"Pro astrobiologii je to neuvěřitelný objev," uvedl jeden ze spoluautorů studie zveřejněné v odborném časopise Nature, Christopher Glein z výzkumné organizace Southwest Research Institute. "Našli jsme velké množství fosforu ve vzorcích ledu vyvržených z oceánu," řekl odborník. Spolu se svými kolegy při bádání vycházel z dat shromážděných sondou Cassini, která Saturn a jeho systém zkoumala v prvních dvou dekádách tohoto tisíciletí, do roku 2017.
Gejzíry na jižním pólu Enceladu, který pod svou ledovou krustou ukrývá hluboký oceán, chrlí do vesmíru drobné částice ledu. Jiný vědecký tým nedávno skrze Webbův vesmírný teleskop pozoroval sloupec vodní páry o výšce až 9600 kilometrů, měsíc přitom v průměru měří jen okolo 500 kilometrů.
Vědci již dříve v ledových částicích pocházejících z Enceladu objevili nejrůznější minerály a organické sloučeniny, nikoliv však fosfor, který se nachází ve všech živých organismech na Zemi. Mimo jiné je stavebním kamenem DNA, který utváří chromozomy a přenáší genetickou informaci, píše NASA. Prvek je také přítomen v kostech savců, buněčných membránách či planktonu žijícím v oceánech. "Život by bez něj nemohl existovat," uvádí úřad.
"Je to poprvé, co byl tento prvek objeven v jiném oceánu, než v tom pozemském," uvedl vedoucí autor studie Frank Postberg z německé Svobodné univerzity Berlín. Předchozí analýzy ledových zrnek z Enceladu zjistily přítomnost sodíku, draslíku či chlóru. Počítačové modely zase ukázaly, že pod ledem skrytý oceán je mírně zásaditý - to jsou podle NASA všechno faktory, které znamenají obyvatelné prostředí.
Glein nicméně zdůraznil, že při hledání života mimo naší planetu ještě lidstvo čeká dlouhá cesta. "Tyto složky jsou sice nezbytné, ale nemusí to stačit na to, aby byl v mimozemském prostředí život. Otázka, zda na Enceladu mohl vůbec vzniknout život, tak zůstává bez odpovědi," uvedl.
