Zažil všechny fáze poválečné společnosti. Jihlava vystavuje malíře Načeradského

Zažil všechny fáze poválečné společnosti. Jihlava vystavuje malíře Načeradského
Pohled do výstavy děl Jiřího Načeradského.
Pohled do výstavy děl Jiřího Načeradského.
Pohled do výstavy děl Jiřího Načeradského.
Pohled do výstavy děl Jiřího Načeradského.
Foto: ČTK
ČTK ČTK
2. 12. 2020 13:26
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě připravila s kurátorem Petrem Vaňousem retrospektivní výstavu ohlížející se za tvorbou malíře Jiřího Načeradského, který žil v letech 1939 až 2014.

Přehlídka nazvaná Době navzdory se obejde bez vernisáže, k vidění bude od čtvrtka, kdy se díky zmírnění protiepidemických opatření znovu otevírají muzea a galerie po celém Česku. Načeradského díla lze v Jihlavě vidět do 14. února 2021.

Výstava se jmenuje podle proměn, k nimž došlo za malířova života. "Zažil si všechny vývojové fáze československé poválečné společnosti, patřil tam jak dozvuk 50. let, uvolnění v 60. letech, normalizace v 70. letech, pozdní normalizace v 80. letech, tak uvolnění v 90. letech a na závěr určitá společenská skepse, kdy se to po roce 2000 všechno zase nějakým způsobem lámalo zpátky," vypočítává kurátor Vaňous.

Podle něho byl nejvýznamnější fází Načeradského tvorby konec 60. let minulého století. "Přesněji rok 1967, kdy vytvořil sérii obrazů podle fotografií, což v té době byl velký progres na české scéně. Obrazy se zabývají tématem sportu, televizního vysílání, estrád, jazzu. Na výstavě jich je zastoupených asi osm," avizuje Vaňous.

Výběrová retrospektiva v Oblastní galerii Vysočiny nabídne zhruba 35 pláten. Sleduje Načeradského tvorbu od roku 1963, kdy absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění, přes rok 1967, kdy měl v pražském Mánesu první samostatnou výstavu, a rok 1968. Tehdy ho proslavila expozice velkoformátových maleb s tematikou běžců, kterou mu v Galerii Václava Špály uspořádal teoretik Jindřich Chalupecký.

Postupně se Načeradský stal uznávaným výtvarníkem. Od figurativních motivů přešel k zobrazování mechanismů, olejomalbu vystřídal akryl. Částečně v duchu pop-artu parodoval postavy amerického kresleného filmu, později se k figuraci zase vrátil, byť jeho obrazy měly už groteskně deformované proporce.

Tvořil do poslední chvíle před smrtí. Nejmladší obraz na jihlavské výstavě vznikl roku 2009. Pět let nato Načeradský zemřel ve věku 73 let.

Pohled do výstavy děl Jiřího Načeradského.
Pohled do výstavy děl Jiřího Načeradského. | Foto: ČTK

Patřil mezi hlavní figurální autory české poválečné malby, je řazen do proudu takzvané nové figurace, který pojetí figurální tvorby zároveň přehodnocuje a posouvá k ironii či sarkasmu. Navazoval na groteskní tendence v českém umění, často pracoval se vztahem muže a ženy. Do této polohy se dopracoval přes surrealismus i staré evropské umění.

"Staří mistři to měli snazší v tom, že obraz se vždycky vztahoval k určité architektuře. Patřil do konkrétního místa, do kostela, do paláce. Nic se nemalovalo jen tak. Dnes si důvod, proč malovat, ba i ten prostor musíte vynalézt sám," řekl Načeradský v rozhovoru pro časopis Reflex.

Týden po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 malíř odjel do Paříže, odkud chtěl emigrovat do Ameriky. Na stáži však potkal svou budoucí ženu. Nakonec se rozhodl vrátit se s ní zpět do Československa.

Za normalizace se živil restaurováním fasád historických budov, zpět do veřejného prostoru se po dvacetiletém útlumu dostal teprve výstavou na Staroměstské radnici v dubnu 1990. Krátce po revoluci také vedl ateliér na pražské AVU, odkud jej roku 1992 propustil tehdejší rektor Milan Knížák.

Časopis Respekt tehdy napsal, že Načeradský protestoval proti tomu, jak Knížák na AVU hospodařil, v důsledku čehož byl propuštěn. Načeradský se tak po Karlu Malichovi a Zbyšku Sionovi stal dalším z profesorů, kteří z porevoluční AVU odešli.

Pohled do výstavy děl Jiřího Načeradského.
Pohled do výstavy děl Jiřího Načeradského. | Foto: ČTK

Později působil na Fakultě výtvarného umění VUT v Brně. Mezi Načeradského žáky patří například Josef Bolf, Lubomír Typlt nebo Roman Trabura.

Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách mnoha českých i světových galerií včetně pařížského Centre Pompidou. Kolekce představená v Jihlavě ale stojí na dohodě výhradně soukromých sběratelů, mezi které patří i Meda Mládková, Robert Runták či Vladimír Železný, a Načeradského rodiny, jež spravuje autorovu pozůstalost.

Oblastní galerii Vysočiny zřizuje Kraj Vysočina. Loni měla asi 27 tisíc návštěvníků, letošní zájem veřejnosti ovlivnila pandemie koronaviru. V prvním pololetí, kdy byla kulturní zařízení mezi březnem a květnem zavřená, návštěvnost galerie klesla na polovinu.

Podle mluvčí galerie Jany Jarošové velký výpadek návštěvnosti představují zrušené školní výpravy. V hlavní turistické sezoně letos do galerie přišlo asi 4500 lidí, mírně víc než před rokem.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Krmenčíkův gól opět pomohl PAOK k výhře nad AEK Atény

Útočník Michael Krmenčík se střelecky prosadil ve druhém utkání PAOK Soluň za sebou a opět proti AEK Atény. Svým čtvrtým gólem v řecké fotbalové lize pomohl k výhře 2:1, kterou si jeho tým upevnil druhé místo za už jistým mistrem Olympiakosem Pireus.

Po téměř měsíci Krmenčík nastoupil v základní sestavě a ve 47. minutě otevřel skóre zápasu svým osmým soutěžním gólem za PAOK, kde od od ledna hostuje z belgických Brugg. Vzápětí zvýšil Stefan Schwab z penalty na 2:0, domácí v nastaveném čase už jen snížili rovněž z pokutového kopu.

Minulý týden Krmenčík skóroval proti AEK v poháru a pomohl svému týmu k postupu do finále.

Další zprávy