Recenze - Paul Auster a Česká republika, to dlouho nebylo příliš šťastné spojení. V překladu tu sice vyšly takřka všechny jeho knihy včetně slavné Newyorské trilogie, nikdy z toho však nebyla žádná literární událost.
Na svoje "objevení" českými čtenáři tak musel čekat až donedávna - podobně jako třeba Cormac McCarthy, jemuž v 90. letech vyšly v Argu zásluhou překladatele Tomáše Hrácha bez větší pozornosti dva romány, ale vetší pozornost mi zajistil až dvojblok Tahle země není pro starý a Cesta.
Přitom Auster je znám i jako scénárista: roztomilou hříčku z brooklynského obchůdku s cigaretami a tabákem Smoke režíroval Wayne Wang a hlavní roli si tu zahrál Harvey Keitel. A třeba na Slovensku si spisovatel užívá pozici kultovního autora, což bylo dobře vidět i v zájmu slovenských médií o loňský Festival spisovatelů Praha, kam zavítal.
Svá díla umísťuje Auster takřka výhradně do New Yorku a přilehlých států na atlantickém pobřeží. Jeho protagonisté však nenacházejí klid ani ve víru velkoměsta, ani na občasných výletech za jeho hranice; brzy totiž zjišťují, že se nemohou spolehnout na svět kolem sebe, ani na osud.
Jeho nepřízeň - ať ji nazýváme boží zásah, spiknutí či jen nepravděpodobná shoda náhod - pak vede k hlubokému pocitu nejistoty. Jako by Auster tvrdil: co je řečeno a viděno, je jen iluze, šálení zraku. Pravda se skrývá někde mimo lidské vnímání a člověk ji nedokáže plně odhalit.
V Muži ve tmě se nám takového rozpolcení dostane vrchovatou měrou. Zdánlivý protagonista příběhu Owen Brick se jednoho dne promrzlý a zmatený probudí navlečen ve vojenské polní uniformě na dně hluboké jámy.
Po několika hodinách jej vysvobodí vojáci a Brick zjistí, že se pohybuje v jakési paralelní realitě, v níž slouží jako desátník armády Nezávislých států amerických, skupiny severovýchodních států americké federace, jež se odtrhly od USA a vedou s nimi válku.
Oproti čtenářově očekávání se však nejedná o aluzi na občanskou válku z 19. století: hrůzy vybombardovaných měst i utrpení civilního obyvatelstva spíše připomínají vojenský konflikt, který USA vedou v Iráku.
Brickův úkol zní jasně: pokud se chce vrátit do normálního světa, musí spáchat atentát na člověka, který je za celou tuhle válku odpovědný. Jeho budoucí oběť se jmenuje August Brill, žije na venkově v Massachussetts, je mu přes sedmdesát, při autonehodě nedávno přišel o nohu a stará se o něj jen jeho dcera a vnučka. Snadná oběť, dalo by se říci.
Jenže to by Brick nesměl být na Brillovi doslova existenčně závislý. Proč doslova? Owen Brick a celý paralelní svět války Nezávislých států amerických totiž existuje pouze v Brillově mysli, který si tak krátí jednu bezesnou noc, a je jen jedním z mnoha příběhů, které Brill takhle po nocích vytváří.
Těsně předtím, nežli se Brick dostane ke své oběti - a zároveň tvůrci, příběh znenadále skončí. Stvořitel je stvořitel a může si dělat, co se mu zlíbí. A čtenář má možná štěstí, protože už tak dost složitá struktura příběhu by se ještě více zamotala.
Posuďte sami: Muž ve tmě je příběhem Owena Bricka, výtvoru mysli vypravěče Augusta Brilla, jenž vznikl v hlavě Paula Austera. Pokud by k setkání Bricka a Brilla skutečně došlo, vypravěč by vyprávěl o svém vrahovi a vlastním skonu.
Čí život by pak skončil dříve: Brillův, nebo Brickův? A jakou knihu máme vlastně před sebou? Je to román o nespavosti, kterou hrdina léčí vymýšlením příběhů, nebo kniha o tom, jak bujná dokáže být lidská fantazie?
Jak je u Austera obvyklé, vypravěč je tváří v tvář osudu naprosto pasivní, což je v případě Muže ve tmě ještě umocněno fyzickým Brillovým handicapem. Opět se tu setkáváme s Austerovým ústředním tématem: světem lidského vnímání a představivosti. Účinek je tu však jiný: místo paranoie nastupuje - snad kvůli pokročilému věku vypravěče i jeho rezignaci na budoucnost - spíše stesk po minulosti a nostalgie.
Převážná část vyprávění se odehrává v noci, což ostatně naznačuje i název románu. Ten je ovšem v originále dvojznačný - anglické "dark" může znamenat fyzickou tmu i metafyzickou temnotu.
Čtěte také:
Auster oslavuje komunitu ve stínu 11. září
V roce 2007, kdy Auster knihu dokončil, jako by opravdu žádná naděje na světlo, jež by znamenalo konec tunelu, neexistovala. V Iráku umírali američtí vojáci i iráčtí civilisté (jedním z tentokrát skutečných příběhů, jež tvoří svět Augusta Brilla, je i válkou zmařený život milého jeho vnučky) a v Bílém domě seděl prezident a vláda, pro něž neměl Auster vlídného slova (Brill jim říká "banda fašistických darebáků").
Ale noc bývá nejtemnější těsně před rozbřeskem. Na podzim minulého roku se newyorští, povětšinou antibushovsky orientovaní intelektuálové mohli radovat z nové naděje na změnu. Doufejme tedy, že do budoucna už politika a veřejný aktivismus nebudou v Austerových knihách tak explicitní - vůbec mu to neprospívá.
Jeho knihy z 80. let se dají číst i dnes také proto, že války a konflikty se v nich podobně jako osud nešťastného Owena Bricka odehrávají výlučně v myslích literárních postav.
Paul Auster: Muž ve tmě. Překlad Jan Jirák. Prostor, Praha 2009, 168 stran, 280 Kč.
| Paul Auster |
| Narodil se v roce 1947 v rodině židovských emigrantů z Haliče. Vyrostl v New Jersey. Coby dvacetiletý, okouzlen britskou a francouzskou literaturou, odjel do Evropy. Po návratu do USA vystudoval anglickou filologii a literární vědu, pak se potloukal po světě. Překládal francouzské básníky, vedl kursy překladu, psal poezii, eseje i romány. Proslul třemi díly z poloviny 80. let: Skleněné město, duchové a zamknutý pokoj, jež opatřil společným názvem Newyorská trilogie. Ceněné jsou romány z počátku 90. let Leviatan a Mr. Vertigo. Často těží ze schématu kriminálního románu, jež využívá k popsání neprůhlednosti lidského bytí, osamělosti, marného hledání kořenů. Bývá přitom označován za nejevropštějšího amerického autora: své příběhy totiž prokládá formálními experimenty, jindy mísí pokleslé a vážné žánry a mate očekávání čtenářů. Bydlí v New Yorku a píše skoro výhradně o tomto městě. Stal se jeho symbolem v nemenší míře než Woody Allen. Symbolizuje však jiný New York - nikoli Manhattan, plný věčně někam pospíchajících lidí, ale poklidný Brooklyn. |
