Stockholm - Knihy švédského básníka Tomase Tranströmera, jenž ve čtvrtek dostal letošní Nobelovu cenu za literaturu, jsou vyprodány. Alespoň to hlásí Amazon.com a další internetové obchody. Milovníci poezie, kteří si nějakou z autorových sbírek nestihli koupit před vyhlášením, si tak budou muset nejméně týden počkat.
Většina novopečených laureátů Nobelových cen za literaturu se těší alespoň krátkodobému nárůstu prodejnosti knih po celém světě. Traströmerova sbírka Den halvfärdiga himlen (Polodokončené nebe) nebo výbor z básní, který v angličtině vyšel pod názvem The Great Enigma: New Collected Poems (Velké tajemství: sebrané básně), byla už ve čtvrtek vyprodána a na skladě nebudou nejméně do příštího týdne; stejně jako další díla.
Podle agentury AP není přitom pravděpodobné, že by se v dohledné době některé z Tranströmerových děl objevilo v elektronické podobě. Většinu poezie není možné stáhnout do čteček, jako je například Kindle, kvůli problémům s formátováním.
Doma se básník těší velké popularitě. Například jeho posledním sbírky The Great Enigma se prodalo neuvěřitelných 300 tisíc kusů. Tvorbu osmdesátiletého Tranströmera vydalo a vydává několik amerických nakladatelství, která nyní plánují další edice. Například Farrar, Straus & Giroux hned ve čtvrtek oznámilo, že si zajistilo práva na nové vydání výboru The Deleted World (Vymazaný svět). Na trhu se má objevit před Vánocemi.
Takřka dvorním Tranströmerovým překladatelem do angličtiny je jeho blízký přítel, básník Robert Blye (jejich korespondence vyšla v roce 2001 i knižně pod názvem Air Mail). Často ho překládá i skotský básník Robin Fulton.
Překladatelka Dagmar Hartlová ve čtvrtek v Českém rozhlasu přiblížila Tranströmerovu poezii slovy: „Je to autor, který píše velmi srozumitelně, v podstatě velmi jednoduchým jazykem, který je ale neuvěřitelně zhuštěný a plný metafor. Píše o všedních prožitcích, které vyústí v nějaké střetnutí s vyšším světem - světem, který je nad tím naším, s nějakým nadreálným přesahem. A v takovém jakoby mystickém okamžiku člověk dojde k poznání vlastního spojení právě s oním světem nad sebou."
Čtěte také:
Literární Nobel zůstává doma u básníka Tranströmera
Tranströmer se na nobelovských seznamech čekatelů objevuje už od roku 1993. Letos byl spolu se Syřanem Adonisem dokonce největším favoritem; už dlouho se totiž prorokovalo, že zase po letech "musí" vyhrát básník.
Jeho manželka švédské agentuře TT po vyhlášení řekla, že je ze zprávy "šťastný a dojatý". "Nevěřil, že se toho dožije. Byli jsme velice překvapeni, ačkoli jsme si uvědomovali, že je to reálné. Říká také, že je v pořádku, když teď budou přicházet všichni ti lidé, gratulovat mu a fotografovat ho," dodala žena novopečeného laureáta.
Tranströmer v roce 1990 utrpěl mrtvici, která ho způli paralyzovala a takřka mu znemožnila mluvit; přesto pokračoval v psaní. I tento handicap je možná důvodem, proč se doposud neobjevily žádné přímé reakce vítěze ani rozhovor s ním. Také komentářů je letos podstatně méně než v jiných letech. A ty co se objevily, většinou jen rekapitulují básníkovo dílo; zdá se, že letošní volba je sice překvapivá, ale v žádném ohledu kontroverzní.
Díky překladům do angličtiny je básník znám v anglosaském světě, do češtiny však žádná z jeho sbírek ale zatím přeložena nebyla. Helena Stressová, překladatelka ze švédštiny pracující na švédském velvyslanectví v Praze, pak vyjádřila naději, že díky Nobelově ceně by se mohla některá z asi desítky Tranströmerových sbírek dočkat překladu. Zatím byly publikovány ojediněle některé z jeho básní.
Stálý tajemník Švédské akademie, Peter Englund, popsal Tranströmera jako "jednoho z nejvýznamnějších současných básníků." Když básníka informoval o šťastné události, řekl, že byl Tranströmer zprávou zaskočen. "Zrovna poslouchal hudbu, když jsem mu volal," uvedl Englund. Tranströmer je znám i svojí láskou k hudbě - což se odráží i v jeho tvorbě, jak je patrné z ukázky, kterou jsme vybrali a jíž uvádíme na konci textu.
S letošní Nobelovou cenu se pojí i bizarní příhoda, která ukazuje také na politický rozměr jejího udílení; zejména v méně rozsáhlých literaturách a zemích zmítaných neklidem. Srbská státní televize RTS na běžících titulcích na obrazovce mylně oznámila, že trofej obdržel srbský spisovatel a první prezident srbsko-černohorské Jugoslávie Dobrica Ćosić.
Převzala prý agenturní zprávu, která se ukázala jako podvrh. "RTS se omlouvá divákům i panu Ćosičovi," napsala pak televize rovněž v titulcích. Neuvedla však, z jakého zdroje nepravou informaci čerpala.
Podle agentury AFP byla informace o laureátství Ćosiče krátce zveřejněna na internetových stránkách rozhlasové stanice B92; tam byla jako zdroj uvedena adresa www.nobelprizeliterature.org. Stanice údaj stáhla okamžitě poté, co si informaci a zdroj začala ověřovat. Zjistila prý, že tento portál byl zaregistrován teprve ve středu odpoledne a nemá nic společného s oficiálním portálem www.nobelprize.org.
Agentura AP v této souvislosti uvedla, že těsně před vyhlášením dostala spolu s dalšími médii mail, který vypadal, jako by ho poslala Srbská akademie umění a věd, jejímž je Ćosič členem. I tady byla uvedena adresa falešného portálu, který zřejmě založil nějaký hacker či vtipálek.
Otázkou podle AP zůstává, zda chtěl Ćosiče vyzvednout, nebo tím naopak kriticky upozornit na jeho nacionalistiské názory, které v Jugoslávii přežívají.
Dobrica Ćosić, narozený v roce 1921 v centrálním Srbsku, je známý zastánce srbského nacionalismu, i když ve srovnání s radikály je považován ještě za relativně umírněného. Prezidentem "zbytku Jugoslávie" byl necelý rok. Svými příznivci je pokládán za "otce srbského národa".
Ukázka z díla Tomase Tranströmera:
Långsam musik / Pomalá hudba
Budova je zavřená. Slunce proniká okenními tabulkami
a vyhřívá desky psacích stolů,
které jsou tak silné, že unesou tíhu lidských osudů.
Jsme dnes venku na dlouhém, širokém svahu.
Mnoho lidí má tmavé šaty. Člověk může stát na slunci se zavřenýma očima
a vnímat, jak ho to pomalu vane kupředu.
Velmi zřídka chodím k vodě. Teď jsem ale zde,
mezi velkými kameny s pokojnými hřbety.
Kameny, které pomalu vyšly pozpátku z vln.
(Ze sbírky Klanger och spår; přel. Libor Štukavec)