Evropský parlament na plenárním zasedání ve Štrasburku uctil památku zesnulého českého spisovatele Milana Kundery minutou ticha. O její vyhlášení požádal francouzský liberální europoslanec Bernard Guetta, podle něhož Kundera ztělesňoval jednotu Evropy.
Francouzská média na spisovatele, který žil od roku 1975 ve Francii, vzpomínají v rozsáhlých textech.
Le Monde ho označuje za "romanopisce existence" s důrazem na odpor ke slovu spisovatel. Deník Libération píše o Kunderově "nekonečné svobodě psaní" a připomíná jeho vztah k pražskému rodákovi Franzi Kafkovi. Deník Le Figaro o Kunderově tvorbě píše, že překonala ideologické i filozofické rozpory. O úmrtí literáta informují všechny velké světové agentury.
"Neúnavný obhájce románu a práva na beletrii se složitou intelektuální i osobní dráhou," píše Le Monde a vyzdvihuje, že Kundera měl od roku 1981 francouzské občanství. Le Monde také připomíná rok 1988, kdy se Kundera zastal Salmana Rushdieho a jeho sbírky Satanské verše, aby bránil nedotknutelné právo na beletrii.
Le Figaro na zesnulého Kunderu vzpomíná jako na posvátnou stvůru světa literatury. "Světově proslulý a v mnoha ohledech záhadný autor, jehož dílo bylo přeloženo do čtyřicítky jazyků," píše dále deník. Život romanopisce, který byl nejprve básníkem, byl úzce propojen s dějinami 20. století, dodává deník. Předmluvu ke francouzskému překladu Kunderova prvního románu Žert v roce 1968 napsal Louis Aragon.
Libératon píše o jednom z nejčtenějším autorů na světě, který se "proti beznaději bránil ironií a humorem".
Americká tisková agentura The Associated Press píše o "exilovém satirikovi totality", jímž se Kundera stal kvůli svým disidentským spisům vydaným v komunistickém Československu.
Kundera "míchal temnou ironii s filosofickým přemítáním, aby zkoumal lidský úděl", píše agentura Reuters.
Milan Kundera patřil k nejčtenějším, ale také k nejtajemnějším spisovatelům na světě, píše belgický list La Libre. Od roku 1985 Kundera odmítal poskytovat rozhovory a trval na tom, že ho má reprezentovat výhradně jeho tvorba, dodává La Libre. Také belgický deník Le Soir staví svůj text o "nesnesitelném odchodu" na slovní hříčce spojené s Kunderovým dílem.
Server France 24 píše o Kunderovi jako o jednom z nevlivnějších spisovatelů píšících francouzsky. Server Franceinfo připomíná, že Kundera byl nejprve členem Komunistické strany, avšak později se stal hlasitým kritikem režimu.
Polská televize TVN24 píše o "vynikajícím českém spisovateli", který se "zcela odřízl od svého českého původu". Text se pak omezuje na holý popis života a díla, upozorňuje na polský překlad jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí v podání Agnieszky Hollandové. Server Onet.pl i deník Gazeta Wyborcza připomínají jeho život v ústraní a neochotu komunikovat s médii.
Ke smrti spisovatele se vyjádřil i jeho brněnský kolega a přítel Milan Uhde. Zpráva o úmrtí Kundery zastihla na chatě. "Měl 94 let, jeho zdravotní stav byl nedobrý. Je to smutné konstatování, ale předpokládali jsme, že se letos něco takového stane," řekl Uhde. Uvedl, že Kundera byl velký spisovatel a skvělý kamarád. "Byl to vynikající, jedinečný, neopakovatelný člověk," řekl.
Autor románů jako Nesmrtelnost, Žert nebo Nesnesitelná lehkost bytí má v rodné zemi skupinu přátel, se kterými udržoval kontakty. Dramatik, spisovatel a někdejší politik Uhde mezi ně patřil.
"Milan Kundera byl spisovatel, který svým dílem dokázal oslovit celé generace čtenářů napříč všemi kontinenty a dosáhl světové proslulosti. Úzce byl spjat s Brnem, i když ze své země musel z politických důvodů odejít. Zůstává po něm nejen pozoruhodné beletristické, ale i významné esejistické dílo," napsal premiér Petr Fiala (ODS). Upřímnou soustrast vyjádřil Kunderově manželce Věře.
Prezident Petr Pavel na Twitteru napsal, že Kundera byl spisovatel světového formátu. "Ovlivnil celé generace doma i v zahraničí. Svým životním osudem symbolizoval pohnutou historii naší země ve 20. století. Kunderův odkaz bude dál žít v jeho dílech," uvedl.
Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) ztrácí Kunderovou smrtí česká i světová literatura jednoho z nejvýraznějších současných spisovatelů. "Jeho přemýšlení o základních hodnotách evropské kultury, jeho zájem o jedince, jeho vklad do dějin světového románu je a zůstane nepřehlédnutelný. Upřímnou soustrast," uvedl Baxa na Twitteru.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš ČTK napsal, že ho zpráva velice zasáhla. Připomněl své setkání s Kunderou z roku 2018 v Paříži. "Poznal jsem tam skvělého člověka, který svým dílem proslavil Českou republiku jako nikdo jiný. Jsem rád, že tenkrát souhlasil s tím, že znovu přijme české občanství, a to i přesto, že mu řada lidí celé roky házela klacky pod nohy. Milana Kunderu považuji za našeho největšího spisovatele," napsal.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že Kundera jako spisovatel dobyl svět. "I když strávil značnou část života v exilu, byl jedním z našich nejznámějších rodáků vůbec. Jeho knihy jsou světovou klasikou. Upřímnou soustrast rodině, přátelům i příznivcům jeho tvorby," napsal.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) na Twitteru uvedl, že Kundera byl autorem jeho dospívání. "Směšné lásky, Žert, Nesmrtelnost… Tituly, které jsem přečetl za jednu noc a opakovaně se k nim vracel. Život Milana Kundery odráží složité 20. století. Jeho literární kvality a světovost díla jsou ovšem nezpochybnitelné. A budou žít dál," napsal.
Další z místopředsedů vlády Vlastimil Válek (TOP 09) označil Kunderu za velikána české literatury. "Svou tvorbou dokázal oslovit celý svět. Čest jeho památce. Dodnes vzpomínám na to, jak jsem na gymnáziu četl jeho texty, které nám tajně půjčoval náš češtinář," uvedl. Předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ocenila román Žert. "Vadil komunistickému režimu, protože jej brilantně vylíčil. Čest památce Milana Kundery, velkého světového spisovatele," napsala. Sněmovna také uctila spisovatelovu památku minutou ticha.
