Nejpestřejší osudy jsou ze Sudet

17. 12. 2006 10:00
Praha  - I kdyby tam měly růst kopřivy... Tak zněl podtitul výstavy zorganizované v roce 1947 v Praze po odsunu Němců ze Sudet.
Sudetské osudy vydává sdružení Antikomplex
Sudetské osudy vydává sdružení Antikomplex | Foto: Antikomplex

Vyčistit zemi od všeho německého, to byl apel doby. Sudety musí být české, znělo dodatkem.Stovky vesnic pak skutečně kopřivami zarostly.

Sen o českých Sudetech se však nesplnil. Po roce 1945 se tu naopak začaly splétat osudy tisíců lidí z nejrůznějších koutů Evropy.  Rozhovory se sedmnácti z nich teď pod titulem Sudetské osudy vydává občanské sdružení Antikomplex. Jejich příběhy svědčí o jednom: stále trochu zapomínané Sudety jsou nesmírně pestrou krajinou. Těmi osudy přinejmenším.

Horst Kaller, v šesti letech odsunut, dnes se vrátil
Horst Kaller, v šesti letech odsunut, dnes se vrátil | Foto: Archiv

Horst Kaller, jehož příběh knihu otevírá, zažil odsun jako šestiletý v roce 1946. Z rodného Krnova jej Češi přesunuli do Bavorska. Tam pak působil celý život jako evangelický diákon. Po pádu železné opony začal přemýšlet, že se do svého rodiště vrátí.

V roce 1990 se do Krnova podíval poprvé, vloni se tam přestěhoval natrvalo. Dnes se snaží nejen v Jeseníkách pomáhat s objevováním německých kořenů.

Hedvika Hurníková, ač Němka, mohla v Československu jako dcera antifašistů zůstat. Po válce se usadila v Chomutově, kde od 60. let působila v německém kulturním sdružení. Dnes je v komisi magistrátu pro národnostní menšiny.

Paní Hurníková, ač Němka, chodila do české školky - v 2. řadě 2. zprava
Paní Hurníková, ač Němka, chodila do české školky - v 2. řadě 2. zprava | Foto: Archiv

V knize však vzpomíná na dobu, kdy soužití nebylo jednoduché. Popisuje třeba masakr, který se odehrál v Chomotuvě v roce 1945.

"Kdyby je (příslušníky SS - pozn. red.) jenom zabili, tak je to pochopitelné, ale oni je nelidsky trápili. Oni například zapálili noviny a přidrželi jim to k přirození. Můžete si tohleto představit? A dupali po nich, až skončili. To muselo být hrozný," vzpomíná .

Dva blízké i vzdálené příběhy jsou součástí první kapitoly: Příběhů ze starých Sudet. Pět dalších následuje v "Lidech z východu". Mezi nimi jsou například manželé Vlkovi, volyňští Češi z ukrajinského Boratína.

Ve stalinském Sovětském svazu pro ně nebylo po válce bezpečno a tak jim Československo nabídlo místo ve vyprázdněných Sudetech. Stalin souhlasil - ovšem s tím, že v Boratíně je nahradí Ukrajinci ze Slovenska.

Stejným vagónem, kterým přijeli Vlkovi, proto cestovali - ovšem opačným směrem - také předci Valerije Kulackého. Ten dnes žije v Chomutově. Ač se na Ukrajině narodil, do Česka se v roce 1994 "vrátil". Kromě chomutovského magistrátu je dnes aktivní také v nejrůznějších ukrajinských kulturních sdruženích.

Sotiris Joanidis - přišel jako dítě řeckých komunistů, dnes dělá hajného
Sotiris Joanidis - přišel jako dítě řeckých komunistů, dnes dělá hajného | Foto: Aktuálně.cz

Další střípek tvoří osud Sotirise Joanidise, potomka řeckých komunistů, kteří po válce dostali azyl v Československu. Pan Joanidis dnes dělá lesníka v Rejvízu a v knize vzpomíná na partyzánské dětství v řeckých horách.

Do osudů všech "lidí z východů" zasáhlo to, co popisuje editor Matěj Spurný v úvodu: "Byla to doba, kdy se o desetitisících lidí rozhodovalo jako o materiálu, který je možno přesunout či vyměnit za nějaké jiné zboží. Základní jednotkou byl nákladní vagón."

Ne tak dramatické, ovšem neméně zajímavé jsou osudy Čechů, kteří do Sudet přišli po válce. Šest jejich příběhů tvoří poslední kapitolu.

Proti sobě v ní stojí třeba Martin Šleis budovatel pohraničí z 50. let a dnes starosta Křinic na Broumovsku, a disident Stanislav G. Pitaš, který na Broumovsku hledal v osmdesátých letech úkryt před StB.

Wehrmacht vstupuje do Broumova
Wehrmacht vstupuje do Broumova | Foto: Archiv

Za mladou generaci, která se v Sudetech už narodila, je v knize rozhovor s Pavlem Klimešem, aktivistou a podnikatelem, který se věnuje oživování Krkonoš.

To je jen výběr z patnáctky propletených osudů, které jsou v knize představeny. Společné mají jedno téma: hledání vztahu k novému domovu. Na otázku, kde jsou nakonec po všech dramatických zvratech doma, odpovídá většina z nich jednoznačně: v Sudetech.

Kromě Sudetských osudů vydává Antikomplex v prosinci také čtvrté přepracované vydání Zmizelých Sudet, dokumentačního sborníku o proměnách krajiny i měst v pohraničí po roce 1945. Kniha dostala novou grafickou úpravu, tvrdé desky a byla doplněna o další místa.

Jako novinku pak Antikomplex publikuje knihu Proměny sudetské krajiny. Vznikl z příspěvků sociálních ekologů, sociologů i architektů na konferenci z letošního jara.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

Izraelci prověřovali několik desítek plavidel, z nichž mohla ropa uniknout. Pátrali po lodi, která 11. února plula ve vzdálenosti asi 50 kilometrů od izraelských břehů ve Středozemním moři.

Ochránci životního prostředí hovoří o ekologické katastrofě, jejíž následky se budou likvidovat několik let. Na čistění pláží se podílí tisíce dobrovolníků, pro veřejnost jsou nyní pláže zavřené. Izraelské úřady také z obezřetnosti zakázaly prodej ryb a mořských plodů z izraelských vod.

Zdroj: ČTK
Další zprávy