Magazín

Nejen vajíčka a pomlázky. Podívejte se na netradiční velikonoční zvyky ve světě

Magdaléna Daňková, Denis Chripák

30. 3. 2018 7:28

Projděte si velikonoční zvyky z celého světa v naší grafice.

Netradiční Velikonoce ve světě

Filipínci se nechávají ukřižovat, Norové řeší vraždy, na Bermudách pouští draky

Velikonoce ve střední Evropě jsou spojeny především s tradicemi pečení beránka, zdobení vajíček, pomlázkou a poléváním dívek a žen vodou nebo parfémem. Věděli jste ale, že například v Norsku je tento křesťanský svátek spojen s vydáváním a sledováním nových detektivek? Součástí velikonočních tradic na Bermudách je zase pouštění draků, mají tak symbolizovat ukřižování Ježíše Krista. Nejvěrněji však oslavují Velikonoce Filipínci. Na Velký pátek se stovky dobrovolníků nechávají přibíjet na kříže, kde zůstávají, dokud nemají pocit, že se dostatečně zodpověděli ze svých hříchů.

Klikáním na vajíčko vstoupíte do grafiky (3x)

Finsko

Děti ve Finsku (ale také například ve Švédsku) se oblékají za čarodějnice a v převleku chodí od domu k domu koledovat o sladkosti, výměnou za zdobené vrbové větvičky. Na západě Finska zapalují lidé během Velikonoční neděle vatry. Tato stará severská tradice se dodržuje proto, aby oheň odháněl čarodějnice, které létají mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí. Kromě toho jsou Finové zvyklí sázet před Velikonocemi do květináčů jílek jako symbol jara a nového života. Děti také malují vajíčka a vytváří papírové zajíčky.

Norsko

Norské Velikonoce jsou nejen spjaty s malováním vajíček nebo běžkováním na konci zimní sezóny, ale také s detektivkami. Tradice velikonočních detektivek (Paaskekrimmen) údajně začala kolem roku 1923, kdy jeden z vydavatelů propagoval novou knihu na titulní straně novin tak věrohodně, že si lidé mysleli, že jde o skutečný případ vraždy. Od té doby jsou norské televizní stanice plné speciálního detektivního programu a knihkupectví právě před Velikonocemi prodávají nejnovější detektivní příběhy. Lidé tak pět dní volna mohou přemýšlet nad tím, kdo je vrah.

Bermudy

Obyvatelé těchto ostrovů v Atlantském oceánu, který jsou britským zámořským územím, oslavují Velký pátek drakiádou. Říká se, že tradice vznikla, když britský učitel přemýšlel, jak svým studentům vysvětlit Kristovo nanebevstoupení. Vytvořil tak draka, který má konstrukci ve tvaru kříže, a vypustil jej venku. Na ostrově se o Velikonocích jedí také rybí koláčky, velikonoční vajíčka a slané koblížky s křížkem na povrchu.

Filipíny

V tomto východoasijském ostrovním státě se ke křesťanské víře hlásí více než 90 procent obyvatel. Velikonoce tak patří k nejdůležitějším svátkům roku. Filipínci mají volno již od Zeleného čtvrtka, obchody ale zavírají až na Velký pátek. Během celého velikonočního týdne probíhají mše, při kterých se recitují pašije. Častá jsou také procesí zobrazující pašijové příběhy, včetně ukřižování Ježíše Krista. Asi nejznámější tradicí filipínských Velikonoc je ukřižování dobrovolníků ve městě San Fernando v severofilipínské provincii Pampanga. Na Velký pátek se skupina dobrovolníků vydává za město do rýžových polí, kde se nechává přibít na kříž. V rámci očisty od hříchů jsou jim do těla přibíjeny zhruba pět centimetrů velké hřeby z nerezavějící oceli. Na kříži jsou do té doby, než mají pocit, že se dostatečně zodpověděli ze svých hříchů. Filipínci usilují o zapsání této tradice na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Vatikán

Pro nejmenší stát na světě jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem roku. Na Velký pátek se papež společně s procesím vydává Cestou křížů (Via Crucis) u římského Kolosea. Procesí provází čtení ze čtrnácti pašijí. Modlitby jsou předčítány v různých jazycích. K nejdůležitějším mším patří ta na Bílou sobotu a Velikonoční neděli. Právě v neděli čekají tisíce návštěvníků na papežovo požehnání Urbi et Orbi na Svatopetrském náměstí v Římě.

Korfu, Řecko

Velikonoční oslavy začínají na řeckém ostrově Korfu již Květnou nedělí. Tehdy se koná velká kostelní litanie za zázračnou ochranu ostrova před morem v 17. století. Každý následující den pak je nějaká slavnost, kterou doprovází hudební představení či předčítání. Na Velký pátek vedou z kostela smuteční procesí do centra města. Na Bílou sobotu pak úderem 11. hodiny lidé za vyzvánění kostelních zvonů vyhazují z balkonů a oken hliněné hrnce a květináče. Původ tradice je nejistý. Podle některých odkazuje k čištění domů na začátku nového roku, podle jiných byla tradice spojena s nadcházející sezonou sklizně ovoce. Velikonoční neděle se pak na Korfu nese ve znamení oslav a ohňostrojů.

Polsko

Polské Velikonoce jsou úzce spjaty s katolickými tradicemi. Týden před Velikonocemi lidé uklízejí své domovy a bohatě zdobí kostelní oltáře. Na Bílou sobotu se stejně jako v dalších evropských zemích zdobí vejce a připravují se velikonoční košíky. Do těch se kromě bílé látky dávají natvrdo uvařená vejce (pisanki), kousek šunky nebo klobásky, sůl a pepř, chléb, kousek dortu a velikonoční beránek. Košíky se pak nosí do kostela na posvěcení. Velikonoční neděle začíná ranní mší, po které následuje rodinná hostina. Na Velikonoční pondělí jsou ženy a dívky polévány vodou a stejně jako v Česku či na Slovensku plácány vrbovým proutím.

Itálie

V Itálii se liší kraj od kraje. Například ve Florencii dodržují více než tři sta let starou tradici Scoppio del Carro. Na Velikonoční neděli se na náměstí Piazza del Duomo doveze povoz napěchovaný pyrotechnikou a vyzdobený jarními květinami a bylinkami. Po skončení velikonoční mše zapálí florentský kardinál ohňostroj před katedrálou. Celá podívaná trvá asi dvacet minut a má zajistit dobrou sklizeň, stabilitu ve společnosti i úspěšné podnikání.

Na Sicílii zase dodržují zvyk převlékání do červených kostýmů ďábla (Ballo dei Diavoli). Na Bílou sobotu lidé v kostýmu „chytají duše“ neboli dotírají na kolemjdoucí, aby je pozvali na něco k pití. Tato tradice dodržovaná ve městě Prizzi je připomínkou toho, že Panna Marie a vzkříšený Kristus zahnali ďábly s pomocí andělů.

Izrael

Křesťané v Jeruzalémě absolvují na Velký pátek stejnou trasu, kterou šel Ježíš před svým ukřižováním – cestu Via Dolorosa do křesťanské čtvrti ve Starém městě. Jako památku na jeho bolest někteří účastníci pochodu nesou na zádech kříž. Procesí se zastavuje celkem devětkrát na cestě, v Chrámu Božího hrobu pak následuje pět zastavení. Na Bílou sobotu se v chrámu konají mše, úplně největší ale následuje na Velikonoční neděli, kdy se u hrobu Ježíše Krista schází tisíce věřících.

Španělsko

V katalánském městě Verges se na Zelený čtvrtek koná tradice s názvem Dansa de la mort (Tanec smrti). Lidé se tak převlékají do kostýmů smrtky a pochodují ulicemi. Tanec smrti začíná o půlnoci a trvá až do brzkých ranních hodin.

Největší oslavy v této jihoevropské zemi se ale konají v Seville. Tisíce lidí se scházejí v průvodech, ve kterých nesou dřevěné sochy biblických postav v životní velikosti. Každá socha pochází z jiné čtvrti a má své charakteristiky, na ramenou ji vždy přenáší vybraní nosiči. Nejpůsobivější událostí celého velikonočního týdne v Seville je však průvod v noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek. Se setměním se Sevillané scházejí před katedrálou, aby si připomněli rozsudek smrti nad Ježíšem a jeho následné ukřižování. Pochmurnou páteční atmosféru však v neděli nahrazují barevná a radostná procesí, součástí kterých jsou i květinové alegorické vozy. Lidé v tento den pojídají tradiční torrijas (smažený plátek chleba máčený v mléce a vajíčkách) nebo pestiños (sladké pečivo se sezamem a medem).