Praha - Po dlouhé těžké nemoci v úterý ráno zemřel v Praze publicista a překladatel Vladimír Bystrov, spisovatel a novinář, jehož ústředním tématem byly osudy antibolševické emigrace zavlečené po válce z Československa zpět do ruských gulagů.
Jeho otec Mikuláš (Nikolaj Vladimirovič) pocházel z Ruska, ze své rodné země odešel v roce 1920 a usadil se v Praze. Působil jako novinář a později pracoval na československém ministerstvu zahraničních věcí.
Vladimír Bystrov se narodil v srpnu 1935; do roku 1971 psal především články o filmovém umění, za normalizace byl nucen pracovat jako překladatel a tlumočník. Po dvacetileté odmlce pak od roku 1990 uveřejňoval hlavně v Reflexu a Lidových novinách politické komentáře a umělecko-historické reportáže.
Vystudoval Filmovou fakultu Akademie múzických umění. Po roce 1989 se stal prvním zástupcem syndika v Syndikátu novinářů. Do roku 1992 vedl v Reflexu zahraniční rubriku a souběžně byl šéfredaktorem týdeníku PRO.
Byl také předsedou rady Výboru Oni byli první, který shromažďoval dokumentaci o československých občanech zavlečených po druhé světové válce do stalinských koncentračních táborů, odkud se většina z nich nikdy nevrátila.
Těmto událostem se věnoval v řadě knih a práce na nich ho dovedla až encyklopedii nazvané Průvodce říší zla, která v roce 2006 shromáždila fakta o sovětských gulazích.
Kromě dokumnetační činnosti se snažil pro příslušníky antibolševické emigrace z Ruska dosáhnout i rehabilitace, což mu v roce 2008 přineslo i tehdy poprvé udělovanou Cenu Rudolfa Medka. O rok dřív ho vyznamenal prezident Řádem Tomáše G. Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
Od 1994 byl Bystrov spolumajitelem nakladatelství Bystrov a synové a od 2003 samostatným nakladatelem. Stále také překládal ruskou klasickou i moderní literaturu, zejména literaturu faktu.
