"Pochybnosti k mateřství patří. Stejně jako ke všemu, v čem se snažíme být dobří. Nemít pochybnosti je podle mě velmi nebezpečné. Takže já bych to číslo neviděla tak zle," komentuje psycholožka Zuzana Bílková výsledky průzkumu, podle kterého 93 procent matek pochybuje o tom, zda jsou dobrými rodiči.
Zpracovala jej aplikace Mamio, která propojuje maminky a umožňuje jim najít podporu v mateřství. Jako první mapuje v Česku výchovu dětí a letos v březnu se ho zúčastnilo celkem 1420 matek dětí předškolního věku.
Přístup k výchově je u 83 procent matek zásadně ovlivněn tím, jak byly samy vychovávány v dětství. Nejedná se ale o pozitivní vzor, spíše naopak. Více než polovina dotázaných matek se různými způsoby vymezuje proti metodám, které na nich jejich rodiče používali. Dát dítěti na zadek, utnout jeho "móresy" bez smlouvání hned v začátcích nebo je takzvaně "držet zkrátka". To vše jsou praktiky, kterým by se současné matky raději vyvarovaly. K výchově ve stylu "řád především" už se hlásí jen 8 procent z nich.
Stačí být dost dobrý rodič
Téměř 70 procent matek zastává respektující výchovu a kontaktní rodičovství. Důvodem pochyb tak může ne vždy lehké uplatňování výchovných principů, které sami z dětství neznáme. "Můžeme se ptát, odkud pochyby plynou. Například z toho, že se s dětmi na všem nedomluvíme? Občas zakřičíme nebo něco nezvládneme? Neznamená to, že nejsme schopné principy aplikovat, jen se nám takový způsob vždy nedaří," říká Bílková, která zmiňuje koncept "dost dobré matky" psychoanalytika Donalda Winnicotta.
"Uvádí, že rodiče nemají být skvělí, ale 'jen' dost dobří. Občasná selhání a nedokonalosti jsou tedy nejen přípustné, ale dokonce žádoucí. Dokonalost v našem světě neexistuje, a to ani v rodičovství," upozorňuje psycholožka, která spolupracuje s organizací Úsměv mámy, starající se o duševní zdraví matek.
Pro "úspěch" v respektujícím rodičovství je podle ní velmi důležité, aby maminky uplatňovaly respekt i vůči sobě samým. "Nejednou se setkávám s maminkami, které se velmi snaží o respekt k dítěti, ale zapomínají na respekt vůči svým potřebám, svým přáním. A pak jsou velmi frustrované. Z toho pak snadno pramení nerespektující chování," vysvětluje.
Nestačí opakovat správné návody
I když je pro dnešní rodiče těžší uplatňovat výchovné principy, které sami z dětství neznají, člověk je podle Bílkové velmi flexibilní tvor a může své vzorce a chování měnit. "Dnešní rodiče se velmi vzdělávají, což je jistě ku prospěchu. Někdy se ale setkávám s tím, že se snaží jen opakovat 'správné' věty, návody. A už vůbec nemluví sami za sebe, ale jako nějaká učebnice," vysvětluje.
Taková interakce pak podle ní postrádá jakoukoli autenticitu a spontánnost. "Rodič pak jen přemýšlí, jaká reakce je správná, ale neptá se sám sebe, jak on sám chce reagovat. Zda se mu například s dítětem chce na hřiště, zda se mu líbí, co dítě dělá. Za prvé to stojí strašně moc sil, takže jsou rodiče po krátké době úplně vyčerpaní, za druhé dítě přichází o svou maminku a má místo ní - když to přeženu - učebnici," upozorňuje Bílková.
Není možné projevovat lásku pořád
Dvaaosmdesát procent matek pak uvedlo, že je pro ně při výchově nejdůležitější, aby dítě vědělo, že ho mají rády. Podle psycholožky je nicméně důležité si uvědomit, že jen v ideálním světě je rodič schopný projevovat lásku pořád. "V běžném životě jsou přece situace, kdy mě dítě štve a v tu chvíli k němu velkou lásku necítím. I když jsem ale naštvaná, mohu respektovat jeho názor, jeho emoce, mohu mu být oporou. Pocit milovaného dítěte se tvoří mnoha interakcemi a spoustou zkušeností. Například že se na nás může spolehnout a přijímáme ho," komentuje odbornice.
"Platí tady stejná rovnice jako s respektem - aby mámy mohly dobře dávat lásku, potřebují mít samy odkud brát, potřebují mít 'dobité baterky'. Každá máma dobíjí baterie jinak, ale bez toho to nejde. Nelze očekávat, že máma je nevyčerpatelný zdroj," upozorňuje psycholožka.
Z průzkumu také vyplývá, že téměř polovina dotázaných své dítě fyzicky potrestala a svého jednání litovala. Nevhodné chování vůči dítěti Zuzana Bílková řeší se svými klientkami často. "Podívejte se, v jakých situacích se fyzický trest odehrál, co je jeho 'spouštěčem'. Zvyšujte uvědomování si vlastních emocí. Emoční výbuch většinou nepřijde jen tak, ale vztek se hromadí. Když se ale rozpozná na začátku, snáz se s ním pracuje. Důležité také je, jestli a jak se dítěti omluvíte," radí.
Za vztekem může často stát právě nedostatek "energetických zdrojů", které má žena k dispozici. "Buďte k sobě laskavá. Pokud se něco takového stane, zamyslete se, co byste řekla své kamarádce? Chyby do života patří. Je dobré jich dělat co nejméně, ale je naivní si myslet, že to půjde bez karambolů a selhání," uzavírá Bílková.
Video: Spotlight Aktuálně.cz - Silvie Lauder (2. 11. 2023)
