V Městské knihovně si umění lehá do prenatální polohy.

Ondřej Váša
5. 4. 2011 9:00
Fundamenty a sedimenty: Cesta k základům umění.

Recenze - Slovník cizích slov překládá sedimentaci jako "proces usazování těžších, nerozpustných součástí v kapalné nebo plynné směsi" - a zdá se, že pro jistou tendenci výtvarné tvorby 20. století nelze najít výstižnějšího vyjádření.

Minimálně pro tu její linii, jež se zaobírá nacházením svého vlastního fundamentu, lépe řečeno fundamentů - základů, základních prvků, stejně jako své vlastní podstaty, což (zdá se) není tak úplně totéž. Tvorba tohoto rázu jako by vlastně zároveň v mnoha případech zkoušela, kam až lze zajít, aby bylo ještě možné mluvit o obraze, o díle, o výtvarném umění.

Vojtěch Míča, Medvídek - kocour, 2010, krystal, 165 x 170 x 150cm
Vojtěch Míča, Medvídek - kocour, 2010, krystal, 165 x 170 x 150cm | Foto: GHMP

Je příznačné, že toto hledání se nezřídka odehrává v sériích a stejně tak je mnohdy cestou redukce. Ať už ve smyslu očištění umění od všeho, čím umění není; nebo v rámci cesty k rudimentárním prvkům a principům, na základě kterých se vizuální zkušenost (a) umění konstituuje.

V jednoduchosti je síla

Název aktuální výstavy v pražské Městské knihovně, konceptuálně se zaobírající "důrazem na oproštěnost a redukci formy a zaměření na základní nebo jednoduché obrazové a prostorové formy" (citováno z katalogu) , vlastně nemohl být výstižnější.

Díla, se kterými se tu setkáváme, alespoň na první pohled spojuje fascinace tvarem, konstrukcí, počátkem, optickou zkušeností, zkušeností řádu a v neposlední řadě i zkušeností teprve se utvářejícího řádu. A stejně tak fascinace otázkou, co v obraze vlastně zbude, když skoro všechno odejmeme pryč - a kde je vlastně hranice obrazu, aby ještě pořád obrazem byl.

Robert Šalanda, Stereotypes welcome, 2008 - 2009, akryl, plátno, 2 x (190 x 250 cm)
Robert Šalanda, Stereotypes welcome, 2008 - 2009, akryl, plátno, 2 x (190 x 250 cm) | Foto: GHMP

Výstava dokonale vystihuje jistý na první pohled paradox: že cesta k fundamentu odkrývá množství fundamentů. A zároveň že snaha manifestovat či dospět k takovým fundamentům je de facto nekonečný proces, jenž neklade ani tak řešení, jako spíše překvapivé odpovídání na dosud nevyřčené otázky, jež si žádají nových odpovědí.

A co víc: hovoříme-li o sedimentech, máme dobrý důvod věřit, že to "něco", co sedimentuje, co se usazuje, je jistým typem zpozdilého zanechání; momentální výsledek odkazující na unikající sílu, princip, dynamiku, puzení, nebo jak tomu říkat.

Dobrat se k fundamentu jako by navíc znamenalo odstranit strusku. Skoro až archeologicky se probrat usazeninami výtvarného projevu (ale co se vlastně "projevuje"?) k pevné skále, na které lze teprve stavět. Fundament předchází sedimentu.

Jenže v případě tvorby tak, jak je kurátorsky podchycená v Městské knihovně, nám vlastně naznačuje opak nebo minimálně jistá nejednoznačnost: jsou to teprve obrazy-sedimenty či sedimenty v obrazech, které cosi jako fundament zakládají. A jelikož lze tento fundament hledat a manifestovat pouze prostřednictvím tvoření, nelze jej valstně odkrýt či nalézt.

Výstava bez posledního slova

Markéta Hlinovská, Neo, 2008, ručně řezaný plast, 75 x 110 cm
Markéta Hlinovská, Neo, 2008, ručně řezaný plast, 75 x 110 cm | Foto: GHMP

Zřejmě přesně z tohoto jakoby paradoxu plyne silný nedokonavý dojem z celé výstavy - jenž však není kritikou! Cesta napříč spektrem šestadvaceti umělců soustředící se především na díla poslední dekády s sebou prostě nese skutečnost, že na výstavě mohli být i další autoři. A stejně tak vystavená díla jako by byla vytržena (ať fakticky či hypoteticky) ze sérií, v rámci nichž dávají smysl.

Nejde tu ani tak o autory, jako o princip. Výstava se též z dobrého důvodu nesoustředí na jedinou generaci - Vladimír Kopecký je tu vedle Daniela Hanzlíka, Jan Merta či Vladimír Kokolia vedle Lubomíra Typlta či Jonáše Czesaného.

Důležitější jsou řezy, kolem nichž se obrazy seskupují: počet jako nástroj, motivy a příběhy, odhmotněnost, světlo, černobílá, formát a neoprouny, extrémní formát. Výstava je vlastně sama jakousi sedimentací mnohem širších tendencí vynucujících si řešení do stejné míry, jakou je nemožné konečné rozuzlení a fundament odkrýt.

Tendencí, které přecházejí jedna v druhou a které procházejí výtvarným uměním vlastně po dobu celého jednoho století - což je zároveň důvodem, proč i dnes dávají smysl a nelze je hodnotit přísně lineárně ("proč řešit něco, co se řešilo už ve dvacátých letech, například").

Lubomír Typlt, Terminály v noci, 2008, 260 x 200 cm
Lubomír Typlt, Terminály v noci, 2008, 260 x 200 cm | Foto: GHMP

Výstava zároveň odhaluje něco velmi podstatného: že všechna vystavená díla mají něco společného, ale stejně tak každé z nich rozvíjí jedinečnou vývojovou linii. Asi jako kdyby stejný otec plodil děti pokaždé s jinou matkou v očekávání příchodu spasitele.

FUNDAMENTY & SEDIMENTY / Vzpoura hraček 2011. Kurátor Petr Vaňous. Městská knihovna Praha, 2. patro. Výstava se koná do 1. 5. 2011. Otevřeno úterý až neděle 10- 18 hodin.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Premier League vyšetřuje Manchester City kvůli porušení finančních pravidel

Vedení fotbalové Premier League zahájilo vyšetřování Manchesteru City kvůli podezření z porušení finančních pravidel mezi lety 2009 až 2018. Úřadující angličtí šampioni jsou obvinění, že během uvedených let neposkytli kompletní údaje z účetnictví a nesplnili podmínky finanční fair play. S odkazem na vyjádření Premier League to uvedly agentury Reuters a AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodavatel innogy zlevní plyn pod cenový strop. Sleva začne platit zpětně od začátku února

Energetická společnost innogy, která je s více než 1,1 milionu klientů největším dodavatelem plynu v ČR, zlevní 320 000 svých stávajících zákazníků dodávky plynu pod vládní cenový strop. Sleva, která bude platit zpětně od začátku února, zajistí podle ní úsporu zhruba 240 Kč za megawatthodinu (MWh). Zákazníci, kteří plynem vytápí rodinný dům tak v průměru ušetří asi 3000 korun za rok. U klientů, kteří plyn používají na vaření, bude sleva 34 procent. Dnes o tom informovalo innogy. Ceny energií pod vládní strop v posledních dnech snižují i další velcí dodavatelé.

Většina dodavatelů energií od začátku roku nabízí novým zákazníkům tarify s cenami vycházející z vládního cenového maxima. To činí pro letošní rok 6000 korun za jednu MWh elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

Sleva pro zákazníky innogy, kteří mají základní tarif Standard na dobu neurčitou, dosáhne 18 procent z dosavadních ceníkových cen pro zákazníky, kteří plynem topí. Nové ceny pod stanoveným stropem budou mít také zákazníci, kterým aktuálně končí jejich fixované smlouvy. Firma uvedla, že tak reaguje na současný cenový vývoj na velkoobchodních trzích, kde plyn za poslední měsíce několikanásobně zlevnil. Ke snížení cen přispěly také výrazné úspory energií a teplé počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy