Foto: Falcon

Bondgirls

Ženské postavy ve filmech ve většině případů plní roli estetického potěšení pro heterosexuální část mužského publika. Přes plakátové využití s velmi jednoduchým psychologizujícím pozadím je ale však filmová vyprávění nezřídka využívají jako důležité vyprávěcí funkce.

Bond se díky nim dostává k hlavním padouchům, důležitým informacím, z nebezpečných situací, případně mu na poslední chvíli správná ženská ješitnost zachrání krk. Ohledně zapojení do příběhu si ovšem filmy nedělají hlavu s komplikovanými motivacemi nebo politickou korektností.

V Dr. No potká hrdinku polonahou na pláži. V Srdečných pozdravech z Ruska se britská tajná služba nijak nepozastavuje nad tvrzením, že se do Bonda na fotografii bezhlavě zamiluje ruská agentka - což je sice ruská lest, ale jakmile se s Bondem potká, okamžitě se opravdu zamiluje.

V Goldfingerovi se padouchova pilotka nechá bez problémů sbalit na Bondovo džudo, ačkoli je v knize lesbička. A tak dále, přičemž stále mluvíme jen o hlavních tzv. bondgirls.

Bond na svých toulkách vyprávěním běžně potkává lásky na jednu noc, které svede, využije a jde dál, jakkoli to někdy „dočasné" sexuální partnerky stojí život. Kromě stereotypního bondovského sexappealu je tu i několik typů, které ze zavedených konvencí nějak vypadávají.

Umírající skoromanželky - Nepočítáme-li falešný manželský vztah s půvabnou asijskou dívkou v Žiješ jenom dvakrát, dostala Bonda do chomoutu pouze Tracy di Vicenza (V tajné službě Jejího Veličenstva). Bondově přitažlivosti vzdorující osobitá Tracy se Bondem se seznamuje postupně a jejich vztah je založený na vzájemném respektu.

Jenže manželské štěstí vydrží jen chvíli po svatbě, když Tracy zastřelí hlavní Bondova Nemesis - Blofeld. Osud (marketing?) prostě trvalým bondovským láskám nepřeje, což dokazuje i smutný případ bývalé hrdinovy dlouhodobější partnerky Paris z filmu Zítřek nikdy neumírá.

Emancipované kolegyně - Ne vždy Bondovy dívky musejí padat svému hrdinovi k nohám, jakkoli je tento typ bondgirl otázka především brosnanovského období. Náznak vztahu rovnocennějšího, než na jaké je agent 007 zvyklý, můžeme pozorovat už u agentky Ani Amasovové (Agent, který mě miloval), ale plně se rozvinul ve snímku Zítřek nikdy neumírá.

Čínská špiónka Wai Lin je přinejmenším stejně schopná jako náš hrdina: umí kung-fu, spolehlivě střílet a psát na asijských klávesnicích. A když dojde na společnou jízdu na motorce s nepřáteli v zádech, může se na sebe genderově vyrovnaný euro-asijský (imperialisticko-komunistický) tým stoprocentně spolehnout.

Ještě dál to dotáhne Jinx z poslední brosnanovky Dnes neumírej – která ovšem více než plnohodnotnou figuru představuje emancipovanou encyklopedii dosavadních bondgirls.

Zákeřné z druhé strany - Se silnými zápornými ženštinami se Bond setkává průběžně, jakkoli občas umřou dřív, než se zmohou na skutečnou demonstraci svých schopností. Každopádně ambiciózní černá May Day z Vyhlídky na vraždu se štítí máločeho a nakonec našemu hrdinovi pomůže jen z uražené ženské ješitnosti, když ji zradí obdivovaný padouch. Xenie Onatoppová (do češtiny inovativně překládaná jako Navrchovová) zapojuje ve Zlatém oku k vražedným schopnostem i slušnou dávkou sexuální agresivity (muže při sexu udusí mezi stehny).

Nejlépe to má ale z ženských padoušských hrdinek promyšlené Elektra Kingová (Jeden svět nestačí), která po většinu příběhu vodí za nos s Bondem i celou britskou tajnou službu v čele s M.