Jak prostá může být motivace teroristů, ukazuje Rushdie

Markéta Musilová
25. 10. 2008 12:40
Klaun Šalimar pláče nad ztracenou idylou

Recenze - Po veleúspěšných Dětech půlnoci, v mnoha ohledech podobné Hanbě a kontroverzních Satanských verších, jež se staly literárním vzorem pro generaci Rushdieho následovníků z oblasti indického subkontinentu, se Sir Salman pokusil svůj repertoár obměnit a dokázat, že umí psát i o jiných tématech, než je pohnutá historie jeho někdejší vlasti, střet západního a východního světa a krize identity.

Bohužel jeho snahy přišly spíš vniveč; Zem pod jejíma nohama i Zběsilost si příliš vavřínů nevydobyly, stejně tak neměl jednoznačný úspěch ani s letošní novinkou Čarodějka z Florencie, exkurzem do středověku.

Foto: Pavel Kroulík, Paseka

Čtenáři si zkrátka zvykli, že Rushdie = alegorie, hra s historií a její interpretací, mnohdy až neuvěřitelná kombinace reálného a nadpřirozeného. A právě svým románem Klaun Šalimar z roku 2005 - jenž se českému čtenáři dostává do ruky až nyní, ale tradičně ve vynikajícím překladu Pavla Dominika a Zuzany Mayerové - Rushdie potvrzuje, že tento typ literatury mu také sedí nejlíp.

Historie jedné přísahy

I konzervativní čtenáři se dočkají toho, na co čekali: další strhující alegorie, odehrávající se tentokrát na dvou kontinentech. V ospalém Kašmíru, který se ze dne na den promění z ráje na zemi v místo zmítané bratrovražednými boji a sžírané nenávistí, a v liberální Americe, která sice zdánlivě nemá s událostmi za oceánem nic společného, ale zároveň skrývá ve vlastní historii mnohé nepříjemnosti.

Kašmírští lékaři na demonstraci, 31. srpna, Šrínagar
Kašmírští lékaři na demonstraci, 31. srpna, Šrínagar | Foto: Reuters

Klaun Šalimar se odehrává na vsi Pačígámu, která proslula mimořádným kuchařským uměním a opulentními bankety s varietními představeními. Nezvykle mírumilovná symbióza muslimských a hindských obyvatel přináší vsi nejen celonárodní proslulost, ale především finanční zabezpečení.

Není narušena ani v okamžiku, kdy se prozradí sexuální vztah mezi dvěma hlavními protagonisty představení, věkem ještě dětmi - muslimským provazochodcem, klaunem Šalimarem, a krásnou hindskou tanečnice Búnyi, která jej, váhajícího a nezkušeného, svede.

Netuší však, jak vážně vzal přísahu, kterou z ní oné noci vymámil. Že ho Búnyi nikdy nezradí a neopustí, jinak ji bude muset zabít. Jakožto Hindka, oproti Šalimarovi nesvázaná náboženskými dogmaty, na to brzy zapomene. Nechá se zlákat vidinou lepšího života a jako milenka amerického ambasadora Maxe Ophulse vesnici opustí.

Čtěte také:
Salman Rushdie se uchází o další Booker Prize
Literární cenu cen získal Salman Rushdie
Sir Salman je rytíř. Co na to muslimové?

Okamžik, kdy milence zradí, je i počátkem konce; předznamenává nejen tragický život ženy nenáviděné a zavržené, ale především konec pozemského ráje v Pačígámu.
Búnyi, které se ambasador nabažil, se musí vzdát nemanželské dcery, již symbolicky pojmenovala Kašmíra po milované vlasti, a vrací se do rodné vsi.

Noví stvořitelé

Hlavní roli tu tradičně hraje země: zde Kašmír a jeho přeměna ze vzkvétající, byť zaostalé oblasti na válečnou zónu. Symbolem proměny je právě Kašmíra, plod poblouznění krásné matky a amerického ambasadora. Dívka, kterou otec nakonec přejmenoval na Indii a odvezl do Ameriky, je přesně taková jako původní vlast - zmítaná několikerou identitou a neznalostí vlastních kořenů.

Foto: Reuters

Matka je naopak ztělesněním přeměny, již podstoupila valná část obyvatelstva subkontinentu, která vlivem kolonizace a britské nadvlády přišla o část sebe sama a ve vidině lepších zítřků se snažila přijmout vše, co noví vládci nabízeli. Z Búnyi se stal mutant, který pozbyl původní krásy a bezprostřednosti, ale nedokázal naplnit cíle, které mu nový stvořitel předurčil.

Její milenec Max, všemi obdivovaný válečný hrdina, se jako indický ambasador chová spíš jako bývalí koloniální důstojníci. Žije v bublině luxusního života a přehlíží zásadní odlišnosti. Je tak další z řady postav anglických a amerických intelektuálů či úředních autorit, kteří přišli do Indie či Pákistánu s dobrou vůlí, ale chovali se jako sloni v porcelánu.

Kritika i událost roku

Hlavní proměnou prochází sám Šalimar. Z citlivého a po vzdělání dychtícího provazochodce se přes noc stává bojovník džihádu, nájemný vrah a terorista. Zrada ho uvedla do světa dospělých, připravila o dětství plné tajuplných příběhů a kouzelnických vystoupení. Šalimar v sobě zabíjí veškeré city a vydává se na krvavou cestu pomsty.

Foto: Reuters

Rushdie nedefinuje proměnu ani politicky, ani nábožensky. Spíše poukazuje na to, jak "prostě lidská" může být motivace teroristů. Stačí málo, zklamání či osamělost, a do té doby neškodní kouzelníci a kuchaři se změní ve stroje na zabíjení.

Ve srovnání s výše zmiňovanými Rushdieho díly je Klaun Šalimar mnohem průhlednější. Alegorie není dotažená tak do extrému jako v Hanbě nebo v Satanských verších, kde je bez předchozího nastudování dějinných souvislostí, případně náboženských textů často obtížné vůbec se orientovat.

Kritici také vytýkají Rushdiemu, že se v Klaunu Šalimarovi nevyvaroval mnoha klišé: kritiky Ameriky jako válečného spojence, oblíbeného kolonialismu i muslimského extremismu.  Ale ve srovnání s jinými autory, kteří se vyslovili k tématu terorismu po září 2001, se Rushdie úkolu zhostil, aniž byl poplatný politické propagandě a veřejné objednávce.

Šalimarův příběh nenásilně spojuje fikci s realitou;  a co víc, Rushdie do románu vložil i něco ze sebe. Na několika místech se nechal strhnout dějem a  dal průchod emocím, což u něj nebývá tak obvyklé. I to činí z románu Klaun Šalimar jednu z literárních událostí roku.

Salman Rushdie: Klaun Šalimar. Přeložili Pavel Dominik a Zuzana Mayerová. 388 stran. Paseka, Praha a Litomyšl 2008.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 3 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

Další zprávy