Praha - Původně anonymní unikátní fotografie z první světové války mají po téměř století od svého vzniku a čtyřech měsících vystavování opět svého autora. Snímky vystavuje v tereziánském křídle Správa Pražského hradu, které se nyní přihlásil vnuk jejich autora, důstojníka rakousko-uherské armády Jindřicha Bišického (1889 - 1949).
Expozice PĚŠKY 1. SVĚTOVOU VÁLKOU by si tak teoreticky měla změnit podtitul Objektivem neznámého vojáka, pod kterým ji od dubna vidělo skoro 15 tisíc lidí. Kvůli zájmu i objevu autora ji Pražský hrad prodloužil až do konce září. Ze stejného důvodu se jedná o její repríze v Rakousku.
Soubor 150 fotografií si nyní prohlédl autorův vnuk, historik Michal Rybák; proto ji doplnilo několik nových snímků a panel s podrobným životopisem jejich tvůrce - plukovního fotografa a člena štábu.
Fantastická záležitost
Výstava začala v dubnu v Tereziánském křídle Starého královského paláce jako expozice souboru neznámého autora. Fotografie vznikly během tažení v Haliči a na italské frontě.
Negativy objevil ve svém archivu fotograf Jaroslav Kučera; protože byly mechanicky i chemicky poškozeny, digitalizoval je, počítačově vyretušoval a pomocí digitálního osvitu vyrobil kvalitní zvětšeniny (ty největší mají rozměr 90 x 135 cm). Z nich sestavil unikátní soubor.
"Negativy jsem náhodou dostal někdy před třiceti pěti lety. Až teprve v roce 2002, kdy jsem měl méně práce a objevil nové technologie, jsem začal skenovat a učit se práci na počítači. Zalovil jsem ve skříni, abych měl s čím pracovat, a znovu ty negativy objevil . Jak jsem je prohlížel, uvědomil jsem si, že to je fantastická záležitost - jak z historického, dokumentárního hlediska, tak z fotografického," popsal Kučera proces pro ČT24.
S identifikací míst, osob i techniky pomohl Jan Haas z Vojenského historického ústavu. Většina snímků vznikla na italské frontě, kde bojoval 47. pěší pluk. Menší část ukazuje život "českého" 28. pěšího pluku z východní fronty v Haliči.
„Na několika z nich hledí do objektivu nejspíš i sám autor, nejprve nadporučík, později kapitán s fešáckým knírkem a pronikavým pohledem. Jeho tvář s velkou pravděpodobností známe, jméno však zůstává záhadou," posteskl si Kučera při zahájení expozice.
Rybák snímky hned poznal, jen netušil, jak se dostaly na Hrad. Jako gymnazista je půjčil spolužákovi, který však školu opustil; s ním zmizely i fotografie. Vnuk prý ani nevěděl, jakou budou mít hodnotu. Nabízel je k publikování, ale nikdo neměl zájem.
Přepište dějiny
Historici fotografie mluví po objevu autora dokonce o přepisování dějin české fotografie. Je to jediná známá ucelená autorská kolekce z první světové války, která navíc vznikala programově během několika měsíců či let.
V připravované publikaci Dějiny české fotografie 20. století už Bišickému bude patřit odpovídající místo, říká Vladimír Birgus. Podle něj jde o pohotového fotografa s mimořádným talentem - smyslem pro kompozici, ale i zachycení života lidí.
Snímky jsou cenné i tím, že nezachycují oficiality a propagandu, ale hlavním tématem je každodenní život rakousko-uherských vojáků včetně fotografií mrtvých těl po útoku, padlých mužů a hromadných pohřbů, ale i chvíle odpočinku. Nechybí záběry ze života civilistů ve válečných oblastech a obrazy krajiny, ale také rozstřílených domů či mostů a vojenské techniky.
Birgus srovnává Bišického s fotografem první světové války André Kertészem i Ladislavem Sitenským, jenž v druhé světové válce legendárním způsobem zachytil život československých letců.
http://aktualne.centrum.cz/czechnews/clanek.phtml?id=644929Jindřich Bišický se narodil 11. února 1889, studoval c. k. stavební průmyslovou školu. K této profesi se po válce vrátil a negativy zůstaly v krabicích. Sám si nikdy neuvědomil jejich hodnotu. Zemřel v roce 1949.
