Rushdie obvinil Indii, že mu lhala o hrozbě atentátu

Kultura ČTK Kultura, ČTK
23. 1. 2012 11:00
Autor zrušil návštěvu na literárním festivalu
Foto: Reuters

Dillí - Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie obvinil indické úřady z podvržení falešných informací o tom, že se na něj chystá atentát. Autor Satanských veršů, jež muslimové stále považují za rouhačskou knihu, minulý týden zrušil plánovanou účast na literárním festivalu v Džajpuru poté, co dostal varování, že mu zde hrozí smrt.

Džajpurský festival je největší akcí tohoto druhu v Asii; letos by měl přitáhnout na 70 tisíc návštěvníků a objeví se tu takové figury jako Tom Stoppard, Michael Ondatje či Oprah Winfreyová.

"Rozvědka ve státech Maháráštra a Rádžasthán mne informovala, že najatí vrazi z bombajského podsvětí jsou možná na cestě do Džajpuru, aby mě zlikvidovali," uvedl minulý čtvrtek držitel Bookerovy ceny v prohlášení, které zveřejnili organizátoři. "Přestože mám o těchto zprávách jisté pochybnosti, bylo by ode mne nezodpovědné přijet na festival."

Vláda státu Radžastán autorova nynější obvinění odmítla jako nepodložená. Šéf policie státu Maháráštra však podle BBC řekl, že žádné informace tohoto druhu "kolegům neposlali".

Je možné, že si radžastánská vláda nechtěla Rushdieho návštěvou přidělávat problémy. Proti příjezdu spisovatele vystoupily v minulých týdnech některé indické islámské skupiny, podle nichž kontroverzní autor svým dílem uráží muslimy. 

Foto: Graham Turner/Guardian

Rushdie měl přednést projev v pátek, na úvod pětidenního festivalu. Muslimští duchovní ale vyzývali indickou vládu, aby Rushdiemu nedovolila vstoupit do Indie. V reakci na zrušení autorovy účasti pak odvolali demonstraci. 

V Indii byly Satanské verše zakázány hned po vydání v roce 1988 a dodnes tu budí emoce. Spisovatelům, kteří z nich v pátek na festivalu předčítali na protest proti neúčasti Rushdieho, hrozí právní postih a museli již přehlídku opustit. Další autoři mezitím vyzvali vládu, aby zákaz znovu zvážila.

Světově uznávaný autor se řadu let ukrýval před islámskými fundamentalisty poté, co íránský vůdce ajatolláh Chomejní vydal v roce 1989 fatvu, v níž žádal smrt autora Satanských veršů vydaných v roce 1988.

Zákaz "vydání víz ke vstupu do Indie" pro Rushdieho žádal počátkem ledna maulána Abdul Kásim Numání, který stojí v čele vlivné náboženské školy Dárul Ulúm. Tato škola sídlící ve státě Uttarpradéš na severu Indie existuje 150 let a vyučuje konzervativní formu islámu. Její kritici tvrdí, že inspirovala i hnutí Tálibán. 

Rushdie, který se narodil v roce 1947 v Bombaji, víza k cestě do Indie nepotřebuje. List The Times of India připomněl, že spisovatel Indii navštívil za posledních 20 let nesčetněkrát bez jakéhokoliv problému. V roce 2007 byl i na festivalu v Džajpúru.

Čtěte také:
Jak prostá může být motivace teroristů, ukazuje Rushdie

 

Právě se děje

před 18 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy