Praha - Ve věku nedožitých 85ti let zemřel v pražské nemocnici na Karlově náměstí sinolog, historik umění, překladatel a publicista Josef Hejzlar. Završením života i jeho tvorby se symbolicky stala kniha Na řece, jíž sepsal se svou manželkou Taj-ťün a která loni získala Literární cenu Knižního klubu.
Příběh o pětileté dívce inspirovaný životními zážitky Taj-ťün Hejzlarové se rozkládá na ploše osmi let japonské okupace Číny, která započala v roce 1937. Záhy po tzv. nankingském masakru, vyvražďování obyvatel okupovaného města Nanking japonskými jednotkami, se matka se čtyřmi dcerami a synovcem vydává přes nevůli manželovy části rodiny na útěk z rodné rovinaté provincie Chu-pej ve střední Číně proti proudu Dlouhé řeky do hornatého S'-čchuanu.
Čtěte také:
Román Na řece vypráví čínská překladatelka i babička
Kniha však nenabízí jen poutavý příběh. Specifickým literárním jazykem, jenž je důsledkem národnostě smíšené dvojice, přibližuje spoustu čínských i západních „reálií" a snaží se zprostředkovat porozumění dvou kultur - čínské a evropské.
Hejzlar (1927) byl sinolog, historik umění, překladatel a publicista, absolvent VŠUP. Studoval na Pekingské univerzitě a Akademii umění v Pekingu, studia zakončil na UK v Praze.
Kromě průmyslového designu se především zabýval studiem asijského umění a za monografii Čchi Paj-š´ (1970) získal cenu nakladatelství Odeon. Doma i v zahraničí vydal řadu knih o čínském a východoasijském umění.
Rovněž v domácích i zahraničních časopisech publikoval větší množství studií, esejů a článků, překládal čínskou poezii a spolu se svou ženou sestavil a přeložil knihu čínských rčení a přísloví. K jeho posledním publikacím patří monografie Čchi Paj-š´ a jeho slavní žáci (v česko-čínské verzi) a Čínská krajinomalba v české verzi.
Hejzlar s manželkou Taj-ťün (mj. spouautorkou Česko-čínského slovníku, za nějž obdržela Cenu Akademie věd) připravoval pokračování knihy Na řece - a to i ve chvílích, kdy se mu přitížilo. "Rádi bychom s rodinou v jeho odkazu pokračovali. Navíc máme i materiál, ze kterého můžeme v budoucnu vycházet," řekla serveru iDnes jeho vnučka Eliška Junková.
Manželé Hejzlarovi se stali první autorskou dvojicí, která získala cenu Knižního klubu. Zároveň loni zvítězili v konkurenci nejvyššího počtu přihlášených autorů. Organizátoři hodnotili celkem 244 rukopisů, tedy téměř trojnásobný počet ve srovnání s předchozím rokem.
Do druhého kola se nakonec probojovalo pět rukopisů, z nichž pak porotci určili vítěze. "Autorské dvojici manželů Hejzlarových se podařilo skvěle zachytit na první pohled vzdálený svět čínské společnosti a kultury - rodinné a citové vazby však mají všeobecnou lidskou platnost, čtenáři se s postavami příběhu snadno ztotožní a pochopí jejich činy, motivace a problémy," zněl tehdy verdikt.
"První rande jsme měli na troskách starého paláce, který zničilo osm armád. Nezůstalo tam nic, jen pár mramorových ozdob. A bylo tam zakázáno chodit. Pro mě je to symbolická záležitost, protože je to opak toho, co dělám přes padesát let: pracuju na sblížení evropské a čínské kultury, protože je pokládám na největší v celých lidských dějinách. A to je také má největší radost. A děje se to i u mě doma, protože moje žena je z Číny. Je to nádherná, romantická a také realistická situace," řekl podle serveru iDnes své vnučce Elišce ve videodokumentu Život je nepřetržitý proud.
