přizpůsobit kyselejší mořské vodě, kterou s sebou přinese globální oteplování.
Informaci přinesl server Nationalgeographic.com.
Studie ukázala, že korály se kdysi kyselé vodě přizpůsobily tak, že změnily způsob, jakým si vytvářely svou křídovitou schránku.
Dnes si korály tvoří velké útesy z tisíců nepatrných skeletů, jejichž základním stavebním materiálem je aragonit. Ten je citlivý na korozivní účinky kyselého prostředí, které je vedlejším produktem stoupajícího podílu oxidu uhličitého v atmosféře.
"Máme však hodně podkladů, abychom dokázali, že tyto skelety byly původně z vápence a nikoliv jen z aragonitu, který se po smrti korálu transformoval," cituje server Jaroslava Stolarskiho z Institutu paleontologie Polské Akademie věd.
Sasanky v šálku na vajíčko
Zkamenělé pěticentimetrové korály, které vědci zkoumali, vypadají jako sasanky uhnízděné v šálku na vajíčko. Spadají do rodu Coelosmilia, který existoval před 70 miliony let.
Vápenaté schránky vědci podrobili mnoha testům. Při nich zjistili vysoký podíl hořčíku a vápníku. To je charakteristické pro vápenec a nikoli pro aragonit.
Tehdejší oceány byly daleko kyselejší, s mnohem menším podílem hořčíku. "Ve stejném prostředí vedle sebe žily dva druhy korálů - jedny s vápenatou a jedny s aragonitovou schránkou. To dokládá, že se některé z korálů perfektně přizpůsobily geochemické situaci," říká Stolarski.
Život i po kometě
"Tato studie otevírá možnost, že se proces otáčel z aragonitu na vápenec a opačně," říká Stephen Cairns, výzkumný zoolog z Národního muzea přírodní historie ve Washingtonu.
"Ukazuje to na velkou přizpůsobivost živočichů i rostlin, ačkoliv se podmínky na Zemi mění někdy dramaticky. I pokud by byl po zásahu komety život z devadesáti procent vymýcen, je tak jisté, že nějaké pozůstatky se vždy prosadí," dodal.
Stolarski tvrdí, že právě různost druhů je klíčem k vysoké schopnosti se přizpůsobit, a to i u dnešních druhů, které jsou ohroženy důsledky oteplování.
"Pokud bychom nešetrným způsobem nějaký druh ztratili, mohlo by se stát, že to bude právě ten jeden, který by byl schopen se adaptovat," uzavírá Stolarski.
