Londýn - Ve věku 99 let zemřela ve středu v londýnském pečovatelském domě jedna z nejobdivovanějších fotografek 20. století Eve Arnoldová. Informoval o tom v pátek britský deník The Telegraph s odvoláním na slavnou fotoagenturu Magnum, jejíž členkou byla od roku 1951.
Arnoldová, která by se v dubnu dožila sta let, se asi nejvíc proslavila snímky hollywoodské filmové hvězdy Marilyn Monroe, kterou fotila od roku 1951. Nejikoničtější je série fotografií, jež vznikla v kulisách hereččina posledního filmu The Misfits z roku 1961. Autorčiny dosud neviděné fotografie Monroe byly uvedeny na výstavě Halcyon Gallery v Londýně v květnu 2005.
Arnoldová se proslavila i snímky dalších známých žen - Jacqueline Kennedyové a britské královny Alžběty II. Na kontě má i snímky černošského aktivisty Malcolma X, Joan Crawfordové, Clarka Gablea, Marlene Dietrich, Jamese Deana či Richarda Nixona.
"Snažila jsem se lidi, které jsem fotografovala, zapojit... když byli ochotní něco dávat, byla jsem ochotná je fotografovat," říkala o svém přístupu.
Fotografka se narodila 21. dubna 1912 do rusko-židovské přistěhovalecké rodiny ve Filadelfii ve Spojených státech. O fotografii se podle Wikipedie začala zajímat až poměrně pozdě - v roce 1946, kdy pracovala v New Yorku u stroje na vyvolávání. Fotit se pak naučila v roce 1948 u Alexeye Brodovitche, art directora magazínu Harper's Bazaar - a důležité figury, jež vychovala řadu významných představitelů americké poválečné fotografie.
Pracovala pak například pro časopis Life a v 50. letech se stala vůbec první ženou fotící pro Magnum (plnou členkou byla od roku 1957). V 60. letech se Arnoldová přestěhovala se synem do Anglie, kde pracovala kupříkladu pro Sunday Times; v této době začala poprvé používat barevné fotografie.
Kromě focení slavných a vlivných lidí byl pro Arnoldovou středem jejího hledáčku i život obyčejných lidí. V 60. a 70. letech se v souladu s "posláním" Magna věnovala problémům tehdejší společnosti; na svých fotografiích se snažila zachytit i druhou stránku života včetně tragédií a rasových předsudků.
Proto také jezdila do "problematických zemí" a nafotila například apartheid v Jižní Africe nebo ženy v Afghánistánu, Emirátech a Egyptě. V roce 1971 také natočila film Ženy za závojem vypovídající o arabských ženách v harémech či hammámech.
Za svůj život navštívila i řadu dalších zemí včetně Mongolska; publikovala vlivné knihy fotografií o Číně, Rusku i rodných USA. V roce 1980 měla Arnoldová první samostatnou výstavu v Brooklynském Muzeu v New Yorku, kde vystavila fotografie z Číny.
Ve stejném roce získala cenu za celoživotní dílo od americké společnosti časopisu fotografů. V roce 1993 byla jmenována čestným členem Královské fotografické společnosti a v roce 2003 pak získala Řád britského impéria.
Ještě v roce 1997 nafotila sérii amerických prvních dam. Poslední léta života strávila v pečovatelském domě četbou ruských klasiků. Když se jí herečka Anjelica Hustonová ptala, jestli ještě fotí, odpověděla: "Je po všem, už neudržím foťák."
