Praha - Výstava nazvaná Věznice: místo pro umění je od čtvrtka k vidění v Centru současného umění DOX v Praze. Díla, jež jsou výsledkem několikaměsíční spolupráce českých umělců a odsouzených vězňů, tu budou vystavena do 23. ledna příštího roku.
Více než třicet autorských dvojic (umělec a odsouzený) bylo vedených předními umělci, jako jsou Michal Pěchouček, Pavel Sterec, Tomáš Svoboda, David Böhm, Jaromír 99, Pasta Oner, Markéta Hlinovská, Tereza Sochorová nebo Patricie Fexová. Společně komunikovali prostřednictvím dopisů - nebo umělci navštěvovali „své" odsouzené ve věznicích.
Zapojení autoři čerpají z nejrůznějších směrů a postupů: malba, socha, graffiti, komiks, často i konceptuální umění. Odsouzení v sedmi českých věznicích a přední současní umělci společně vytvořili během šesti měsíců desítky originálních děl.
Pozornost návštěvníků upoutá například instalace Spolužáci od Michala Pěchoučka a vězně Jiřího Trombíka, která připomíná indiánské totemy. "Jedná se o cyklus imaginativních portrétů vzniklých technikou asambláže. Nejde o realistický popis podob, ale spíše o metaforické vzpomínky na osoby, které uvízly někde hluboko v naší historii," říká Pěchouček.
Během první fáze organizátoři vězňům umožnili formou korespondenční hry získávat informace o konkrétním díle a o jeho autorovi. Na konci měli možnost spatřit originály některých děl na vlastní oči, přímo ve věznici.
Velká část z 30 umělců s vězni spolupracovala tak, že si navzájem doplňovali a dotvářeli kresby a malby. "Já jsem byl za tu příležitost moc rád. Něco jsme se naučili a taky jsme si ukrátili tu spoustu volného času," okomentoval projekt Martin Košťál, který z věznice dostal povolení se vernisáže osobně zúčastnit.
Většina ze zúčastněných si projekt chválí, vyskytly se ale i komplikace. "Jeden z projektů jsme museli ukončit, protože umělec do vězení poslal mobil. Sice bez karty, jen na focení, ale i tak z toho byl velký problém," prozradil kurátor a spoluautor iniciativy Ondřej Horák.
"Dokonce se nám v souvislosti s jedním z odsouzených ozval exekutor s tím, že chtěl vědět, jakou má vzniklé dílo cenu a lze-li ho prodat," dodala kolegyně Martina Reková. Právě kvůli možným právním komplikacím zřejmě společná díla autorů nepůjdou do aukce, jak původně organizátoři plánovali.
Projekt byl spuštěn na jaře. Autoři Horák a Reková věří, že práce odsouzených a umělců vede k sebepoznání nebo změně náhledu na některé společenské a životní normy; stejně tak prý může lámat společenská tabu na straně druhé.
Věznice: místo pro umění se soustředí na propojení dvou vzdálených světů, které byly „uměle" rozděleny. Systematický dialog podle organizátorů ukazuje možnosti, jak tyto dva světy - na svobodě a za mřížemi - znovu propojit.
