Starý detektiv opět zasahuje

Richard Olehla
11. 6. 2007 15:10
Holmes ani Chabon to úplně nevyřešili
Foto: Odeon

Recenze   Michael Chabon se po ceněném "komiksovém" románu Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye rozhodl vzdát poctu starým dobrým detektivním příběhům, potažmo "staré dobré Anglii".  Ale i tentokrát se nad příběhem snáší přízrak holocaustu. 

Žánr detektivního románu je na světě dlouho, vždycky však byl považován spíše za řemeslo než za umění. Nadto jej svazují mnohá pravidla.

Mezi něž například patří, že zločinec musí být dopaden na základě detektivova vyšetřování, nïkoli díky náhodě či nepředvídatelným okolnostem, dále že viníkem nesmí v žádném případě být sluha (příliš jednoduché), či že detektiv nesmí být při vyšetřování jednotlivých osob nijak citově angažován. Český čtenář si v této souvislosti připomene Josefa Škvoreckého, jenž obdobné zásady definoval v knize Hříchy pro pátera Knoxe.

Foto: Archiv

Klasikem detektivního žánru kromě Agathy Christie především sir Arthur Conan Doyle, jemuž ovšem Sherlock Holmes vlastně zničil jakoukoli další literární kariéru. Čtenáři si žádali stále další a další brilantní analýzy proslulého detektiva, a Doyle se nakonec rozhodl, že se svého detektiva zbaví. V povídce Konečné řešení (The Final Problem) se Holmes utká s ďábelským profesorem Moriartym a po dlouhém zápasu se oba zřítí do vod Reichenbašských vodopádů.

O osm let později byl však Doyle zájmem čtenářů přinucen vrátit Holmese na scénu v Psu baskervillském, a poté následovalo ještě dalších více než třicet příběhů. Po Doylově smrti se postava geniálního kriminalisty objevila v dílech mnoha následovníků, nicméně kvalita jejich příběhů byla nevalná.

Hrdinové Michaela Chabona jsou veskrze mladíci židovského původu, kteří se snaží ve světě obstát, jak to jen jde. Svůj talent autor dokázal už v prvotině Tajnosti Pittsburghu, jeho druhý počin Báječní hoši o profesoru psaní trpícím tvůrčí krizí dokonce posloužil za předlohu filmu s Michaelem Douglasem. A Chabonova kariéra stoupala strmě vzhůru: za román Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye obdržel Pulitzerovu cenu.

Foto: Archiv

Překonat takový úspěch je obtížné. Chabon toto břemeno poodložil v Letní zemi, románu pro děti a mládež. Jenže co dál? Napsat kvalitní příběh chvíli trvá, a tak se autor rozhodl pro kompromis. Naprosto změnil styl i téma a navázal tam, kde Arthur Conan Doyle se svým detektivem skončil.

Pro svůj nový příběh zvolil stejný název, tedy Konečné řešení. Od dob Conana Doyla ovšem spojení těchto dvou slov nabylo radikálně jiného významu: nacisté tak nazývali svůj plán na vyhlazení židovské rasy z povrchu zemského. Právě za časů druhé světové války se Chabonův příběh odehrává: teprve devítiletý Linus Steinman přijede do válečné Anglie jako židovský uprchlík z Třetí říše.

Následkem utrpěného šoku chlapec oněměl, ticho kolem něj přesto nevládne. Společnost mu totiž dělá šedý africký papoušek, jenž ze sebe chrlí řady čísel, které jsou pro všechny záhadou. Jedná se o nějaký tajný kód jednotek SS? Námořní šifry německých ponorek? Nebo snad hesla k tajným kontům ve švýcarských bankách?

Záhada se změní v kriminální případ v okamžiku, kdy zemře muž, který se zřejmě pokusil papouška ukrást. K vyšetřování je přizván devětaosmdesátiletý stařec, o němž je známo, že kdysi býval fenomenálním detektivem. Jeho jméno v Konečném řešení nezazní, ovšem s jistotou jde o Holmese. Starý pán tráví veškerý čas pěstováním včel a mladému detektivovi Scotland Yardu pomůže jen proto, že se mu zželí malého chlapce.

Detektivní příběh se pak odvíjí přesně v duchu v úvodu vyjmenovaných pravidel. Starý detektiv celý případ vyřeší a vrátí ukradeného papouška Linusi. Hlavní zločin ono "konečné řešení" však zůstává nepojmenován a nepotrestán.

Po obsáhlém románu o smyšleném komiksu je Konečné řešení dílem útlým, čítá pouhých 131 stran. Chabon zvolil jako poctu nápodobu viktoriánského stylu plného dlouhých vět, často s nejrůznějšími odbočkami. Výměnou za popisy, detaily a jazyk tak děj tak moc neodsýpá kupředu. Řešení celé záhady přichází jako by mimochodem, když už čtenáři je všechno víceméně jasné.

Autorovi se nepovedlo na malé ploše rozvinout všechny motivy, takže Konečné řešení chvílemi až trochu nudí. Je zřejmé, že Chabonovi mnohem lépe sedí románová forma, v níž není tolik limitován omezeným prostorem. Šanci na reparát má u čtenářů i detektivů už teď: v USA právě vyšel jeho román Sdružení jidiš policistů.

Michael Chabon: Konečné řešení. Překlad David Záleský a Markéta Záleská. Euromedia Group Odeon,  Praha 2007, 112 stran, 199 Kč.

 

Právě se děje

Další zprávy