Ticho je dneska už luxus, hluk ohrožuje už kojence v inkubátorech, říká neurofyziolog

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
2. 6. 2019 19:53
Téměř polovina evropské populace je vystavena škodlivé míře hluku, jenž negativně ovlivňuje zdraví. Kromě poškození sluchu nebo špatného spánku může dlouhodobé vystavování se nadměrnému hluku vést i ke kardiovaskulárním onemocněním či neurózám. Profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR se celý život zabývá neurofyziologií se zaměřením na účinky hluku na mozek a poškození sluchu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz připouští, že hluk ohrožuje už kojence a provází lidi celým životem, přesto se v posledních letech situace zlepšuje.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Nadměrný hluk je spojován nejen s mechanickým poškozením sluchu, ale také se vznikem řady psychických potíží. Kdy se dá říci, že už je okolní hluk neúnosný?

Za hluk se považuje zvuk o intenzitě nad 80 decibelů. Ale vždy záleží na prostředí. Nebezpečná hranice, od které hrozí mechanické poškození vnitřního ucha, je od 130 decibelů výš, což odpovídá startu tryskového letadla. Když vám někdo u ucha vystřelí z pistole, dostanete asi 150 až 160 decibelů a poškodí vám to struktury vnitřního ucha, což je nevratné.

Člověk je naprosto běžně vystaven zvukům okolo 80 až 90 decibelů. Na diskotékách, technoparty se pak hlasitost ve špičkách pohybuje až kolem 120 decibelů. Naštěstí je náš systém vybaven schopností adaptovat se na tuhle situaci a dočasně tak zvýšit sluchový práh. Systém je schopen se do určité míry samostatně rehabilitovat, takže po hodinách i dnech se vrátí k normálu. Ale pokud se stav opakuje často a dlouhodobě, jako u některých hráčů v symfonických orchestrech, ztratí schopnost adaptace.

Čili lidé hrající v symfonických orchestrech jsou ohroženi ztrátou sluchu mnohem více než ostatní?

Ano, v severoevropských zemích mají hráči symfonického orchestru možnost odejít dříve do důchodu, protože je to chápáno jako nemoc z povolání. Což je při představě intenzity zvuků v Mahlerově symfonii celkem pochopitelné. Třeba u jazzu nejsou decibely tak velké, ale u orchestru hrajícího na plesech nebo dalších zábavách je situace zase jiná.

A co lidé, kteří často navštěvují rockové nebo popové koncerty? Mohou mít do budoucna problémy se sluchem?

Pokud je to jednou za měsíc, nevidím v tom žádné nebezpečí. Vnitřní systém se s tím vypořádá. Ale je pravda, že jsou známy i případy, kdy na základě velmi hlučného koncertu vznikl tinnitus, tedy pískání v uších. Je to výjimečné, ale může se to stát. A to je bohužel stav, na který v současnosti neexistuje žádná kauzální léčba a přetrvává i léta.

Počet případů pískání v uších údajně za poslední roky vzrostl. Čím to podle vás je?

Řekl bych, že nárůst není nijak obrovský, jedná se o procenta populace. Ale zdá se, že to souvisí se zvýšenou duševní zátěží. Čím více se v populaci objevuje tlak na enormní duševní činnost, tím více se vyskytuje i tinnitus. Už o něm víme hodně, na jeho vzniku se totiž podílí mnohé části mozku, ale pořád nevíme o tinnitu všechno. Problémem se ale intenzivně zabýváme a spolupracujeme i s pracovišti magnetické rezonance. Pískání v uších může po jisté době přestat, ale jsou i lidé, kteří si tinnitus s sebou nesou léta, což způsobuje další problémy, jako je třeba nespavost, neurózy nebo výpadky soustředěnosti.

Hluk má zásadní vliv například na spánek. S čím dalším se mohou potýkat lidé, již jsou vystaveni nadměrnému hluku?

Hluk má prokazatelný dopad na kardiovaskulární systém. Znamená to, že lidé mohou mít problémy s oběhovým systémem, a je velká otázka, zda hluk v konečném důsledku může vyvolat také infarkt. Tato domněnka ale ještě není stoprocentně prokázaná. Dalšími problémy jsou neurotické stavy a problémy se soustředěností. Účinky hluku se studují především na populaci žijící v okolí letišť.

Té se poskytuje lepší zvuková izolace, dotují se například protihluková okna. Technika dnes dokáže mnoho projevů hluku zmírnit. Navíc dohoda evropských letišť, kam patří i to pražské, říká, že v noci smí být jen omezený počet vzletů za hodinu, a to jen určitých letadel. Nedávno jsem letěl s přestupem v Istanbulu a musím říct, že jsem byl šokovaný, jak zde letiště funguje úplně stejně ve dne jako v noci. Přijde mi, že na to místní vláda moc nedbá.

Někteří lidé tlumí okolní hluk hudbou ve sluchátkách, je to dobré?

Pokud hudba není příliš hlasitá, nevidím v tom nic špatného. Je pravda, že hlasitá hudba může krátkodobě vyvolat příjemné pocity a stav euforie, ale dlouhodobě ohrožuje systém vnitřního ucha a schopnost adaptace na hlasité zvuky. Já sám třeba trpím na plesech, kde hlasitost hudby často přesahuje snesitelné maximum.

Ministerstvo zdravotnictví vede podrobnou hlukovou mapu Česka. Z ní vyplývá, že Praha patří logicky k nejhlučnějším místům v zemi.

Ano, to je pravda. Ale nelze tvrdit, že celá Praha je hlučná. Člověk s citlivým sluchem by si měl najít bydlení mimo hlavní tepny města, kde se mu bude dobře žít. Například vyhnout se Legerově ulici, kde jsou ostatně dnes spíše hotely, protože lidem, kteří se tam ubytují na tři dny, to moc nevadí. Většinu času tráví stejně mimo hotel. A je pravda, že i správa města se snaží o snížení hlukové zátěže. Jedna z věcí, o které se tolik neví, jsou tiché asfalty, které tlumí zvuky pneumatik. Položeny jsou například na magistrále u příjezdu na Nuselský most. Další možností je snížení rychlosti, které ale lidé moc nedodržují. Anebo rozmisťování protihlukových stěn.

Může mít hluk dopad i na sluch nenarozeného dítěte, pokud těhotná žena pobývá dlouhodobě v hlučném prostředí?

Řekl bych, že ne. Protihlukový systém, který tvoří obaly a břišní stěna u matky, je dostatečně silný na to, aby se hluk k nenarozenému dítěti nedostal. My se ale zabýváme jiným problémem, a sice ohrožením nedonošenců vnějším hlukem. Dneska se zachraňují i neuvěřitelně malí nedonošenci, plod přitom začíná slyšet již v šestém měsíci těhotenství. Slyší tlukot matčina srdce, eventuálně intenzivní zvuky zvenčí - třeba hovor, zpěv nebo hudbu. Inkubátory pro nedonošené děti byly dříve kvůli všem technickým zařízením často velmi hlučné a ohrožovaly tak sluch dítěte.

Dneska z pokusů na zvířatech víme, že vyvíjející se sluch jsme schopni "nastavit", a to působením příjemných či nepříjemných zvuků v určitém stupni vývoje. Proto se dnes zdůrazňuje, že v porodnicích na oddělení nedonošenců má hrát příjemná a nehlučná hudba. A že i otcové si mají dítě přikládat k tělu, aby slyšelo tlukot jejich srdce. To vše přispívá k normálnímu vývoji dítěte. Některé studie ukazují, že u velmi nedonošených dětí v období puberty pak nejsou mozkové dráhy ideálně zralé, což někdy bývá spojeno s poruchami řeči.

Profesor Josef Syka (78 let)

Josef Syka
  • Český vědec a neurofyziolog, zaměřuje se na sluch, fungování sluchového systému a vliv hluku na člověka.
  • Působí jako profesor fyziologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a jako vedoucí výzkumu v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
  • V letech 2001-2008 byl předsedou Grantové agentury České republiky a členem Akademické rady AV ČR, v letech 1993-2000 byl místopředsedou Rady vlády pro výzkum a vývoj.
  • Založil Českou společnost pro neurovědy, jejíž byl po mnoho let předsedou, je členem Academia Europea. Absolvoval zahraniční pobyty na univerzitách v USA a v Austrálii.

Přestože dnes existuje celá řada technických řešení tlumících hluk z dopravy a při výrobě dopravních prostředků se klade důraz na jejich nízkou hlučnost, podle statistik je necelá polovina evropské populace stále vystavena nebezpečné míře hluku. Čím to tedy je?

Existují dva faktory, které jdou proti sobě. Jedním jsou nařízení směřující k výrobě méně hlučných aut, což je pozitivní. Ale třeba výrobci elektromobilů se snaží trochu hluku přidat, aby byla auta pro lidi slyšitelná. Velký tlak je také na výrobce letadel, kde to není tak jednoduché. Nicméně třeba nadzvuková letadla typu Concorde už nelétají.

Na druhou stranu ale neustále stoupá počet aut. A nevím, jestli si lidé uvědomují, jak hlučná jsou letadla, která přelétávají nad Českou republikou. Nejvíce to je patrné na venkově ve volné přírodě a v noci, když je obloha bez mráčků a panuje bezvětří.

Myslíte si, že ticho je dnes luxus?

Určitě ano. Vezměme si například jenom sekání trávy, což je obsese posledních třiceti let. Je dobře, že lidi chtějí kultivovat zahrádky, ale je to zábava, když soused začne jezdit v neděli na zahrádce s hlučnou sekačkou? Nebo třeba vysavače. Můžete si koupit velmi hlučný lux, anebo o něco dražší, ale velmi tichý lux. Jsou to triviální věci, ale mohou způsobit veliké potíže.

Ve svých dřívějších rozhovorech jste uvedl, že sluch kromě hluku mohou poškodit i některé léky. Které k nim patří?

Říká se jim ototoxické léky a nově se příliš nevyskytují. Patří sem léky proti nádorovým onemocněním typu cisplatiny. Ty jsou pro sluch asi nejhorší, některé varianty jsou ale pro sluch méně toxické. Spadají sem i aminoglykosidová antibiotika, což je gentamicin, kanamycin a zčásti taky streptomycin. Tyto léky se ale používají v případech, kdy jde o život, nebo při léčbě velmi závažných onemocnění. Dnešní medicína se ale už umí v tomto případě bránit poškození sluchu, a to podáváním těchto léků v omezených dávkách.

Myslíte si, že současná generace dvacátníků a třicátníků, chodící na koncerty, poslouchající hudbu ze sluchátek a cestující často letadlem, se jednou může stát generací hluchých lidí?

Záleží, kolika let se dožijí. Pokud se dožijí sta let, budou slyšet velmi špatně. Taky samozřejmě záleží na jejich vnitřním systému, pokud se budou vystavovat často nadměrnému hluku, kvalita jejich sluchu se bude postupně zhoršovat. Postupná ztráta sluchu začíná už kolem 25 let a s věkem neúprosně pokračuje, nicméně je to velmi individuální. Jsou lidé, kteří i v 80 letech slyší jako mladíci, a jsou jiní, kteří jsou téměř hluší. Dá se to ovlivnit.

Hlavní hluk, se kterým se dnes nejčastěji setkáváme, je ten z dopravy. Ale zde, jak jsem už řekl, platí řada přísných limitů. Pracovní hluk je zase ošetřen pracovními pomůckami, pokud je lidé nenosí, je to jejich vlastní hloupost. My se nyní intenzivně zabýváme změnami sluchu v souvislosti se stárnutím. Dosud mu nebyla věnována dostatečná pozornost. Ukazuje se, že problémy s rozpoznáním řeči v okolním šumu, což je jeden z hlavních problémů ve stáří, závisejí na tom, jak jsou zachovány spoje receptorových a nervových buněk ve vnitřním uchu.

Medicína neustále posouvá hranice možného. Dočkáme se tedy jednou i vymýcení hluchoty?

To je složitá otázka, jak už jsme si řekli, ztráta sluchu může mít mnoho příčin. Pokud zvládneme enormní hluk a vedlejší účinky léků, je tady ještě otázka genetiky. I zde už známe velké spektrum genů, jejichž poškození může vést ke ztrátě sluchu. Na druhé straně, jejich poškození někdy vzniká spontánně. A tyto spontánní mutace vždycky budou existovat, úplného vymýcení hluchoty tak zřejmě nedosáhneme. Moderní věda však i v tomto případě přináší naději na opravu chybných genů metodou editování genů.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 7 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

Další zprávy