Praha - Stanislav Kolíbal představuje své výtvarné dílo pod názvem Jiný svět v Jízdárně Pražského hradu. K vidění jsou objekty, reliéfy, plastiky, kresby a akvarely jednoho z nejvýznamnějších současných českých výtvarníků. Výstava je autorským konceptem samotného šestaosmdesátiletého autora, jejím kurátorem je Martin Dostál.
Vystavená díla od sebe oddělují desítky let. Pojetí výstavy ale nemá charakter chronologie, divákovi nabízí řadu prací, které dosud nebyly v tuzemsku reflektovány, ztratily se buď na zahraničním trhu nebo nebyly v Čechách dosud vystaveny. "Základní myšlenkou výstavy je vytvořit obraz souvislostí," říká o expozici Kolíbal.
Kolíbal je jedním z mála českých výtvarníků, kteří se prosadili v zahraničí. Nynější výstava zahrnuje dílo od roku 1956 do současné doby. Jako jeden ze zásadních momentů své tvorby Kolíbal zmiňuje propojení umění s architekturou, které začalo roku 1963, kdy dostal nabídku zúčastnit se soutěže na výtvarné prvky budovy československého velvyslanectví v Brazílii. Mezi nejznámější Kolíbalovy realizované architektonické projekty patří například opěrné zdi Nuselského mostu z roku 1964. Známý je také Kolíbalův projekt Památník obětem fašismu v Praze z roku 1969.
Kolíbal je jednou z nejvýraznějších osobností českého poválečného umění. Jádrem jeho tvorby jsou sochy a objekty, zpočátku vytvářel figurální plastiky, později převáděl přírodní tvary a projevy do zjednodušených, často až minimalisticky oproštěných děl. Přes zkoumání přírodních struktur jeho práce stále více využívají geometrického tvarosloví. Kolíbal se soustřeďuje na problematiku optické iluze, prostoru a prázdna. Je známý především jako sochař. Působí ale také jako kreslíř, ilustroval knihy světových autorů a publikoval zásadní texty o moderním umění.
Svou prací byl dlouhodobě spjat s Národní galerií v době působení Milana Knížáka. Spolu s Adrienou Šimotovou, Václavem Boštíkem a dalšími založil uměleckou skupinu UB 12, která byla v roce 1970 zakázána. Také samotné Kolíbalovo abstraktní dílo se stalo politicky nepřijatelným.
Na instalacích ve veřejném prostoru se tak podílel pod jinými jmény a v omezeném prostoru ateliéru vytvářel vedle kreseb a reliéfů zcela nově instalace. "To, že tento výtvarný projev dostal jméno instalace, jsem se dozvěděl teprve z londýnských Timesů," říká Kolíbal. "Mezi podlahou a stěnou v mém ateliéru prostě začaly vznikat věci, jež bylo těžké nazývat sochou," dodává.
Stanislav Kolíbal vystudoval užitou grafiku na VŠUP a scénografii na DAMU. V roce 1990 byl jmenován profesorem na AVU, kde vedl ateliér Socha - instalace. Jeho ženou je sochařka Vlasta Prachatická.
Výstavu Jiný svět pořádá Správa Pražského hradu ve spolupráci s Prinz Prager Gallery a White Gallery. Přístupná bude do 6. ledna 2013.
