Studie: V roce 2090 nebudeme potřebovat ropu

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová, Vanda Králová, vk, zuk
4. 11. 2008 19:46
Přechod "na zelenou" by stál 15 bilionů dolarů
V roce 2090 by se podle studie mohl svět obejít bez fosilních paliv, kdyby chtěl...
V roce 2090 by se podle studie mohl svět obejít bez fosilních paliv, kdyby chtěl... | Foto: Reuters

Brusel - Mohl by svět fungovat bez ropy, uhlí a zemního plynu, nebo je taková představa naprosto nereálná? Mohl, odpovídají v nové studii experti z Evropské rady pro obnovitelnou energii (EREC) a ekologické organizace Greenpeace.

Závislosti na fosilních palivech by se podle nich světová ekonomika dokázala zbavit už relativně brzy. Stačí, když vsadí na zelenou energii.

"Obnovitelná energie by mohla pokrýt veškerou globální spotřebu energie do roku 2090," stojí ve dvousetstránkovém textu nazvaném "Energetická (r)evoluce".

Kdyby se přistoupilo k radikálním opatřením, vytlačily by geotermální stanice, biopaliva či větrné parky ropu dokonce už v roce 2050.

Stačí "maličkost": investovat do roku 2030 14,7 bilionů amerických dolarů.

Bič na globální oteplování

Energii získávanou spalováním fosilních paliv by měla beze zbytku nahradit energie sluneční a geotermální, spalování biomasy a větrná energie.

Více zde: V Německu začínají vyrábět čistou elektřinu z uhlí

Právě využívání ropy nebo uhlí nese podle Mezivládní komise pro klimatické změny (IPCC) hlavní díl viny za globální oteplování. 

Zabránit tomu, aby se teploty ve světě zvýšily o kritické dva stupně v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí, může jen posun ve výrobě energie směrem k obnovitelným zdrojům, píše se ve studii.

Fosilní paliva jako naříklad ropa mohou být nahrazena obnovitelnými zdroji energie za méně než 90 let
Fosilní paliva jako naříklad ropa mohou být nahrazena obnovitelnými zdroji energie za méně než 90 let | Foto: Reuters

Ojedinělá je hlavně tím, že se odklonem od fosilních paliv zabývá velmi detailně, a to i z ekonomického hlediska.

"Dokonce i ti, kteří s prezentovanou analýzou nesouhlasí, budou mít z tak hluboké studie základních hypotéz užitek," napsal ředitel IPCC Rajendra Pachauri v předmluvě ke studii.

A jak by měl "přechod na zelenou" konkrétně vypadat?

Jednoduše, tvrdí autoři textu. V první řadě by se měly co nejdřív zastavit dotace na fosilní paliva, ale i jadernou energetiku, kterou mezi ekologické nepočítají.

Hned potom by mělo následovat přesné stanovení legislativních pravidel pro obnovitelnou energii a vytvoření podmínek pro efektivnější využívání energie v budovách a dopravních prostředcích.

Čtěte také: Europoslanci snížili kvóty pro tradiční biopaliva

A co finanční krize?

Kritici nad studií přesto kroutí hlavou. V době, kdy se všude ve světě hroutí finanční trhy, je podle nich investice kolem 15 bilionů dolarů daleko za hranicí možného.

I na to ale mají autoři studie odpověď: Tím, že se svět zbaví závislosti na fosilních palivech, ušetří jen za palivo18 bilionů dolarů.

Navíc se tak vytvoří energetický průmysl v hodnotě 360 miliard dolarů, který bude schopen zásobovat elektřinou polovinu světa, spočítali.

Souvislosti: Britská vláda nechce povolovat další uhelné elektrárny 

"Právě současná nestabilní situace na trhu je silný argument pro náš koncept energetické evoluce," řekl Sven Teske, jeden z autorů studie, agentuře Reuters.

Investice do nových pracovních míst v energetickém průmyslu pomohou překonat největší finanční krizi od třicátých let minulého století, tvrdí.

Přílišný optimismus

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by investice do zelené energie mohly být i nižší než už zmiňovaných astronomických 15 bilionů. Její vlastní propočty mluví o 11,3 bilionu dolarů.

V jiném ohledu už ale tak optimistická není: Na rozdíl od Greenpeace a "zelených" firem sdružených v organizaci EREC nevěří, že se přechod na energii z obnovitelných zdrojů stihne tak rychle.

Fosilní paliva budou hrát prim i v roce 2030, tvrdí IEA. Čisté energie bude podle ní i za 20 let jen asi 13 procent.

Buď jak buď, obrat trhu s obnovitelnými energiemi neustále roste. Mezi lety 2006 a 2007 dokonce téměř dvojnásobně - na 70 miliard dolarů.

Více o alternativních zdrojích energie:

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy