* článek vznikl v rámci [experimentálního facebookového deníku Fakt!](http://www.facebook.com/Fakt.Aktualne), který ve spolupráci s Aktuálně.cz vydávají studenti FSS Masarykovy univerzity
Brno - Cestování je fenomén. Trend moderní doby, kterému podléhá nespočet lidí. Důvodů proč cestovat je mnoho: poznávání odlišných kultur, touha po dobrodružství či si jen odpočinout od každodenního stereotypu.
Existují ale tací, kteří cestují z úplně jiných, ne zrovna klasických a tedy pro některé nepochopitelných, důvodů. Mezi ně se řadí Dominika Marsová. Jedenadvacetiletá studentka Masarykovy univerzity cestuje do zahraničí proto, aby viděla své oblíbené hudební skupiny.
"V posledních letech už je situace kolem kapel lepší. Začínají jezdit také do České republiky. Já ale stále preferují zahraniční koncerty," vysvětluje Dominika Marsová.
Na cestách: Na svých internetových stránkách uvádíš, že "...cestuješ bezbožné vzdálenosti, abys viděla své oblíbené kapely." Co to konkrétně znamená?
Jsem fanouškem velkého množství hudebních kapel, které pro mě moc znamenají. A když už tyto kapely jedou turné po Evropě, většinou se v místech, která nazývají "východní Evropou" (ano, podle nich tam patří i Česká republika), nezastavují. Abych vůbec měla příležitost je vidět, musím jezdit do cizích zemí. Nepřijde mi to ale jako problém, ale spíš jako šance vidět místa, která bych jindy nenavštívila. A především setkat se se svými zahraničními přáteli, které bych jinak také asi nikdy nepotkala. Skloubí se mi tak dohromady krásný čas strávený s přáteli, někdy až adrenalinový zážitek na koncertě a překrásná města.
Co je pro tebe největším zážitkem při cestování za muzikou?
Jsou to momenty před nebo po koncertě, kdy s ostatními někdy i v šíleném mrazu čekáme na kapelu, až vyjde ven a popovídá si s fanoušky, podepíše se a vyfotí. Je k tomu zapotřebí velká vytrvalost a člověk to nesmí vzdát. Kapely, nemluvím teď o těch, co vyprodávají stotisícové arény, jsou více než ochotné tzv. "hang-outovat" s fanoušky, a díky tomu už mám ve sbírce sérii zážitků, fotografií a podpisů svých nejoblíbenějších kapel. Nemluvě o tom, že jsem spoustu skupin začala poslouchat až třeba poté, co jsem potkala jejich členy.
Kdy jsi byla na svém prvním zahraničním koncertě?
Poprvé jsem v zahraničí byla na koncertě v roce 2009, kdy jsem jela na All American Rejects do Vídně. Od té doby se snažím jezdit, kam jen můžu a kam mi to finanční situace dovolí.
Z tvých stránek je patrné, že tvou nejoblíbenější kapelou je Simple Plan. Mám pravdu?
Ano, je to pravda. Vzhledem k tomu, že navíc vedu český oficiální web Simple Plan, je pro mě více než skvělé jezdit po jejich evropských koncertech. Mám tak možnost zaznamenávat mnohem více informací, přinést nové fotografie, zjišťovat jestli se změnil setlist nebo prostě jen informovat fanoušky o tom, jakou barvu ponožek měl zrovna ten den jejich kytarista.
Jaký názor na tvé cestování mají tvoji rodiče?
Myslím si, že rodiče už se smířili s tím, že pro své nejoblíbenější kapely udělám prakticky cokoliv. Vždy mě ve vedení mé stránky podporovali a byli moc šťastní, když jsem se se Simple Plan setkala poprvé. K mé druhé cestě mi navíc přispěli, takže jsem měla o starost méně. Letošní výjezd do Varšavy jsem si ale platila prakticky celý sama, včetně letenky a ubytování. Cestování do vzdálenějších zemí je velmi finančně náročné, ale když ho člověk podniká jen párkrát za rok, dá se to unést. Navíc většinu koncertů navštěvuji ve Vídni, kam se dá velmi levně dopravit autobusem.
Baví tě vůbec dovolené u moře, nebo poznávací zájezdy?
Měla jsem jako malá velké štěstí, že rodiče jsou velkými nadšenci cestování. Se sestrou nás brali každý rok do nějaké země, takže jsem toho měla možnost vidět hodně. S rodiči už ale na dovolenou nejezdím několik let a spíše se dnes snažím jakékoliv zahraniční výjezdy spojovat s koncerty, nebo nějakými jinými akcemi, abych tak "zabila dvě mouchy jednou ranou". Vyplatí se to. Naštěstí nejsem ten typ, co by každé léto nutně potřeboval jet k moři.
