Řím - Lepší reklamu si další spektákl podle knihy Dana Browna ani nemůže přát. Římská diecéze nedovolila produkci filmu Andělé a démoni natáčet ve dvou ze svých kostelů.
Brownův bestseller Šifra mistra Leonarda i jeho adaptace vyvolaly kritiku církve katolických věřících na celém světě. Kniha, které se prodalo skoro 50 milionů exemplářů, tvrdí, že Ježíš se oženil s Máří Magdalenou, měli spolu dítě a jejich potomci žijí dodnes.
I když film za sto milionů předloni hned při premiéře v Cannes vyvolal u novinářů spíš smích, církev na něj nezapomněla. Navíc ani "nový snímek není v souladu s našimi názory" - jak připomněl mluvčí diecéze Marco Fibi.
|
Čtěte také: Šifra je na světě. Bublina splaskla Da Vinciho kód není krádež, řekl soud Šifru zakázat, nepromítat! zní světem |
Kniha Andělé a démoni Šifře předcházela. Diváci ovšem budou sledovat děj, který na ni volně naváže. A nejde v něm o nic menšího než o antihmotu.
Příběh začíná vraždou jednoho z jejích objevitelů. Vrah si odnesl část z mrtvého - jeho oko. A na hrudi má oběť vypálený znak dávno zaniklého satanistického bratrstva. Proto je povolán odborník na symboly Robert Langdon, kterého znovu hraje Tom Hanks. Režie se opět ujal Ron Howard a ve filmu figuruje také organizace Opus Dei i spolek iluminátů.
Snímek ze studia Sony měl původně přijít do kin na Vánoce. Kvůli stávce scenáristů to ale bude až v květnu 2009. Na Andělech a démonech pracoval Akiva Goldman, který napsal i scénář k Šifře. Na kontě má mimo jiné scénář k Batmanovi a na poličce Oscara za Čistou duši.
Ne, že by potřeboval stávkovat, za nový scénář dostane skoro 4 miliony dolarů; ani on si ale nedovolil porušit striktní zákaz práce, který vydal scenáristický cech.
Filmaři chtěli podle jeho scénáře natáčet v kostelech Santa Maria del Popolo a Santa Maria della Vittoria, do nichž Brown umístil značnou část děje své knihy. Architektonické skvosty zdobí malby Caravaggia a Berniniho plastiky.
Mluvčí diecéze ale už minulý týden řekl, že i nový film útočí na náboženské otázky způsobem, který je v rozporu s obecným náboženským cítěním. Jinak by prý rádi pomohli natočit snímek, který může být krásný. Zákaz nicméně nebrání natáčet okolí kostelů a jejich exteriéry.
Diecéze prý zamítla žádost filmařů už loni, ale hollywoodští filmaři, kteří natáčejí v Římě i další scény, zřejmě nevěřili, že by katolická církev odolala nejvlivnější instituci světa.
A že by udělala stejnou chybu jako minule, kdy jejich křížová výprava udělala filmu výbornou reklamu a ten přes slabé recenze vydělal nakonec ve světových kinech tři čtvrtě miliardy dolarů.
Brown má na velké zisky poměrně jednoduchý návod. Vezmi historická fakta, smíchej s nepotvrzenými hypotézami a spikleneckými teoriemi. Nebojí se svérázného mixu thrilleru a dějin náboženství, trochu jako Indiana Jones šmrncnutý biblí. O co míň nadsázky, o to víc vyrábění tajemna.
Při čtení jeho knih má čtenář pocit, že se baví a vzdělává zároveň, že příběh sleduje, ale zároveň je jedním z hrdinů. Brown zkrátka do literatury nenávratně vnesl interaktivní přednosti počítačových her. Tento koktejl mu dodnes vynesl od časopisu Time jmenování do stovky nejvlivnějších lidí světa a stovky milionů dolarů. A také žaloby.
V té nejznámější dvojice historiků Michael Baigent a Richard Leigh tvrdila, že hlavní tezi Šifry mistra Leonarda sepsali už ve své knize Svatá krev a svatý grál z roku 1982. Soud to ale neuznal jako krádež původní myšlenky.
Nic takového také v Brownových románech podle literárních kritiků není.
