Salomé, Jezulátka i kráčející trabant. Výstava objevuje umění z česko-saského pomezí

Jan Kupecký: Portrét lipského malíře Davida Hoyera, 1712
Matěj Václav Jäckel: Letící andílek, kolem 1720
Mistr IW: Vzkříšený Kristus se smrtí a donátorem, 1536 nebo 1537, majetek Litoměřické diecéze
Josef Hegebarth: Na nábřeží
Oskar Kokoschka: Pohled na Hradčany a Karlův most, 1935
Foto: Maximilian Speck von Sternburg Stiftung im Museum der bildenden Künste Leipzig
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
24. 5. 2019 19:56
Až sedm tisíc let nazpět sahá společná minulost Česka a německé spolkové země Saska.

Národní galerie v Praze teď ve spolupráci se saským Státním muzeem pro archeologii podnikla průzkum historických a uměleckých sbírek na obou stranách hranice a vybrala nejvzácnější i nejobjevnější ukázky prolínání českého živlu s tím saským. Výstava nazvaná Čechy - Sasko je ode dneška otevřená ve Šternberském paláci na pražských Hradčanech.

Neoficiální královnou přehlídky je Salome, obraz přibližně z roku 1525 malovaný nejnadanějším z žáků Lucase Cranacha staršího, Monogramistou IW. Dílo, které Národní galerie loni zakoupila ze soukromé rakouské sbírky, se do Prahy vrací po čtyřech stoletích.

"Na obraz mě před několika lety upozornil kolega z Kunsthistorického muzea ve Vídni. Jela jsem tam a zjistila, že to opravdu bude Mistr IW," říká kurátorka Olga Kotková a vzpomíná na dlouhý proces, který nákupu díla předcházel.

Salomé přinesla smůlu

Nejprve si Národní galerie v roce 2016 půjčila Salomé pro svou cranachovskou výstavu. "Než jsme Salomé do Rakouska znovu vrátili, naši restaurátoři potvrdili pravost obrazu. Autorem je skutečně Mistr IW. Nevíme, jak se jmenoval, ale byl to žák, který se vyškolil přímo v Cranachově wittenbergské dílně. Usídlil se v severozápadních Čechách," přibližuje kurátorka.

Obraz zlatem okrášlené dívky, která drží tác s useknutou hlavou proroka, Národní galerie loni koupila za 240 tisíc eur, v přepočtu 8,84 milionu korun. Peníze na to vyčlenilo ministerstvo kultury z programu na výkup předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu.

Renesanční obraz je nejen umělecky hodnotný, ale také významný svou proveniencí. Dílo objednal některý z pánů šlechtického rodu Šliků, Štěpán nebo Jeroným II.

"Byl to nepoddajný rebelský rod a velmi bohatý. Konvertovali k luteránství," říká kurátorka Kotková a dodává souvislosti, ze kterých mrazí. "Obraz z roku 1525 se stal předpovědí. O sto let později byl Jáchym Ondřej Šlik také sťat. Ze sedmadvaceti českých pánů šel na řadu jako první," popisuje.

Mistr IW: Salomé s hlavou Jana Křtitele, kolem 1525
Mistr IW: Salomé s hlavou Jana Křtitele, kolem 1525 | Foto: Národní galerie Praha

Jezulátka ze skříně

Na současné výstavě samozřejmě také ostatní díla mají své příběhy. Naštěstí už ne tak krvavé. Například dvě stojící Jezulátka, z nichž to starší z poloviny 14. století zhotovil pražský Mistr Michelské madony. "Byl to jeden z nejvýznamnějších řezbářů doby Jana Lucemburského," říká hlavní kurátor výstavy Marius Winzeler, jinak šéf Sbírky starého umění Národní galerie.

Jezulátka, ani to mladší z počátku 16. století, dosud nebyla vystavena. "Nikdo si jich nevšiml, protože byla stále oblečena do barokních šatečků," říká Winzeler o vzácných gotických soškách, jež dokládají uctívání ještě před začátkem barokního kultu a které sám objevil.

"Našel jsem je zamčené ve skříni v lužickém klášteře Marienthal," líčí švýcarský kunsthistorik, jenž před nástupem do Národní galerie vedl Městská muzea v Žitavě a k jeho práci patřily i návštěvy klášterů v Horní Lužici.

Stojící Jezulátko, Horní Lužice, kolem 1510 až 1520, kalhoty 18. století
Stojící Jezulátko, Horní Lužice, kolem 1510 až 1520, kalhoty 18. století | Foto: Zisterzienserinnenabtei St. Marienstern, Panschwitz-Kuckau

"Tamní kláštery jsou takové časové díry, zůstaly tam věci, které v okolí nepřežily například husitské války. Jejich tradice trvá od 13. století do dneška bez přerušení. To je ve středoevropském kontextu výjimečné," říká Marius Winzeler. Jeho zásluhou se teď ve Šternbernském paláci ocitlo mnoho dalších děl českého původu ze saských sbírek, které důvěrně zná.

Knihy nechané v exilu

Například obrovská kniha v kožených deskách. Rukopis vznikl mezi roky 1410 až 1420 v augustiniánském klášteře v Praze na Karlově. Je to jeden ze čtyř misálů, které mniši odvezli do Žitavy při svém útěku před husity. "Každá z těch knih má přes čtyřicet kilo. To není zrovna lehká bagáž, se kterou by se dalo narychlo utíkat," přemítá Winzeler a ukazuje na bohaté ilustrace.

Jejich autor prý zemřel dřív, než mohl práci dokončit. "Je vidět, že některé vrstvy chybí. Například obličeje ještě nejsou namalované, to měla být poslední vrstva," ukazuje kurátor, podle kterého se teď rukopisy vrátily do Prahy poprvé. "Je záhadou, proč si augustiniáni vzácné knihy nevzali s sebou, když se roku 1437 vraceli," krčí rameny Marius Winzeler.

Střední část výstavy, věnovaná středověku, je nejobsáhlejší. Vedle prací ze saských sbírek tu jsou i proslulá díla Národní galerie, například obrazy Lucase Cranacha nebo část pohřebního roucha svaté Ludmily.

Výstava připomíná i nejstarší památky - ve vynalézavě řešených vitrínách jsou k vidění nalezené předměty z doby kamenné, bronzové i železné.

Lucas Cranach st.: Sv. Kristina, kolem 1520 až 1522
Lucas Cranach st.: Sv. Kristina, kolem 1520 až 1522 | Foto: Národní galerie Praha

Německé krajiny jsou české

Jedna z devíti kapitol přehlídky patří romantismu. "Je zajímavé, že skoro všechny ikonické krajiny německého romantismu, tedy od autora Caspara Davida Friedricha, Adriana Ludwiga Richtera nebo Carla Gustava Caruse, vznikly v Čechách. Nejsou to německé krajiny, ale české, často malované na české straně Českosaského Švýcarska," usmívá se Marius Winzeler.

Čechy–Sasko: Jak blízko, tak daleko

(Pořádá Národní galerie v Praze)
Šternberský palác, Praha, výstava potrvá do 15. září.

Česko-saské souvislosti však mají i výrazně mladší práce. Třeba obraz od Oskara Kokoschky, který v Praze působil ve třicátých letech minulého století, ukazuje pohled na Vltavu.

"Před tím žil pět let v Drážďanech a z okna ateliéru měl velmi podobný výhled na Labe, který také namaloval. Oba obrazy jsme chtěli vystavit spolu, ale ten drážďanský je zrovna zapůjčen na výstavu v Americe," lituje šéf Sbírky starého umění Národní galerie.

Nejmladším dílem na současné přehlídce je pak model Quo vadis z roku 1990 od Davida Černého. Trabant postavený na velkých lidských nohách vystihuje exodus obyvatel socialistického Německa, kteří na konci osmdesátých let minulého století přijížděli do Prahy, kde přelézali zeď konzulátu Západního Německa. V okolních ulicích nechávali svá opuštěná vozidla, nejčastěji právě trabanty.

David Černý: Quo Vadis, 1990
David Černý: Quo Vadis, 1990 | Foto: Národní galerie Praha
 

Právě se děje

Aktualizováno před 49 minutami

Po střelbě v Liberci zemřela žena, muže lékaři převezli do nemocnice

Po střelbě v Liberci podlehla žena na místě zraněním, muže lékaři resuscitovali a přepravili do nemocnice. Uvedl to mluvčí zdravotnické záchranné služby Michael Georgiev. Případ si převzali krajští kriminalisté.

"Mohu potvrdit, že na místě byly dvě osoby. Žena byla několik desítek minut resuscitována, ale resuscitace byla bohužel neúspěšná, utrpěla zranění neslučitelná se životem," uvedl Georgiev. "Druhým pacientem byl muž, který byl také několik desítek minut resuscitován, tato resuscitace byla úspěšná a pacient byl transportován do liberecké nemocnice na traumacentrum," řekl mluvčí záchranky.

Událost se stala v Rudolfovské ulici v neděli odpoledne. Policie informovala o zásahu s tím, že nebezpečí osobám v okolí nehrozí. Kriminalisté příčiny a okolnosti střelby na místě vyšetřují.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Neštěstí v synagoze u Jeruzaléma si vyžádalo desítky zraněných

 Šest desítek zraněných si vyžádalo zhroucení ochozu v synagoze u Jeruzaléma, uvedla dnes agentura AFP. Deset zraněných je podle lékařů ve vážném či kritickém stavu, další padesátka zraněných je mimo ohrožení života, uvedl list The Times of Israel na svém webu.

Uvnitř synagogy charedimů, nejkonzervativnějších vyznavačů ortodoxního judaismu, bylo podle policie více než 600 lidí. Na místo přijíždějí sanitky, záběry na internetu zachytily chaos panující v davu před budovou, poznamenal deník.

Minulý měsíc v tlačenici na poutní hoře Meron zahynulo 45 lidí. Na místě se každoročně scházejí tisíce především ultraortodoxních židů k oslavám svátku Lag ba-omer. V osudovou noc jich tam bylo zřejmě až 100 tisíc a u kluzkého, zúženého východu nastala tlačenice.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Pokud Sněmovna vysloví nedůvěru vládě, Zeman ji nechá do voleb vládnout v demisi

Prezident Miloš Zeman trvá na svém předchozím výroku, že by nechal do voleb dovládnout v demisi vládu premiéra Andreje Babiše (ANO), pokud by jí Sněmovna začátkem června vyslovila nedůvěru. Frekvenci 1 dnes řekl, že to pokládá za nejlogičtější řešení. Opozici doporučil, aby se soustředila na volební kampaň a program a krátce před říjnovými sněmovními volbami nedělala podobné "vylomeniny".

Zeman řekl, že trvá na svém dřívějším vyjádření. "Nejlogičtějším postupem je nechat vládu dovládnout v demisi," uvedl. Sněmovna by měla z iniciativy koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů a STAN hlasovat začátkem června. Výsledek hlasování rozhodne postoj KSČM. "Já řekl i při jednání s opozičními předáky, že by se měli víc soustředit na kampaň a předvést své programy a kandidáty a nedělat takové vylomeniny, jako je hlasování o nedůvěře," prohlásil prezident.

Další zprávy