Recenze - V kinech je (bohužel špatný) film podle povídky P.K. Dicka, ale hlavně díky nakladatelství Argo leží na českých pultech i další autorovy knihy. Nejnověji Převtělení Timothyho Archera, pokračování asi nejosobitějšího a zároveň nejosobnějšího Dickova románu Valis, komorní drama o manželském trojúhelníku Král úletů a také populární Muž z vysokého zámku.
- ČTĚTE VÍCE: P. K. Dick v kině ve filmu NEXT
Jak blízko mělo ve skutečnosti Německo k cestě na Mars, necháme na domněnkách historiků, zato v tomto románu jedné z nejvýznamnějších osobností science fiction se roztáhla Třetí říše takřka po celé planetě a směřovala k dalším. Stačilo "málo" - aby Hitler válku vyhrál.
Román se odehrává v Americe let šedesátých, kdy Spojené státy úpěly pod nadvládou vítězných mocností Osy. Dick předkládá velmi podnětnou vizi možného vývoje historie, jeho alternativní svět je uvěřitelný a funkční, detailní a poutavý. Ale zdaleka to není jediná deviza románu.
Pro Philipa Kindreda Dicka (1928 - 1982) - jenž napsal více než padesát kratších románů a desítky povídek nejen žánru sci-fi - je kromě principů vesmíru typickým tématem i relativnost reality. Je skutečnost opravdu taková, jakou ji vnímáme? Je shůry zjevenou pravdou, na niž mohou lidé pohlížet z různých úhlů?
Takových otázek i úspěšných pokusů o jejich dešifrování najdeme v jeho díle spoustu. Ani Muž z vysokého zámku není jen tak nějakou alternativní historií, respektive v době psaní knihy alternativní současností, ale románem s filozofickým podtextem.
Najdeme tu řadu úvah vycházejících jak z nastíněné politické situace, tak z lidské povahy napříč dějinami. Židé v Americe tají původ z obavy před koncentračním táborem v New Yorku, mnozí yankees objevují taje asijského taoismu a Knihy proměn I-ťing. Robert Childan je zase zapáleným sběratelem amerických starožitností a pravým patriotem, který lásku ke Strýčku Samovi nedává najevo tak vlezle jako hollywoodské spektákly.
Dost stavebních kamenů pro úvahy o významu vlastní identity, důležitosti poznání zcela odlišného přístupu k životu nebo snadné smyvatelnosti rozdílů mezi originálem a kopií.
Dalším z obvyklých rysů autorovy tvorby je jeho postmodernistická hra se čtenářem. Nikoli jako kočka s myší, ale přátelská šachová partie, ze které nemá být požitkem vítězství jedné strany, ale samo potěšení z dobře strávené zábavy.
Děj je tak obohacen třeba rozhovory o fiktivním románu Kobylka dolehla ztěžka, který je Mužem z vysokého zámku naruby. Popisuje totiž svět, ve kterém válku nevyhrála Osa, ale Spojenci. Přesto nejde o naši realitu.
Stejně neobvyklý (aspoň v roce 1962 byl) je i vstup spisovatele do příběhu spíše obyčejných lidí, jejichž charaktery a činy dokonale ilustrují hlavní myšlenky románu.
Kniha nabízí na povrchu čtivý a zábavný příběh se snadno uchopitelným dějem. Mnohé další ale autor nechává nedořečené, dává čtenáři příležitost pohrávat si s jeho myšlenkami, které se tu vyskytují v počtu až marnotraném, přinejmenším na beletrii o slabých 250 stránkách.
Na druhou stranu se sluší upozornit, že Dick se obsedantně věnoval podobným námětům a myšlenkám; co se mu nezdařilo v jednom románu, dovedl k dokonalosti v jiném. Z toho zajisté těží i Muž z vysokého zámku.
P. K. Dick: Muž z vysokého zámku. Přeložil Robert Tschorn. Obálka Pavel Růt. 248 stran, doporučená cena 238 Kč. Praha, Argo 2007.
