V Městské knihovně si umění lehá do prenatální polohy.

Ondřej Váša
5. 4. 2011 9:00
Fundamenty a sedimenty: Cesta k základům umění.

Recenze - Slovník cizích slov překládá sedimentaci jako "proces usazování těžších, nerozpustných součástí v kapalné nebo plynné směsi" - a zdá se, že pro jistou tendenci výtvarné tvorby 20. století nelze najít výstižnějšího vyjádření.

Minimálně pro tu její linii, jež se zaobírá nacházením svého vlastního fundamentu, lépe řečeno fundamentů - základů, základních prvků, stejně jako své vlastní podstaty, což (zdá se) není tak úplně totéž. Tvorba tohoto rázu jako by vlastně zároveň v mnoha případech zkoušela, kam až lze zajít, aby bylo ještě možné mluvit o obraze, o díle, o výtvarném umění.

Vojtěch Míča, Medvídek - kocour, 2010, krystal, 165 x 170 x 150cm
Vojtěch Míča, Medvídek - kocour, 2010, krystal, 165 x 170 x 150cm | Foto: GHMP

Je příznačné, že toto hledání se nezřídka odehrává v sériích a stejně tak je mnohdy cestou redukce. Ať už ve smyslu očištění umění od všeho, čím umění není; nebo v rámci cesty k rudimentárním prvkům a principům, na základě kterých se vizuální zkušenost (a) umění konstituuje.

V jednoduchosti je síla

Název aktuální výstavy v pražské Městské knihovně, konceptuálně se zaobírající "důrazem na oproštěnost a redukci formy a zaměření na základní nebo jednoduché obrazové a prostorové formy" (citováno z katalogu) , vlastně nemohl být výstižnější.

Díla, se kterými se tu setkáváme, alespoň na první pohled spojuje fascinace tvarem, konstrukcí, počátkem, optickou zkušeností, zkušeností řádu a v neposlední řadě i zkušeností teprve se utvářejícího řádu. A stejně tak fascinace otázkou, co v obraze vlastně zbude, když skoro všechno odejmeme pryč - a kde je vlastně hranice obrazu, aby ještě pořád obrazem byl.

Robert Šalanda, Stereotypes welcome, 2008 - 2009, akryl, plátno, 2 x (190 x 250 cm)
Robert Šalanda, Stereotypes welcome, 2008 - 2009, akryl, plátno, 2 x (190 x 250 cm) | Foto: GHMP

Výstava dokonale vystihuje jistý na první pohled paradox: že cesta k fundamentu odkrývá množství fundamentů. A zároveň že snaha manifestovat či dospět k takovým fundamentům je de facto nekonečný proces, jenž neklade ani tak řešení, jako spíše překvapivé odpovídání na dosud nevyřčené otázky, jež si žádají nových odpovědí.

A co víc: hovoříme-li o sedimentech, máme dobrý důvod věřit, že to "něco", co sedimentuje, co se usazuje, je jistým typem zpozdilého zanechání; momentální výsledek odkazující na unikající sílu, princip, dynamiku, puzení, nebo jak tomu říkat.

Dobrat se k fundamentu jako by navíc znamenalo odstranit strusku. Skoro až archeologicky se probrat usazeninami výtvarného projevu (ale co se vlastně "projevuje"?) k pevné skále, na které lze teprve stavět. Fundament předchází sedimentu.

Jenže v případě tvorby tak, jak je kurátorsky podchycená v Městské knihovně, nám vlastně naznačuje opak nebo minimálně jistá nejednoznačnost: jsou to teprve obrazy-sedimenty či sedimenty v obrazech, které cosi jako fundament zakládají. A jelikož lze tento fundament hledat a manifestovat pouze prostřednictvím tvoření, nelze jej valstně odkrýt či nalézt.

Výstava bez posledního slova

Markéta Hlinovská, Neo, 2008, ručně řezaný plast, 75 x 110 cm
Markéta Hlinovská, Neo, 2008, ručně řezaný plast, 75 x 110 cm | Foto: GHMP

Zřejmě přesně z tohoto jakoby paradoxu plyne silný nedokonavý dojem z celé výstavy - jenž však není kritikou! Cesta napříč spektrem šestadvaceti umělců soustředící se především na díla poslední dekády s sebou prostě nese skutečnost, že na výstavě mohli být i další autoři. A stejně tak vystavená díla jako by byla vytržena (ať fakticky či hypoteticky) ze sérií, v rámci nichž dávají smysl.

Nejde tu ani tak o autory, jako o princip. Výstava se též z dobrého důvodu nesoustředí na jedinou generaci - Vladimír Kopecký je tu vedle Daniela Hanzlíka, Jan Merta či Vladimír Kokolia vedle Lubomíra Typlta či Jonáše Czesaného.

Důležitější jsou řezy, kolem nichž se obrazy seskupují: počet jako nástroj, motivy a příběhy, odhmotněnost, světlo, černobílá, formát a neoprouny, extrémní formát. Výstava je vlastně sama jakousi sedimentací mnohem širších tendencí vynucujících si řešení do stejné míry, jakou je nemožné konečné rozuzlení a fundament odkrýt.

Tendencí, které přecházejí jedna v druhou a které procházejí výtvarným uměním vlastně po dobu celého jednoho století - což je zároveň důvodem, proč i dnes dávají smysl a nelze je hodnotit přísně lineárně ("proč řešit něco, co se řešilo už ve dvacátých letech, například").

Lubomír Typlt, Terminály v noci, 2008, 260 x 200 cm
Lubomír Typlt, Terminály v noci, 2008, 260 x 200 cm | Foto: GHMP

Výstava zároveň odhaluje něco velmi podstatného: že všechna vystavená díla mají něco společného, ale stejně tak každé z nich rozvíjí jedinečnou vývojovou linii. Asi jako kdyby stejný otec plodil děti pokaždé s jinou matkou v očekávání příchodu spasitele.

FUNDAMENTY & SEDIMENTY / Vzpoura hraček 2011. Kurátor Petr Vaňous. Městská knihovna Praha, 2. patro. Výstava se koná do 1. 5. 2011. Otevřeno úterý až neděle 10- 18 hodin.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy