Jednalo se o jednu z puristických akcí, kterými jsou Francouzi proslulí. Blokáda amerického komiksu ale byla úspěšná, a to znamenalo počátek francouzského komiksového impéria, jež je v mnoha ohledech zcela jedinečné.
Přesto zákon týkající se pouze Francie nakonec svým způsobem ovlivnil celý svět. Ve Francii se zrodil malý chytrý válečník Asterix. Toho se za dobu jeho existence prodalo přes 315 milionů, a i když jedním z jeho primárních úkolů byla politická satyra, dařilo se ji jeho tvůrcům dělat tak jemně, že si Asterix dokázal najít čtenáře po celém světě, a jeho tvůrci Alberto Uderzo a René Goscinny se stali jedněmi z nejznámějších komiksových tvůrců na světě.

Bojovník Asterix

Asterix zastupující zdravý selský rozum postupem času nekritizoval pouze politiku, odmítá další nešvary sužující Francii, pouští se do konfliktu s francouzskou avantgardou a přitom stále bojuje za nezávislost svojí neporazitelné vesnice.
Zlatá éra Asterixe končí podle většiny fanoušků v roce 1977, kdy předčasně umírá scénárista René Goscinny. Uderzo sice tlačí káru dál, ale Goscinny byl mistrem dvojsmyslů a slovních hříček, k tomu byla stavba jeho příběhů vždy dokonalá. Uderzův Asterix již není tak hluboký, je průhlednější, jednodušší, přesto má oblíbenců stále dost a dost, také původní díly se tisknou stále znovu a znovu, globalizace postupuje i v komiksech.
Jejím důkazem je třicátá třetí část Asterixe, která vyšla najednou v téměř pětadvaceti zemích. Asterix je dnes celosvětový fenomén, který neohrozila ani pokulhávající kvalita druhého celovečerního hraného filmu s Gérardem Depardieu v roli Obelixe.

Ohrožený Asterix

Asterixe neohrožuje ani to, že Uderzo vykrádá v posledních letech sám sebe. Na to, že lidé vlastně chtějí číst věci, které znají, narážíme i jinde a Asterixovy honičky na Římany a divočáky se staly koloritem, bez kterého si nedokážeme představit jediný příběh (podobně jako by nebyl Asterix Asterixem bez potopení lodi nešťastných pirátů). Jedna věc ale nebezpečná je. Paradoxně jde o chvíle, kdy Uderzo přináší něco nového, což naneštěstí potkalo poslední díl.
Děj nového sešitu byl pečlivě tajen. Poté, co jej po nadšeném zakoupení otevřete, se není čemu divit. Asterix protentokrát nikam necestuje, nalézáme tedy koláž klasických scén z galské vesnice okořeněných o nový prvek. Na obloze se objeví záhadná létající koule. V tom okamžiku by bylo lepší sešit zavřít a odložit.

Mimozemšťané a Superman

Neuděláte-li to, z koule vystoupí fialový mimozemšťan v bílých disneyovských rukavičkách následovaný jakousi parodií na Supermana. Později se objeví nepřátelský broučí muž a jeho roboti, což pro ilustraci naprosto stačí. Příběh je klasická variace na sci-fi téma space-opery, tak klasická, že nudí. Kdyby vyšla v šedesátých letech, byla by alespoň odvážná, ale Uderzo nepřináší žádné nové nápady, jen kopíruje zaběhnutá schémata včetně toho, že celé vesnici je vymazána paměť, když návštěvníci odlétají.
Jak mohl spoluautor svému hrdinovi provést něco takového, zůstává záhadou i po dlouhém přemítání. Fanouškovi srdnatého Gala musí být smutno, když vidí, kam až Uderzo zašel. Jedná se určitě o nejhoršího Asterixe všech dob, a to i přes to, že za čtrnáct dní se prodala polovina z třímilionového nákladu. Nezbývá než se zamyslet ještě jednou - nad tím, že jednou přirozeně nastane čas, kdy všechno končí. Než aby Asterix takto živořil, bylo by lepší nechat jej klidně odpočívat, protože nebe už mu skutečně padá na hlavu.