Malba může vypadat jako nábytek, barevný písek prosívaný přes síto nebo jako rozpraskané uschlé bahno.
Multimediální umělec, laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého a pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze Jiří Černický teď v hlavním městě proměnil galerii DSC v experimentální studio. Pojem "obraz" zde získává nové významy. Za komplikovanou formou se navíc skrývají angažované aktuální obsahy, jak naznačuje název výstavy Trump kontra Godzilla. Potrvá do 19. dubna.
"Bojují tady ta největší monstra, jaká jsou na naší planetě," říká Černický před trojicí velkých obrazů, jež aktualizují prastaré téma souboje Titánů. Umělec si kromě amerického prezidenta Donalda Trumpa vybral ještě ruského Vladimira Putina a čínského Si Ťin-pchinga.
Každý bojuje s jinou příšerou: Trump s ještěrem zrozeným z jaderných explozí v Tichomoří. Putin má za protivníka černou díru, kterou vysává a tím popírá gravitaci. Si Ťin-pching pak čelí bestii představující rakovinu.
"Jsou tu různé excesy a neřesti Číny: pojídání tygrů, nosorožci bez rohů, hořící tibetský mnich, holčičky, které doplácejí na politiku jednoho dítěte − dítě ženského pohlaví tam nikdo nechce," říká umělec a ukazuje na fotografie vlepené do malby.
Tři titánské obrazy jsou tím nejklasičtějším, co Černický v pražské galerii představuje. Ostatní práce jsou experimentální, trojrozměrné, kombinující různé materiály. Spíše se jedná o objekty, byť je autor nazývá obrazy. "Objekty přece mohou být součástí malby," namítá.
Vyklizené knihovny na výstavě připomínají vysoké dřevěné police, jejichž příčky svými vlákny a kokony olepili velcí pavouci. Do vláken vytvořených z plastu se zachytily i nesourodé předměty, fotografie, zbytky přístrojů.
Police znázorňují obrovské lidské ambice. Jiří Černický v tomto díle staví paradoxní situace. První z "knihoven" má název Výstup na K2 očima Trockého, druhá je Dobytí Dantova pekla Thorem Heyerdahlem a poslední se poněkud provokativně jmenuje Věčné putování Romů do Valhaly.
"Jsou to utopické cesty, například Romové se chtějí emancipovat tím, že se stanou součástí árijských božstev, to je přece neuskutečnitelné," krčí umělec rameny, jako by tím vyjadřoval svůj názor na společenskou inkluzi.
V pondělí 9/4 vás srdečně zveme na Komentovaná prohlídka: Jiří Černický | Trump kontra Godzilla, která začne v 18:00! "Téma výstavy není jenom aktuální, nejde o to, že bych se chtěl vyjadřovat nějakým způsobem přímo k Trumpovi. Jde o téma souboje titánů, se kterým jsou spojené výjevy, jež prorůstají celými dějinami umění" říká Jiří Černický
Zveřejnil(a) DSC Gallery dne NaN. undefined NaN
Police symbolizují nejen stoupání na příčkách kariérních či společenských. Slouží také jako prosté podstavce, na něž lidé odkládají suvenýry z cest, artefakty či fotografie.
K nejkrásnějším pracím výstavy patří rozpraskaný bílý obraz, pro nějž se Jiří Černický inspiroval jeruzalémskou Zdí nářků. "To je zeď vytvořená přírodou," říká nad svou malbou, která věrně a trojrozměrně kopíruje vyschlé dno řeky.
Umělec je vyfotil, převedl do křivek a nechal vyrobit truhláři. Výřezky z desek nabarvil bíle. A po vzoru židů, kteří mezi kameny zdi někdejšího jeruzalémského chrámu zastrkávají lístečky s modlitbami, vyplnil také škvíry svého obrazu. Místo napsaných modliteb však do uměleckého díla zastrkal předměty blízké šamanismu − pramínek vlasů, dětskou hračku, žvýkačku, stuhu. Výtvarně působivý obraz nakonec nazval po čarodějnické postavě Krabatovo dno.
Nejabstraktnější dílo výstavy je současně to nejzemitější. K prosklené stěně galerie Černický postavil zednické síto, které se používá na stavbách k prosívání písku do malty. Umělec ale prohazoval sypký barevný pigment. Okraje vzniklé barevnými hromádkami zarovnal do ostrých cípů, které vedou z podlahy až na skleněnou zeď. Celé to připomíná velkou komiksovou bublinu, která obvykle doprovází nápisy jako "prásk" nebo "bang".
Možnosti výkladu tohoto díla − jež může být vnímáno i jako objekt, výsledek performance či jiná forma akční malby − rozšiřuje velmi jemný obraz tvořený barvou, která ulpěla na sítu. Drátěný rám zednického nástroje se najednou stává rámem pro umění. "Je to syrové dělnické action painting," usmívá se autor, který neustále těká mezi banalitou a filozofií, mezi povrchem věcí a jejich možnými významy.
Jiří Černický: Trump kontra Godzilla
DSC Gallery, Praha
Výstava potrvá do 19. dubna.
Jedno spojení formy s filozofií představuje obraz vytvořený z krajky. Její krásnou strukturu Černický zahladil sádrou až do míst, kde je krajka téměř nerozpoznatelná. Tam, kde několik mezírek přece zbylo, je vyplnil různorodým materiálem. Název obrazu je protimluv: Chaotický ornament. "Zachycuje to rozmezí chaosu a řádu," dodává umělec, který si na názvech děl dává záležet.
Výstava má kromě popartově přitažlivého názvu Trump kontra Godzilla ještě "intelektuálský" podtitul: Skok kobylky z destičky na cedulku. Záměrně nesmyslný obrat − destička je to samé co cedulka, v tomto případě symbolizující obrazy − prý ukazuje na důležitost prostoru mezi díly. Neboť výstava zahrnuje i sérii maleb na hranici objektů či soch, které reagují na architekturu místa. Jejich technicistní charakter i netypické umístění, například u stropu, vzbuzují pochyby, zda se ještě jedná o výstavu, nebo jestli nejde o zařízení vzduchotechniky či elektroinstalace galerie.
