Odmítal ustálené hudební formy a tvořil atonální kompozice, kterým se dostalo hodně výsměchu, ale i uznání.

György Ligeti se narodil v roce 1923 do maďarsko-židovské rodiny; v Maďarsku studoval konzervatoř a později absolvoval na budapešťské Akademii Franze Liszta. Přežil holokaust a v roce 1950 byl na konzervatoři jmenován profesorem. Z Maďarska odešel po sovětské okupaci a zůstal v sousedním Rakousku. Ve Vídni také zemřel. Bylo mu 83 let.

Stejně jako Béla Bartók byl i Ligeti posedlý lidovou hudbou a podle ní napsal mnoho skladeb. Později se jeho vkus radikálně změnil a přihlásil se k vizi nové hudby, která po válce propukla v celé Evropě.

Jméno si udělal díky dílům Atmospheres, Aventures a Nouvelles Aventures, v tom posledním se na příklad tříští čajové konvice. Jeho další skladby byly ještě výstřednější: v Poeme Symphonique for 100 metronomes nechal přístroje běžet v různých rychlostech.

Ligetiho pravděpodobně nejznámějšími skladbami jsou Requiem, Lux Aeterna a Atmospheres, které se objevily na soundtracku ke Kubrickově Vesmírné odyseji.

Kritici často zatracovali jeho práce jako příliš jednoduché až hloupé, ale Ligetiho jediná opera La Grande Macabre se v roce 1982 dočkala velkého úspěchu.