Práce snů: Hraním videoher si měsíčně vydělá miliony

pej
10. 3. 2014 22:40
Mladému Američanovi se stala práce koníčkem. Hraním videohry Minecraft vydělává miliony korun měsíčně a jeho kanál na YouTube patří mezi nejsledovanější na světě.
Joseph Garrett
Joseph Garrett | Foto: Profimedia.cz

Portsmouth – Třiadvacetiletý Joseph Garrett se živil jako barman. Před 18 měsíci začal hrát videohru Minecraft a komentované záznamy z hraní dával na svůj YouTube kanál. Když se k odběru jeho videí přihlásilo 10 tisíc nadšenců, dal výpověď v práci a rozhodl se, že se mu koníček stane dobře placenou prací.

Díky popularitě hry i Josephovu svéráznému komentáři patří jeho účet na YouTube mezi 10 nejsledovanějších na celém světě. Se 170 milióny zhlédnutí měsíčně je populárnější než profily popových hvězd Justina Biebera nebo Katy Perry.

Joseph Garrett hraje Minecraft
Joseph Garrett hraje Minecraft | Video: YouTube

Angličan tak vydělává miliónové částky z reklamy pouštěné na začátku každého videa. Podle počtu zhlédnutí si může vydělat v přepočtu od 1,5 milionu až do 7,7 milionu korun měsíčně.

"Je těžké se uživit s malým počtem fanoušků. Čím jich máte víc, tím je to výhodnější. Na vrcholu se točí opravdu velké peníze," řekl Joseph Garett pro Daily Mail.

Kdo si hraje, nezlobí a vydělává

Komentovaná herní videa mají svůj původ v USA, dnes se fenomén "let's play" rozšířil do celého světa. Nejinak tomu je i v Česku, kde mezi nejznámější osobnosti patří muž s přezdívkou Minecrafák, který má jen na Facebooku 87 tisíc fanoušků.

Minecrafák v akci
Minecrafák v akci | Video: YouTube

Tvůrci herních videí se díky rostoucí popularitě a nemalým příjmům z reklamy stávají trnem oku herním společnostem, které namítají, že tímto způsobem porušují autorská práva. Hráči se ale brání argumentem, že videohrám vlastně vytvářejí reklamu.

První verze Minecraft, jejímž autorem je švédský vývojář Markus "Notch" Persson, vznikla v roce 2009. Během prvního roku od uvedení na trh zaznamenala rekordní výdělky, dnes je dostupná na všech herních platformách i mobilních zařízeních. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy