Analýza politického zla, zejména totalitarismu, a neúnavná obhajoba svobody učinila z německé židovky Hannah Arendtové (1906–1975) přední myslitelku 20. století. Její dílo dodnes inspiruje k přemítání o otázkách moci, morálky a odpovědnosti v moderním světě. Zatímco většina zásadních prací Arendtové už česky vyšla, na její biografii jsme si museli počkat až do léta roku 2025.
Na smrt se nelze připravit, lze ji ale brát jako stále přítomnou. "A pro mě v tomto smyslu žijí pospolu živí a mrtví," řekla jednou spisovatelka Daniela Hodrová, která ztrátě nejbližších vzdorovala tím, že o nich psala. Významná česká literátka v noci na sobotu zemřela, bylo jí 78 let.
Erich Maria Remarque ve známém románu z první světové války Na západní frontě klid popsal typickou scénu po útoku: „Raněné odnášejí na obvaziště. Ráno je kalné, saniťáci běhají s čísly a cedulkami, ranění vrní. Začíná pršet.“ Jedním z nosičů raněných v tomto konfliktu byl i francouzský jezuita Pierre Teilhard de Chardin.
Nikdy v dějinách nebyl člověk hodnocen tak nízko, žijeme pod své možnosti a schopnosti, všímá si pětasedmdesátiletá spisovatelka a esejistka Sylvie Richterová. Působila jako profesorka české literatury na univerzitách v Itálii, kde žila od počátku 70. let minulého století. Posledních deset let pobývá střídavě v Praze a Trevignanu Romanu.
