Ničivé oteplování Země paradoxně brzdí špinavý vzduch

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová, Vanda Králová
16. 11. 2008 16:35
Emise CO2 už planetu oteplily o 2,4 stupně

Londýn - Minulý rok světoví klimatologové varovali, že oteplení o více než dva stupně Celsia bude mít pro Zemi nedozírné následky.

Teď přišli vědci s dalším překvapivým tvrzením: k ničivému oteplení by už dávno došlo, nebýt - paradoxně - znečištění v atmosféře.

Vzestup teplot o už zmiňované dva stupně by přitom negativně ovlivnil stamiliony lidí. Přišly by o vodu a s ní i o obživu.

Při třístupňovém oteplení by se podle klimatického panelu OSN, loňském nositeli Nobelovy ceny míru, pravděpodobně výrazně snížil objem produkce potravin. A v rozsáhlých částech světa by propukl hladomor.

Čtěte také: Arktida zažívá rekordní teplo. Následky jsou fatální

Co přesně tedy experti zjistili?

Především to, že emise skleníkových plynů jsou už dnes v atmosféře v tak vysoké koncentraci, aby oteplení o dva stupně způsobily.

Znečištění a dým ve vzduchu však blokují sluneční paprsky, čímž oteplení zabraňují, řekl Hans Joachim Schellnhuber, ředitel Institutu pro výzkum klimatických dopadů v Postupimi. "Maskují dvě třetiny globálního oteplování. Již teď se oteplilo o 2,4 stupně Celsia," řekl agentuře Reuters.

Odpůrci teorií o globálním oteplování ale nemají důvod se radovat. Škodliviny ve vzduchu sice vzestup teplot zbrzdily, zastavit ho "jednou provždy" ale nemohou.

Energetická revoluce

Aby se Země o kritické dva stupně neoteplila, bylo by podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) třeba investovat v letech 2010 až 2030 asi 3,6 bilionu dolarů. "Svět potřebuje energetickou revoluci," uvádí ve své nejnovější zprávě.

Ničivé povodně, sucha a vzestup hladin moří - to jsou podle odborníků následky globálního oteplování.
Ničivé povodně, sucha a vzestup hladin moří - to jsou podle odborníků následky globálního oteplování. | Foto: Reuters

V souvislostech: V roce 2009 nebudeme potřebovat ropu

Podle IEA je třeba lépe využívat získanou energii a upřednostňovat technologie, které do ovzduší nevypouštějí škodlivé látky. Peníze by se měly vložit například do ukládání CO2 pod zem či do postupného odstavování "špinavých" elektráren a budování nových, ekologičtějších.

Pro srovnání: přibližně stejnou částku, čtyři biliony dolarů, investovaly v uplynulých týdnech světové instituce a vlády, aby zmírnily dopady finanční krize.

Pokud by svět pokračoval jako doteď a proti klimatickým změnám nic nepodnikl, teplota vzroste až o šest stupňů Celsia.

Získáme 20krát tolik

"Hospodářská a finanční krize nesmí zastavit ani zbrzdit nutné politické kroky v oblasti energetiky," uvedl šéf agentury Nobuo Tanaka.

Každý rok totiž energetická spotřeba stoupá o 1,6 procenta. A pokud se na energetické politice nic nezmění, bude v roce 2030 zapotřebí o 45 procent energie než dnes. Hlavně kvůli Indii, Číně a také rostoucí poptávce na Blízkém východě.

Jak vyčíslil britský ekonom Nicholas Stern, snížením emisí skleníkových plynů se navíc výrazně ušetří.

Likvidace následků globálního oteplování - například povodní, sucha či vzestupu hladiny moří - by v budoucnu stála až dvacetkrát víc, než investice do vyčištění ovzduší.

Čtěte také: Maledivy mizí v oceánu. Hledají volnou půdu v zahraničí

 

Právě se děje

Další zprávy