Školka byla v přízemí. V liberecké galerii ukazují, jak se bydlelo v kolektivních domech

Litvínovský kolektivní dům, návrh a realizace 1946-1957.
Teplický hotelový dům Miroslava Masáka, návrh a realizace 1963–1979.
Litvínovský hotelový dům Václava Hilského a Evžena Linhtarta, návrh a realizace 1946–1957.
Litvínovský hotelový dům.
Olomoucký hotelový dům Tomáše Černouška, Karla Doláka a Jiřího Zrotala, návrh a realizace 1959–1963.
Foto: Oblastní galerie LIberec
Kultura Kultura
19. 3. 2018 8:21
V době, kdy lidé sdílí auta nebo kola, se liberecká Oblastní galerie rozhodla uspořádat výstavu o kolektivním bydlení. Projekt Bydlet spolu. České kolektivní domy představuje myšlenku společného bydlení v takzvaných kolektivních domech, která v sobě spojuje touhu žen po usnadnění prací v domácnosti, teoretický koncept nejmenšího bytu, plánované hospodářství socialistické země i současné ekologické uvažování. Výstava měla loni na podzim premiéru v Olomouci, v Liberci potrvá do 10. června a na podzim ji bude hostit Alšova jihočeská galerie v Českých Budějovicích.

Kolektivní dům nabízí obyvatelům samozřejmě privátní prostory, kromě toho ale i prostory společné - prádelnu, knihovnu, tělocvičnu nebo restauraci. Myšlenku kolektivního domu rozvíjela československá architektura v různých formách koldomů a hotelových domů po celé 20. století.

"Asi nejznámější český kolektivní dům stojí v Litvínově. Z dnešního pohledu bychom k jeho architektuře a funkcím měli řadu výhrad, ve své době se ale jednalo o progresivní bydlení. Rodinné byty byly dokonce mezonetové a vybavené nábytkem na míru, topení bylo podlahové, mateřská školka sídlila přímo v domě, stejně jako kadeřnictví, restaurace, tělocvična nebo fotokomora," popisuje ředitel liberecké galerie Jan Randáček.

I díky litvínovskému koldomu si řada lidí kolektivní bydlení spojuje s érou socialismu. První kolektivní domy ale vznikaly už před druhou světovou válkou v kancelářích funkcionalistických architektů Jiřího Krohy či Jana Gillara, který je také autorem obchodního domu Brouk a Babka v liberecké Pražské ulici.

"Jejich iniciátorkami byly české feministky z okruhu T. G. Masaryka, prehistorie však sahá do Spojených států amerických konce 19. století, kde právě vrcholil boj za emancipaci žen. Profesionalizace péče o domácnost a její přesun do veřejné sféry měly ženám ulehčit, aby se mohly věnovat povolání, aniž by zanedbávaly rodinu," vysvětluje kurátorka výstavy Klára Jeništová z Muzea umění Olomouc.

V šedesátých letech 20. století se z kolektivního domu vyvinul další specifický typ bydlení, takzvaný hotelový dům. Stavěly se v mnoha českých městech a dochovaly se do dnešní doby. V hotelových domech bydleli většinou "singles" nebo bezdětné páry a představovaly pro ně jakýsi mezistupeň k samostatnému bydlení.

Nápad uspořádat libereckou výstavu se zrodil už v roce 2014. Tehdy se specialista na kolektivní bydlení Hubert Guzik z Fakulty architektury na ČVUT snažil na přednášce v Olomouci přesvědčit posluchače, že nejde o komunistický konstrukt.

"Protože myšlenka sdílení rezonuje i v dnešní společnosti, chtěli jsme lidem ukázat víc," zdůvodňuje vznik výstavy kurátorka Jeništová s tím, že nyní obdobné projekty vznikají jako součást ekologického smýšlení lidí. "Například v Praze si studenti a čerství absolventi architektury navrhli a postavili obytný komplex Labyrint," dodává.

Pro prezentaci tohoto typu architektury autoři zvolili technologii potištěných překližkových desek. Kromě plánů, fotografií a kreseb návštěvníci uvidí také modely známých kolektivních domů nebo si mohou poslechnout vyprávění pamětníků.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Za prodej nápoje šamanů z Peru ostravský soud poslal do vězení dva Poláky

Za nelegální obchody s psychotropním nápojem připraveným podle starého receptu peruánských šamanů udělil v pátek Krajský soud v Ostravě polskému manželskému páru nepodmíněné tresty 5,5 a 8,5 roku.

Podmíněný trest uložil třetímu obžalovanému, jenž se na dovozu nápoje ayahuasca z odvaru z lián, který je v Česku na rozdíl od Peru na seznamu drog, podílel. Všechny navíc ze země vyhostil a zabavil jim domek na Novojičínsku. Domek pořídili, aby tam mohli pořádat šamanské rituály a jejím účastníkům zakázaný nápoj podávali. Celkem tak od svých klientů inkasovali přes deset milionů korun.

Manželský pár a jejich známý podle obžaloby vytvořili organizovanou zločineckou skupinu. Obžalovaní ale veškerou vinu odmítli a obžalobu označili za spekulaci a nesmyslné konstrukce.

Podle státního zástupce je ale prokázáno, že trojice od roku 2015 do předloňského října ve velkém nechávala z Peru posílat koncentrát nápoje ayahuasca, který obsahuje v Česku zakázanou halucinogenní látku DMT. Nápoj využívají údajně už pět tisíc let k rituálním účelům šamani v peruánské džungli. Jako fakultativní výlety tento zážitek nabízejí i tamní hotely. Převážně v Česku pak obžalovaní pořádali pro zahraniční klientelu rituály, při kterých jim nápoj s drogou podávali.

Zdroj: ČTK
Další zprávy