Tel Aviv - Informace o dosud pečlivě střežených písemnostech z pozůstalosti po pražském, německy píšícím židovském spisovateli Franzi Kafkovi a po jeho příteli Maxu Brodovi mají podle telavivské soudkyně být zveřejněny. Rukopisy obestřené tajemstvím dosud ležely v soukromých bankovních trezorech dědiček ve Švýcarsku a Izraeli.
V pondělí byly v přítomnosti izraelských právníků, literárních vědců a expertů na rukopisy vyneseny první písemnosti ze sejfů Banky UBS v Curychu kvůli inventarizaci, kterou nařídil izraelský soud v rámci širšího soudního sporu o pozůstalost. Dosud však nebylo jasné, zda se o obsahu sejfů něco dozví i veřejnost.
Dědičky, sestry Hava Hoffeová a Ruth Wislerová, požadovaly, aby se na inventarizaci dokumentů, o něž usiluje Izrael, pracovalo v tajném režimu. Odhalením jejich obsahu by prý mohlo být ohroženo jejich soukromí. Soudkyně Talia Koppelmanová ale jejich požadavek odmítla.
Sestry jsou dcerami Esther Hoffeové, sekretářky Maxe Broda, jenž i s rukopisy v kufru v roce 1939 uprchl před nacisty z Prahy do Palestiny. Ester Hoffeová, která pozůstalost obou spisovatelů spravovala po Brodově smrti, zemřela před dvěma roky ve věku 101 let.
Literární svět napjatě čeká, zda se potvrdí informace, že mezi dokumenty je mimo jiné i rukopis Kafkovy dosud neznámé povídky. Izraelský deník Haarec však napsal, že by mohlo jít o rukopis známé povídky Svatební přípravy na venkově. Kromě toho odborníci očekávali i objevení Kafkových kreseb.
Rozhodnutí soudkyně je dalším dílčím vítězstvím izraelské národní knihovny, která mnoho let usiluje nejen o obeznámení s rukopisy, ale také o jejich znárodnění izraelským státem.
Max Brod údajně v závěti mimo jiné napsal, že písemnosti mají být předány Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, městské knihovně v Tel Avivu nebo jinému veřejnému archivu.
Právě Broda Kafka ke konci života požádal, aby jeho práce po jeho smrti zničil. Brod se místo toho zasloužil o jejich vydání a přispěl tak ke Kafkově celosvětové proslulosti.
Izraelská národní knihovna se obává, aby vzácné spisy neskončily v zahraničí stejně jako například rukopis románu Proces, který Esther Hoffeová prodala v roce 1988 za zhruba dva miliony dolarů literárnímu archivu v německém Marbachu.
Advokáti knihovny argumentují tím, že jde o národní kulturní dědictví, které je třeba zpřístupnit veřejnosti, a to v Izraeli.
Rukopisy Franze Kafky, který zemřel v roce 1924 v Rakousku na tuberkulózu, leží ve švýcarských trezorech od roku 1956.
