Více než padesát let po úmrtí švýcarského sochaře a malíře Alberta Giacomettiho lze spatřit jeho pařížské studio přesně tak, jak jej umělec opustil. Na místě dokonce zbývají nedokončené skici a popelník.

Od uplynulého čtvrtka je v Paříži přístupný takzvaný Giacomettiho institut. Uvnitř jsou k vidění tucty maleb, soch, původní nábytek i dosud nevystavená díla ze sádry. Některá jsou tak křehká, že je nelze bezpečně převézt do zahraničí.

"To studio jako by bylo ponořené v sádře. Kdykoliv Giacometti vychází, jeho oblečení, ruce i vlasy jsou pokryté sádrou," zapsala si kdysi umělcova přítelkyně, spisovatelka a myslitelka Simone de Beauvoir.

Po umělcově úmrtí roku 1966 všechny artefakty zachovala jeho někdejší modelka a pozdější manželka Annette Giacomettiová, jež pak sama zesnula roku 1993.

Nyní otevřený institut, jenž obsahuje věrnou rekonstrukci Giacomettiho studia, se nachází v historické budově z roku 1914, nedaleko od adresy 46 rue Hippolyte-Maindron, kde stávalo umělcovo skutečné studio - na pařížském Montparnassu, tedy ve čtvrti, kde se ve 20. století usadilo mnoho umělců včetně například českého skladatele Bohuslava Martinů.

"Hledali jsme místo, které by bylo blízko Montparnassu, protože v této čtvrti se Giacometti vždy pohyboval. Když nepracoval ve studiu, vysedával v místních kavárnách," vysvětluje ředitelka institutu Catherine Grenierová.

Giacometti do francouzské metropole přijel studovat roku 1922, nakonec tu zůstal a tvořil po dobu čtyř dekád. "Když jsem se do studia prvně nastěhoval, bylo drobné. Ale čím jsem v něm žil déle, tím bylo větší," říkal Giacometti. "Vždy jsem dovnitř dostal vše, co jsem potřeboval," poznamenal také.

Věrná rekonstrukce umělcova studia představuje stálou expozici Giacomettiho institutu. Místnost, v níž autor pracoval, byla drobná, měřila zhruba 23 metrů čtverečních. Pořadatelé proto dovnitř vždy vpustí nanejvýš třicet návštěvníků.

Celková plocha, kterou Giacomettiho institut zabírá, ale měří okolo 350 metrů čtverečních. Každoročně zde organizátoři chtějí uspořádat tři čtyři dočasné výstavy. Ty se mají věnovat různým aspektům Giacomettiho tvorby, jeho vztahu k dalším umělcům a spisovatelům té doby či dopadu umělcova díla na další generace, vypočítal francouzský list Le Monde.

Většinu děl Alberta Giacomettiho - více než 350 soch, 90 maleb, přes 2000 kreseb a k tomu korespondence či fotografie - vlastní jeho nadace, která stála i za vznikem nynějšího institutu.

Projekt, jenž stál zhruba 5,3 milionu dolarů, v přepočtu 117 milionů korun, nadace financovala z prodeje obrazu Joana Miróa z roku 1954, jenž jí naležel.

Alberto Giacometti vždy zdůrazňoval silné spojení mezi svou tvorbou a prostředím, v němž vznikala - proto by si patrně nepřál, aby všechna jeho díla skončila v muzeu, vysvětluje šéfka nadace podobu nového Giacomettiho institutu.

Sochařův odkaz v současné době připomíná také velká retrospektivní výstava v newyorském Guggenheimově muzeu, jež začala 8. června. A vloni o Giacomettim vznikl celovečerní film Final Portrait, v němž umělce ztvárnil oscarový herec Geoffrey Rush.