Praha - Hvězda belgické literatury, významný egyptský romanopisec, černošský bojovník za práva menšin. Tři osobnosti a tři knižní novinky, které mají na to stát se bestsellerem. Také jedno výročí závěrem - před 127 lety se narodil David Herbert Lawrence, dnes známý především coby auctor unius libri - ve své době cenzurovaného (pornografického) románu Milenec lady Chatterleyové.
Tip týdne: Amelie Nothombová: Životopis strachu (Mladá fronta)
Být Belgičankou, narodit se v Japonsku, strávit dětství v Laosu a Spojených státech, mluvit francouzsky. Z podobných poměrů se lehko zrodí citlivá duše, která život kolem sebe přetváří v romány. Amélie Nothombová. Patří k nejčtenějším belgickým autorkám, od roku 1992, kdy debutovala románem Vrahova hygiena (česky vydala Paseka v roce 2001), píše jednu knihu ročně. Úspěch má nejen u čtenářů, tleská jí i kritika - za Strach a chvění získala v roce 1999 Grand Prix du Roman, prestižní literární ocenění, udělované Francouzskou akademií od roku 1918.
V těchto dnech vydává Mladá fronta autorčin román z roku 2004 - Biographie de la Faim aneb Životopis hladu seznamuje čtenáře s životem dívky, která dvacet let vyrůstá v různých kulturách - v Japonsku, ve Spojených státech, Barmě, Laosu i v Belgii. Amelie Nothombová vypráví příběh vlastního dospívání, příběh o tom, jak se z člověka, který vyrůstá v různých kulturních prostředích, nakonec stává cizinec všude, kde se usadí.
Jako vždy si přitom zachovává pro ni typický ironický nadhled. Amelii při cestě do knihkupectví nepřehlédněte.
Alá'a al-Aswání: Jakobijánův dům (Jota)
Když v roce 2002 Jakobijánův dům vyšel poprvé, celý Egypt byl v šoku - korupce, sex, homosexualita. Na světlo světa vytažená morální špína, zažraná pod nehty všech vrstev egyptské společnosti, vyvolala pohoršení, údiv i nadšení. Během pár let byl román přeložen do 25 jazyků (vyšel i slovensky v roce 2010), v roce 2006 se stal námětem pro nejdražší film egyptské kinematografie.
Jakobijánův dům sleduje na osudech několika postav příběh celého současného Egypta. Centrem dění je starý dům v centru Káhiry, dům, který skutečně existuje a v němž si Alá'a al-Aswání otevřel první zubařskou ordinaci po návratu ze studií v USA. Za doby britského kolonialismu býval ozdobou města, v románu chátrá a až na několik obyvatel je prázdný. Kdo tady žije? Starý aristokrat, jenž se považuje za experta na svádění žen, dívka, která se raději prodává, než by žila v chudobě, student, který zažívá jeden životní neúspěch za druhým a dává se zlákat „nadějemi" militantního islámu, homosexuální novinář, zamilovaný do policisty a zkorumpovaný politik. Ti všichni čtenáři představují lesk a bídu (většinou to druhé) mubarakovského Egypta.
Jakobijánův dům je příběh, u kterého se chce říct - konečně, že byl vydán česky. Náročného úkolu se zhostila brněnská Jota. Díky jí za to.
Martin Luther King: Odkaz naděje (SLON)
3. dubna 1968 viděl ve svém kázání Zemi zaslíbenou, o den později byl zavražděn - v Memphisu, na balkónu motelu Lorraine, přesně v 18:01. Jeho vrah dostal 99 let vězení, jeho stoupenci šli dál cestou, kterou jim vytyčil.
Martin Luther King. Pomohl změnit Ameriku, když beze strachu ukázal nesmyslnost rasové segregace. V roce 1955 zorganizoval roční bojkot segregované autobusové dopravy ve městě Montgomery, kde deset let po druhé světové válce nesměli černí Američané jezdit ve stejných autobusech jako bílí. Pak přišel charismatický vůdce a duší levičák Luther King, baptistický kazatel a nositel Nobelovy ceny míru za rok 1964, aby učinil první krok k nápravě.
Zůstalo mnoho projevů, vzpomínky, tisíce novinových článků. Kniha Odkaz naděje je první český reprezentativní výbor z díla významného bojovníka za lidská práva. Obsahuje dvacet textů - mimo jiné slavný dopis z birminghamského vězení Mám sen, neméně slavný esej Odkaz naděje, který byl zveřejněn až po Kingově smrti, posledním textem je v úvodu zmíněné kázání Vidím zemi zaslíbenou.
Reprezentativní výbor z díla afroamerického bojovníka za práva menšin vydalo nakladatelství SLON.
David Herbert Lawrence se narodil před 127 lety
David Herbert Lawrence. Napsal toho vícero, do dnešních dnů je jeho sláva zachována především románem Milenec lady Chatterleyové. Napsal jej v Itálii, kde také poprvé vyšel jako soukromý tisk v roce 1928. O rok později byl (už oficiálně a veřejně) vydán v Paříži, v roce 1932 se pak odvážili dílo publikovat v Londýně - pohoršení neznalo mezí, byť román byl osekán a zcenzurován až na dřeň. Nezkrácené vydání „pornografického hnusu", které francouzský deník Le Monde jej v roce 1999 zařadil mezi 100 nejvýznamnějších knih 20. století, si mohli Britové poprvé dopřát až v roce 1960.
Lawrence, syn pologramotného horníka a středostavovské učitelky. Vystudoval univerzitu v Nottinghamu, krátký čas tady i učil. V roce 1912 se vydal na cestu, které nikdy neskončila. S milenkou Friedou Weeklyovou žil v Německu a Itálii, ve dvacátých letech pak dal „úzkoprsé" Evropě vale a vydal se na Cejlon a později do Mexika. Poslední roky života strávil ve Florencii, kde zemřel na komplikace způsobené tuberkulózou v březnu roku 1930.
Výročí narození slavného spisovatele jsme si připomněli 11. září.
