"Náš celý příběh je na dlouho a pojí se s ním mnoho smutku a beznaděje. S partnerem se už více než dva roky snažíme o miminko. Momentálně se nacházíme v situaci, kdy kvůli mému zdravotnímu stavu přemýšlíme o náhradním mateřství. Samozřejmě jsme rádi, že tahle možnost tu vůbec je, ale zároveň se s tím pojí i různé pochybnosti. Z právního hlediska má totiž na miminko nárok žena, která ho porodí. Nejasná je pro nás i finanční stránka celé situace," svěřila se pro Aktuálně.cz Tereza z Prahy, která si prošla vícečetnou ztrátou miminka, a proto se snaží najít jinou cestu k vysněné rodině. Nad náhradním mateřstvím se však vznáší spousta otazníků. Proto se touto problematikou zabývají právníci, lékaři i další odborníci, a to nejen u nás.

Náhradní mateřství je pro ženy jako Tereza jednou ze záchranných možností, i přesto se mnozí k tomuto způsobu narození a získání miminka staví odmítavě. Velká debata kolem surogátního mateřství se například rozproudí pokaždé, co se pomocí této metody narodí potomek slavné osobnosti. Nedávno si vlnou nenávistných komentářů prošla herečka Lily Collins, která neuvedla, proč se pro surogátní mateřství rozhodla. Mnozí uživatelé sociálních sítí však měli jasno. V komentářích se objevovaly názory typu, že herečka své dítě sama neporodila z pošetilých důvodů - například kvůli pracovnímu vytížení či vzhledu, nikoliv kvůli zdravotním obtížím.

Související

Recenze: Trable s početím i tchyní. Nový český seriál Náhradníci má spád

0:50

Záchrana pro nemocné ženy a přátelské pouto

Ačkoliv je tato praktika ve společnosti nejvíce spojována právě se slavnými osobami a spíše negativním narativem, využívají ho i obyčejní lidé, kterým osud nepřál. Často jde o ženy, které podstoupily onkologickou léčbu nebo jim z jiných vážných zdravotních důvodů byla odebrána děloha. V zahraničí náhradní maminky běžně přivádějí na svět děti i homosexuálním párům. S problematikou surogátního mateřství se již mnohokrát setkala i gynekoložka Jana Neudeckerová Voborská, která přístup náhradních maminek i samotný proces hodnotí spíše pozitivně, a to i přes mnohá úskalí.

"Surogátní mateřství volí ženy, které mají vlastní biologický materiál, ale nejsou schopné plod z nějakého důvodu donosit. Od páru se tedy vezme vajíčko a spermie, vytvoří se embryo a to se transferuje do dělohy náhradní matky. Nejčastěji se setkávám s pacientkami, které jsou po nějaké onkologické nemoci, nebo ženy s vrozenými vývojovými vadami - například se jim vůbec nevytvořila děloha, ale vaječníky ano," popisuje gynekoložka.

"Případy náhradního mateřství znám z obou stran. Tedy ze strany té péče o ženu, která nemůže své dítě odnosit a porodit, tak ze strany péče o tu surogátní matku. Zažila jsem už několik porodů, kde rodila surogátní matka a byl u toho pár, který si své miminko následně adoptoval," popisuje lékařka s tím, že poté, co surogátní matka dítě porodí, přikládá si ho k sobě biologická matka. Podle Neudeckerové Voborské ve trojici neprobíhá jen porod, ale i kontroly u gynekologa. "Často vidím, že si trojice vytvoří pevný vztah, který neskončí porodem dítěte. Vznikají pevná přátelství. Během kontrol spatřuji viditelné pouto," dodává.

Jistota neexistuje

V České republice je za matku zákonem stanovena žena, která dítě porodí, a to i v případě, že biologický materiál poskytne někdo jiný. Náhradní matka se tak může po porodu rozhodnout, že si dítě nechá. Naopak dárci spermatu a vajíčka se nakonec mohou rozhodnout, že si dítě neponechají, například pokud se narodí nemocné nebo postižené.

"Tato metoda je celkem ošemetná. Pacienty samozřejmě straší to riziko, že si náhradní matka bude chtít dítě ponechat, ačkoliv biologicky není její. Jsou právníci, kteří se tomuto tématu věnují a vytvářejí nejrůznější smlouvy mezi všemi účastníky, tedy párem, který poskytl biologický materiál, a matkou, která dítě odnosí a porodí. Zákon však mluví jasně," říká lékařka s tím, že smlouvy se často pojí s finanční kompenzací.

"Často jde o statisícové částky," sdělila s tím, že v legislativě ohledně náhradního mateřství se stále nepokročilo. "Jsou strany, které hlásají, že z toho nemůže být byznys a je opravdu nutné to právně upravit, aby to mohlo fungovat. Stále jsme však na mrtvém bodě, i když je náhradní mateřství součástí léčby neplodnosti. Je to hraniční záležitost, která stojí pouze na základě smluv, dohodách a důvěře mezi těmi třemi lidmi, kteří se pro tuto metodu rozhodli," dodává gynekoložka. 

Neudeckerová Voborská náhradní mateřství rozhodně nezavrhuje a staví se k němu méně skepticky než jiní odborníci, ačkoliv si je vědoma možných rizik. "Opravdu jsem nezažila, že by surogátní matka cítila tak obrovský stesk po tom narozeném dítěti, že by ho chtěla do vlastní péče. Tyto ženy vědí a cítí, že to dítě není jejich, takže pro radikální krok se ani kvůli poporodním hormonům nerozhodnou. Po porodu se jim okamžitě zastaví laktace. Dovedu si představit, že u těchto matek probíhají nějaké hormonální vlny, ale jsou na to připravené a vědí, do čeho jdou. Hlavně opravdu velmi často už mají vlastní děti, takže ta potřeba si takto zplozené dítě ponechat, tam nebývá," tvrdí.

Související

Novinky a trendy v antikoncepci. Nový přirozený estrogen udává směr

Jde o špinavý byznys, nebo dobrou vůli?

Vzhledem k tomu, že některé páry náhradním matkám zaplatí obrovské částky, nabízí se otázka, zda tyto ženy nepomáhají párům pouze kvůli tučné finanční odměně. Legálně lze hradit náklady na lékařskou péči a náklady spojené s těhotenstvím a porodem. Účastníci si mohou sjednat smlouvy zabývající se například úhradou za těhotenská cvičení nebo kvalitnější jídlo. 

Gynekoložka se však setkala i s případy, kde pár pokryl pouze nutné výdaje a odměna zas tak zásadní nebyla. Jednalo se tak o takzvané altruistické náhradní mateřství. Dále tvrdí, že většina žen postiženým párům své tělo nabídne především kvůli potřebě pomoci bližním. 

"Jde především o matky, které už své vlastní děti mají. Dělají to hlavně z nějakého vlastního přesvědčení, chtějí těm lidem pomoci. Tyto ženy vědí, že o náhradní mateřství mají u nás zájem ženy, které si prošly vážnými zdravotními problémy, takže mají velké pochopení. Opravdu jsem nezažila, že by šlo o ženu, ze které by bylo cítit, že její důvody jsou pouze finanční a třeba by se k tomu páru chovala nehezky. Většinou jde o opravdu slušné a milé ženy," říká.

Dokumentaristka Eva Tomanová však natočila dokument Duši neprodám, pojednávající o paní Monice, která třem párům dítě porodila právě kvůli nelehké finanční situaci. Ta se pak u soudu vzdala rodičovských práv vůči dětem, které donosila, ve prospěch jejich biologických rodičů. "Matka si to dítě opravdu zaslouží. Jsem velmi ráda, že jsem to udělala," říká v dokumentu náhradní maminka, která je samoživitelkou a náhradním mateřstvím si finančně přilepšila. Dokumentaristka pro ČT24 uvedla, že se cena za donošení a porod dítěte pohybovala kolem 300 tisíc korun. "Je to v podstatě ušlý zisk, bolestné, náhrada vynaloženého času a tak dále," dodala Tomanová.

Debata musí být věcná, oproštěná od manipulací, pocitů a emocí

S tím, že je právní úprava nutná, souhlasí i odborníci. Ti na téma Náhradní mateřství optikou nejlepšího zájmu dítěte diskutovali například během jednání, které se uskutečnilo pod záštitou ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR již v roce 2023.

"Myslím si, že většina dětí se dnes rodí nesezdaným párům. Je třeba si ale uvědomit, že otázka náhradního mateřství je spojována s řadou dalších daleko složitějších otázek, které se na ni nabalují a jsou důležitější než samotné náhradní mateřství. Případná úprava se tedy musí dotknout nejen občanského a rodinného práva, ale trestního práva a tak dále… Každopádně ale musíme vést věcnou debatu, shromáždit argumenty, které jsou ověřitelné, doložitelné fakty, aby výsledkem bylo rozumné, praktické, pragmatické řešení odpovídající dnešnímu stavu společnosti… Debata musí být věcná, oproštěná od manipulací, pocitů a emocí," řekl dle Advokátního deníku ve svém proslovu soudce Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Roman Fiala.

O trestněprávní rovině náhradního mateřství hovořil plk. JUDr. Antonín Vavrda z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ten poukázal na případy obchodování s dětmi, které nejen v rámci své činnosti a ve spolupráci s ukrajinskou policií a institucemi z Norska a Švédska prověřovali. Společnost Aperio pak upozorňuje v rámci otázky úplaty za náhradní mateřství na paragraf 169 trestního zákoníku, který definuje trestný čin "svěření dítěte do moci jiného", kterého se dopustí "ten, kdo za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce nebo pro jiný obdobný účel". Problematická je i legislativa ohledně mateřské dovolené a dalších příspěvků.

Mezi odborníky v rámci debaty nechyběl ani ředitel Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie Zlín MUDr. David Rumpík, Ph.D., který sdělil, že je nezbytné dodržovat veškerá doporučení a bez spolupráce se zkušeným právníkem nedoporučuje tuto metodu provádět. "Podle mě je dobré náhradní mateřství nezakázat, ale regulovat… Nikdo z nás není jeho podporovatel, ale respektujeme právo žen mít dítě za pomoci náhradní matky. Budu vděčný, pokud se regulaci podaří dotáhnout do konce. Nedělejte ale prosím zákony horkou jehlou bez lékařů, je to stejné, jako kdybychom my, lékaři, dělali zákony za vás," obrátil se na závěr své prezentace Rumpík na přítomné odborníky.

Eva Decroix z ODS prosazuje, aby v ČR byla zavedena regulace náhradního mateřství, a podílela se na návrhu zákona, který umožňuje tuto praktiku jenom z altruistických důvodů. "Snažím se, abychom stihli přijmout zákon v tomto volebním období, ale nemůžu to slíbit," řekla Decroix v rozhovoru Českého rozhlasu Plus koncem tohoto ledna. "Apel na to, aby tato oblast byla regulována, považuji za správný. Dnes je situace taková, že zákon máme napsaný, máme na něm dokonce koaliční shodu. Vůbec to nebylo jednoduché, protože se tady dotýkáme lékařských, právních a etických aspektů a samozřejmě dohoda je v koalici vždycky křehká. Ale máme takzvaný věcný návrh zákona. Důvod, proč ten zákon stále neplatí, je, že od věcného návrhu je potřeba ještě zákon posunout do paragrafového znění," sdělila na svém webu.