reklama
 
 

Mongolská zlatá horečka ničí řeky i život nomádů

8. 11. 2008 11:02
Mongolsko zamořuje jedovatá rtuť

Ulánbátar - Tradiční způsob života mongolských kočovných pastevců ničí těžba zlata. Vodu v řekách, které jsou pro pastevce životně důležité, znečišťuje rtuť a další jedovaté látky.

V souvislostech: Jedy ve vodě zabíjejí miliony lidí ročně  

Mongolsko má největší nevytěžené zásoby zlata, mědi a uranu na světě. Vládní omezení, včetně zákazů dolování v okolí řek, tu důlní společnosti porušují nebo úplně ignorují.

Na katastrofální situaci, která se může brzy zvrtnout v ekologickou katastrofu, upozornil National Geographic.

National Geographic zveřejnil na svých webových stránkách fotografie zničené mongolské přírody. Prohlédnout si je můžete ZDE.

Dolování zlata pomocí rypadel, vysokotlakých vodních děl a odklánění říčních toků už zničilo venkovskou krajinu podél řeky Onggi, která zásobuje vodou 60 tisíc nomádských pastevců a přibližně milion kusů dobytka.

V některých oblastech řeky úplně vyschly. Podle nomádských kočovníků mohou být rtutí a dalšími škodlivinami kontaminované i náhradní zdroje pitné vody z podzemí.

Přísnější tresty pro těžaře

"Náš způsob života je ohrožený," cituje National Geographic Tsetsegeeho Munkhbayara, mongolského kočovníka, který ve snaze zachránit domov a dědictví nomádských pastevců založil Hnutí na záchranu řeky Onggi. To má teď asi 1600 členů.

Zástupci kočovných kmenů po mongolské vládě požadují, aby zajistila dodržování zákonů a přísněji trestala jejich porušování.

Před několika lety byly některé doly kolem řeky Onggi dočasně uzavřeny. Po volbách v roce 2008 se ale k moci dostala vláda, která jde podle ekologů důlním společnostem na ruku.

Právo dolovat se stalo klíčovým tématem červnového volebního klání. Politici z obou hlavních politických stran podpořili změnu zákona, aby umožnili rozšíření těžby nerostných surovin, a získali tak více peněz do státní pokladny.

Více o volbách: Komise potvrdila triumf mongolských exkomunistů

Dvě třetiny mongolského vývozu, asi 660 milionů dolarů, tvoří právě produkty důlního průmyslu. Nejvíce zlata putuje z Mongolska do sousední Číny.

Těžaři: Rozkvět teprve přijde

"Doteď se dolovalo v poměrně malém rozsahu," řekl pro National Geographic Layton Croft z kanadské společnosti Doly Ivanhoe, která vede velký projekt těžby mědi a zlata v jižním Mongolsku. "Ten pravý rozkvět ještě nezačal." 

"Největší problém je, že důlní společnosti vůbec nedbají na zákony, které už existují," tvrdí Munkhbayar z Hnutí na záchranu řeky Onggi Tsetsegee.

Mongolské zákony tak například určují, jaká musí být minimální vzdálenost mezi vodním tokem a místem, kde se s důlními pracemi začne. Firmy se tím ale neřídí.

Jen několik kilometrů jižně od středomongolského města Zaamar třeba rypadla rusko-mongolské společnosti Shiriz kompletně změnila tok řeky Tuul.

Zlatá horečka po mongolsku

Do míst, která už důlní společnosti opustily, se pak stahují drobní hledači cenných nerostů. Tisíce jich zaplavily údolí řeky Olt poblíž města Uyanga v centrální provincii Uvurhongai.

"Při následném neregulovaném dolování často dochází k nezákonnému používání rtuti," cituje National Geographic ekologa Boba Harrise.

Rtuť se v minulosti používala proto, aby se zlatá ruda oddělila od štěrku. Dnes je však tato metoda zakázaná. Jedovatá rtuť se totiž z 95 procent dostává do volné přírody.

"Při těžbě zlata se ve světě přesto denně využívají stovky kilogramů rtuti," upozorňuje nejnovější zpráva ekologických organizací Green Cross Schweiz a Blacksmith Institute. "Přitom už méně než 1 mikrogram na metr krychlový škodí zdraví," tvrdí její autoři.

Jedy používané při těžbě zlata zničí každý rok zdraví a životy 15 milionů lidí na celém světě.

Více o Asii: Indové si stěžovali na zápach, město navonělo skládky

autoři: Zuzana Kleknerová, Vanda Králová, vk, zuk | 8. 11. 2008 11:02

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama