Hloupětín či Neosvitly. Znáte původ názvů pražských čtvrtí?

Nikola Bernard Nikola Bernard
17. 2. 2025 8:00
Hra se slovy umí být vážně nádherná. Tak tomu je i v případě některých názvů pražských čtvrtí. Zatímco historický původ některých jmen lze snadno odvodit, setkáváme se i s názvy zahalenými tajemstvím. Z čeho vzešly Nusle, Vyšehrad, Smíchov a jména dalších vybraných částí našeho hlavního města? Fakta i legendy překvapí.

I samotné dělení hlavního města je zajímavé, Praha má 10 městských obvodů, 22 správních obvodů, 57 městských částí a 112 katastrálních území. Projděte si přehled a dozvíte se, jak vznikaly názvy pražských čtvrtí.

Foto: Shutterstock

Praha 7 a 8

Holešovice

Název původně zněl Holíšovice a pocházel z osobního jména Holíš. Holíš je odvozen od slov holý a bezvousý či holohlavý člověk. Šlo tedy o ves lidí Holíšových.

Bubeneč

Základem původního názvu obce, který zněl Přední Ovenec, mohlo být staročeské pojmenování knížecího ovčince. Ovnec, tedy beránek, bylo tehdy pravděpodobné označení takzvaného beraního dvora. Dosud však nebyly objeveny historické prameny, které by potvrdily existenci ovčína na tomto místě. Též se pracuje s tím, že název mohl vzniknout podle Beránka, který mohl být vlastníkem půdy v dnešní Bubenči. 

V knize Františka Vacka Královská obora, Bubenč a VII. část města Prahy, vydané v roce 1889, se název vykládá takto: Ovnec - ze slova ovinu, a tedy místo ovinuté neboli kotlina lesem obklopená. Tento původ názvu je tak možná nejpravděpodobnější.

Bohnice

Název zněl původně Bohemice nebo Boemice. Jméno vychází z latinského osobního jména Bohemus, tedy Čech. Šlo tedy o ves lidí Bohemových.

Čimice

Jméno vychází z osobního jména Čám, šlo o ves lidí Čámových.

Karlín

Dnes pulzující městská část byla pojmenována na počest české královny Karolíny Augusty. Zdejší lokalitě se dříve říkalo Špitálská pole. Název odkazuje na kostel sv. Pavla se špitálem založený v roce 1504. 

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy