Školka byla v přízemí. V liberecké galerii ukazují, jak se bydlelo v kolektivních domech

Litvínovský kolektivní dům, návrh a realizace 1946-1957.
Teplický hotelový dům Miroslava Masáka, návrh a realizace 1963–1979.
Litvínovský hotelový dům Václava Hilského a Evžena Linhtarta, návrh a realizace 1946–1957.
Litvínovský hotelový dům.
Olomoucký hotelový dům Tomáše Černouška, Karla Doláka a Jiřího Zrotala, návrh a realizace 1959–1963.
Foto: Oblastní galerie LIberec
Kultura Kultura
19. 3. 2018 8:21
V době, kdy lidé sdílí auta nebo kola, se liberecká Oblastní galerie rozhodla uspořádat výstavu o kolektivním bydlení. Projekt Bydlet spolu. České kolektivní domy představuje myšlenku společného bydlení v takzvaných kolektivních domech, která v sobě spojuje touhu žen po usnadnění prací v domácnosti, teoretický koncept nejmenšího bytu, plánované hospodářství socialistické země i současné ekologické uvažování. Výstava měla loni na podzim premiéru v Olomouci, v Liberci potrvá do 10. června a na podzim ji bude hostit Alšova jihočeská galerie v Českých Budějovicích.

Kolektivní dům nabízí obyvatelům samozřejmě privátní prostory, kromě toho ale i prostory společné - prádelnu, knihovnu, tělocvičnu nebo restauraci. Myšlenku kolektivního domu rozvíjela československá architektura v různých formách koldomů a hotelových domů po celé 20. století.

"Asi nejznámější český kolektivní dům stojí v Litvínově. Z dnešního pohledu bychom k jeho architektuře a funkcím měli řadu výhrad, ve své době se ale jednalo o progresivní bydlení. Rodinné byty byly dokonce mezonetové a vybavené nábytkem na míru, topení bylo podlahové, mateřská školka sídlila přímo v domě, stejně jako kadeřnictví, restaurace, tělocvična nebo fotokomora," popisuje ředitel liberecké galerie Jan Randáček.

I díky litvínovskému koldomu si řada lidí kolektivní bydlení spojuje s érou socialismu. První kolektivní domy ale vznikaly už před druhou světovou válkou v kancelářích funkcionalistických architektů Jiřího Krohy či Jana Gillara, který je také autorem obchodního domu Brouk a Babka v liberecké Pražské ulici.

"Jejich iniciátorkami byly české feministky z okruhu T. G. Masaryka, prehistorie však sahá do Spojených států amerických konce 19. století, kde právě vrcholil boj za emancipaci žen. Profesionalizace péče o domácnost a její přesun do veřejné sféry měly ženám ulehčit, aby se mohly věnovat povolání, aniž by zanedbávaly rodinu," vysvětluje kurátorka výstavy Klára Jeništová z Muzea umění Olomouc.

V šedesátých letech 20. století se z kolektivního domu vyvinul další specifický typ bydlení, takzvaný hotelový dům. Stavěly se v mnoha českých městech a dochovaly se do dnešní doby. V hotelových domech bydleli většinou "singles" nebo bezdětné páry a představovaly pro ně jakýsi mezistupeň k samostatnému bydlení.

Nápad uspořádat libereckou výstavu se zrodil už v roce 2014. Tehdy se specialista na kolektivní bydlení Hubert Guzik z Fakulty architektury na ČVUT snažil na přednášce v Olomouci přesvědčit posluchače, že nejde o komunistický konstrukt.

"Protože myšlenka sdílení rezonuje i v dnešní společnosti, chtěli jsme lidem ukázat víc," zdůvodňuje vznik výstavy kurátorka Jeništová s tím, že nyní obdobné projekty vznikají jako součást ekologického smýšlení lidí. "Například v Praze si studenti a čerství absolventi architektury navrhli a postavili obytný komplex Labyrint," dodává.

Pro prezentaci tohoto typu architektury autoři zvolili technologii potištěných překližkových desek. Kromě plánů, fotografií a kreseb návštěvníci uvidí také modely známých kolektivních domů nebo si mohou poslechnout vyprávění pamětníků.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Sněmovna zřejmě zachová 14 volebních krajů, jeden chce jen ANO

Sněmovna pravděpodobně zachová 14 volebních krajů při volbách do horní komory. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem prosazuje v podstatě jen vládní hnutí ANO. Opoziční SPD od toho v zájmu dohody ustoupila, oznámil ve čtvrtek předseda poslanců tohoto hnutí Radim Fiala. Podle předsedy poslanců ČSSD Jana Chvojky nemá smysl se jedním volebním obvodem zabývat kvůli odmítavému postoji Senátu, bez jehož souhlasu nelze změnu volebních pravidel přijmout.

ANO podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka pokládá jeden volební obvod za nejspravedlivější, ale přiznal, že je v tom vládní hnutí osamoceno. S jedním obvodem počítá jedna ze dvou variant vládní volební novely, kterou by ANO chtělo projednat souběžně s rozjednanou konkurenční předlohou KDU-ČSL. Pro výslednou úpravu volebních pravidel chce použít vládní předlohu, jejíž projednávání má sněmovna zahájit příští úterý.

Parlament musí ve volebním zákoně nahradit především způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, neboť předchozí model zrušil Ústavní soud jako nespravedlivý. KSČM by podle svého předsedy Vojtěcha Filipa chtěla obnovení volebního modelu, který platil do konce 90. let, aby mohly obsazení poslaneckých mandátů více ovlivnit kandidující strany.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Devětadevadesátiletý princ Philip podstoupil neupřesněnou srdeční proceduru. Proběhla úspěšně

Britský princ Philip podstoupil úspěšnou srdeční proceduru, oznámil Buckinghamský palác, aniž by uvedl podrobnosti. V nemocnici zůstane 99letý manžel Alžběty II. ještě několik dní. Philip byl hospitalizován 16. února poté, co se mu udělalo nevolno. Byl léčen kvůli neupřesněné infekcí, která však nesouvisí s covidem-19. V pondělí byl převezen z jedné nemocnice do druhé v centrálním Londýně kvůli testům srdce a pokračování v léčbě infekce.

"Vévoda z Edinburghu včera (ve středu) podstoupil v nemocnici sv. Bartoloměje úspěšnou proceduru kvůli předchozím srdečním problémům," uvedl palác.

"Jeho královská výsost zůstane několik dní v nemocnici na léčení, kvůli odpočinku a zotavení," sdělil rovněž Buckinghamský palác v prohlášení.

Čtyřiadevadesátiletá královna Alžběta II. mezitím zůstává na hradě Windsor západně od Londýna. Ona i její manžel už byli očkováni proti covidu-19.

Princ Philip v posledních deseti letech několikrát vyhledal nemocniční péči, protože se mu vracela infekce močového měchýře. O Vánocích 2011 podstoupil operaci kvůli zablokované srdeční tepně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nezaměstnanost v EU v lednu zůstala na 7,3 procenta

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v lednu zůstala na prosincové hodnotě 7,3 procenta. Beze změny byl poměr lidí bez práce i v zemích platících eurem, kde jich v prvním měsíci letošního roku bylo 8,1 procenta. Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Česká republika přišla o pozici země s nejnižší nezaměstnaností, v EU ji předstihlo Polsko.

O rok dříve byly statistiky nezaměstnanosti příznivější než v době, kdy na ekonomiku doléhají omezení spojená s šířením koronaviru. Loni v lednu bylo v celé unii bez práce 6,6 procenta lidí, v zemích eurozóně pak 7,4 procenta.

Eurostat uvedl, že v celém evropském bloku bylo v lednu bez práce 15,66 milionu lidí. Ve srovnání s prosincem jich přibylo zhruba 29.000. V eurozóně počet nezaměstnaných podle úřadu proti prosinci vzrostl o 8000 na 13,28 milionu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy