V Městské knihovně si umění lehá do prenatální polohy.

Ondřej Váša
5. 4. 2011 9:00
Fundamenty a sedimenty: Cesta k základům umění.

Recenze - Slovník cizích slov překládá sedimentaci jako "proces usazování těžších, nerozpustných součástí v kapalné nebo plynné směsi" - a zdá se, že pro jistou tendenci výtvarné tvorby 20. století nelze najít výstižnějšího vyjádření.

Minimálně pro tu její linii, jež se zaobírá nacházením svého vlastního fundamentu, lépe řečeno fundamentů - základů, základních prvků, stejně jako své vlastní podstaty, což (zdá se) není tak úplně totéž. Tvorba tohoto rázu jako by vlastně zároveň v mnoha případech zkoušela, kam až lze zajít, aby bylo ještě možné mluvit o obraze, o díle, o výtvarném umění.

Vojtěch Míča, Medvídek - kocour, 2010, krystal, 165 x 170 x 150cm
Vojtěch Míča, Medvídek - kocour, 2010, krystal, 165 x 170 x 150cm | Foto: GHMP

Je příznačné, že toto hledání se nezřídka odehrává v sériích a stejně tak je mnohdy cestou redukce. Ať už ve smyslu očištění umění od všeho, čím umění není; nebo v rámci cesty k rudimentárním prvkům a principům, na základě kterých se vizuální zkušenost (a) umění konstituuje.

V jednoduchosti je síla

Název aktuální výstavy v pražské Městské knihovně, konceptuálně se zaobírající "důrazem na oproštěnost a redukci formy a zaměření na základní nebo jednoduché obrazové a prostorové formy" (citováno z katalogu) , vlastně nemohl být výstižnější.

Díla, se kterými se tu setkáváme, alespoň na první pohled spojuje fascinace tvarem, konstrukcí, počátkem, optickou zkušeností, zkušeností řádu a v neposlední řadě i zkušeností teprve se utvářejícího řádu. A stejně tak fascinace otázkou, co v obraze vlastně zbude, když skoro všechno odejmeme pryč - a kde je vlastně hranice obrazu, aby ještě pořád obrazem byl.

Robert Šalanda, Stereotypes welcome, 2008 - 2009, akryl, plátno, 2 x (190 x 250 cm)
Robert Šalanda, Stereotypes welcome, 2008 - 2009, akryl, plátno, 2 x (190 x 250 cm) | Foto: GHMP

Výstava dokonale vystihuje jistý na první pohled paradox: že cesta k fundamentu odkrývá množství fundamentů. A zároveň že snaha manifestovat či dospět k takovým fundamentům je de facto nekonečný proces, jenž neklade ani tak řešení, jako spíše překvapivé odpovídání na dosud nevyřčené otázky, jež si žádají nových odpovědí.

A co víc: hovoříme-li o sedimentech, máme dobrý důvod věřit, že to "něco", co sedimentuje, co se usazuje, je jistým typem zpozdilého zanechání; momentální výsledek odkazující na unikající sílu, princip, dynamiku, puzení, nebo jak tomu říkat.

Dobrat se k fundamentu jako by navíc znamenalo odstranit strusku. Skoro až archeologicky se probrat usazeninami výtvarného projevu (ale co se vlastně "projevuje"?) k pevné skále, na které lze teprve stavět. Fundament předchází sedimentu.

Jenže v případě tvorby tak, jak je kurátorsky podchycená v Městské knihovně, nám vlastně naznačuje opak nebo minimálně jistá nejednoznačnost: jsou to teprve obrazy-sedimenty či sedimenty v obrazech, které cosi jako fundament zakládají. A jelikož lze tento fundament hledat a manifestovat pouze prostřednictvím tvoření, nelze jej valstně odkrýt či nalézt.

Výstava bez posledního slova

Markéta Hlinovská, Neo, 2008, ručně řezaný plast, 75 x 110 cm
Markéta Hlinovská, Neo, 2008, ručně řezaný plast, 75 x 110 cm | Foto: GHMP

Zřejmě přesně z tohoto jakoby paradoxu plyne silný nedokonavý dojem z celé výstavy - jenž však není kritikou! Cesta napříč spektrem šestadvaceti umělců soustředící se především na díla poslední dekády s sebou prostě nese skutečnost, že na výstavě mohli být i další autoři. A stejně tak vystavená díla jako by byla vytržena (ať fakticky či hypoteticky) ze sérií, v rámci nichž dávají smysl.

Nejde tu ani tak o autory, jako o princip. Výstava se též z dobrého důvodu nesoustředí na jedinou generaci - Vladimír Kopecký je tu vedle Daniela Hanzlíka, Jan Merta či Vladimír Kokolia vedle Lubomíra Typlta či Jonáše Czesaného.

Důležitější jsou řezy, kolem nichž se obrazy seskupují: počet jako nástroj, motivy a příběhy, odhmotněnost, světlo, černobílá, formát a neoprouny, extrémní formát. Výstava je vlastně sama jakousi sedimentací mnohem širších tendencí vynucujících si řešení do stejné míry, jakou je nemožné konečné rozuzlení a fundament odkrýt.

Tendencí, které přecházejí jedna v druhou a které procházejí výtvarným uměním vlastně po dobu celého jednoho století - což je zároveň důvodem, proč i dnes dávají smysl a nelze je hodnotit přísně lineárně ("proč řešit něco, co se řešilo už ve dvacátých letech, například").

Lubomír Typlt, Terminály v noci, 2008, 260 x 200 cm
Lubomír Typlt, Terminály v noci, 2008, 260 x 200 cm | Foto: GHMP

Výstava zároveň odhaluje něco velmi podstatného: že všechna vystavená díla mají něco společného, ale stejně tak každé z nich rozvíjí jedinečnou vývojovou linii. Asi jako kdyby stejný otec plodil děti pokaždé s jinou matkou v očekávání příchodu spasitele.

FUNDAMENTY & SEDIMENTY / Vzpoura hraček 2011. Kurátor Petr Vaňous. Městská knihovna Praha, 2. patro. Výstava se koná do 1. 5. 2011. Otevřeno úterý až neděle 10- 18 hodin.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rozpočet je nyní ve schodku 305 miliard. Je to méně, než se očekávalo

Schodek státního rozpočtu momentálně činí zhruba 305 miliard korun. Hospodaření státu se tak vyvíjí lépe, než se plánovalo. Na tiskové konferenci po jednání se senátory o daňovém balíčku to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.

"Je menší inkaso příjmů, logicky větší výdaje. Ale ten rozpočet se vyvíjí lépe, než byl schválen. Uvidíme, jak dopadne celý rok," řekl premiér.

Ke konci října činil schodek rozpočtu 274 miliard korun. Příjmy rozpočtu ke konci října meziročně klesly o 42,3 miliardy na 1,18 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61,2 miliardy na 1,02 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 212,1 miliardy na 1,45 bilionu korun. Po říjnových výsledcích ekonomové očekávali, že schodek rozpočtu za celý rok bude 400 až 450 miliard korun. Data o vývoji rozpočtu ke konci listopadu zveřejní ministerstvo financí v úterý 1. prosince.

Zdroj: ČTK
Další zprávy