Muž má sako z bankovek a slintá na knihy. Kdo je to? Donald Trump na vítězné karikatuře

ČTK ČTK
4. 7. 2017 14:54
V iránském Teheránu je pro veřejnost otevřená soutěžní výstava karikatur amerického prezidenta Donalda Trumpa. Cílem projektu pojmenovaného Trumpismus je podle organizátorů poukázat na jeho nemístné chování. Trumpismus má podle nich evokovat jiné ismy, například rasismus či nacismus.
Vlevo vítězná karikatura Donalda Trumpa. | Video: YouTube / Ruptly TV

V teheránském Domě karikatury dnes začala výstava děl ze soutěže o nejlepší karikaturu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zvítězila karikatura, na které má Trump sako z bankovek a slintá na knihy. Její autor Hádí Asadi dostal 1500 dolarů (asi 34 tisíc Kč). Výstava 1614 děl umělců z Íránu a dalších 74 zemí potrvá týden.

Cílem karikatury bylo poukázat na Trumpovu "touhu po penězích a válečné štváčství," řekl Hádí Asadi. "Chtěl jsem ukázat, jak Trump pošlapává symboly kultury," dodal.

Vystavena jsou i díla dvou Američanů. Dílo Roberta Jonese Claytona vyobrazuje Trumpa a Adolfa Hitlera na titulní straně amerického časopisu Time, který je oba zvolil osobností roku. Trump na karikatuře Hitlerovi říká "je to velká čest" a Hitler mu přitakává.

Ed Wexler naopak nakreslil Trumpa jak křičí "falešné zpravodajství", přičemž utíká před sněhovou koulí, na které je srp a kladivo, jež mají symbolizovat Trumpovy údajné vazby na Rusko.

Cílem soutěže, která nese název Trumpismus, bylo podle organizátorů poukázat na nemístné chování současného amerického prezidenta. Trumpismus má podle nich evokovat jiné ismy, napřiklad rasismus či nacismus. "Mnoho lidí si myslí, že Trump se podobá Hitlerovi. Pomlouvá média a uprchlíky," řekl Masúd Šodžáí Tabátabájí, jeden z organizátorů soutěže.

Organizátoři loni připravili soutěž na téma nejlepší karikatura holokaustu, kterou prý chtěli upozornit na dvojí normy uplatňované Západem v otázce svobody projevu. Zdůraznili však, že holokaust nezpochybňují.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy