Podle něj není jasné, na základě jakého paragrafu byl dvaašedesátiletý otec zadržen. Skončil ve vazbě, obvinění vůči němu zatím nebylo vzneseno. "Snaží se na mě vyvinout tlak, abych se přestal vyjadřovat v evropském tisku," doplnil spisovatel na Facebooku.
Agentura AP dává zásah do souvislosti s další vlnou represí totalitního režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, který od protestů po prezidentských volbách z roku 2020 tvrdě pronásleduje kritiky.
Policie od té doby zadržela přes 35 tisíc lidí, tisíce jich zmlátila a lídři opozice v čele se Svjatlanou Cichanouskou, jež proti Lukašenkovi kandidovala na prezidentku, museli utéct ze země. Další jako laureát Nobelovy ceny míru Ales Bjaljacki skončili ve vězení s dlouholetými tresty.
K běloruským disidentům patří také devětatřicetiletý spisovatel Filipenko. Narodil se v Minsku, kam situoval svou knihu Rudý kříž. V ní se spisovatelovo alter ego setkává s devadesátiletou sousedkou a skrze ni začíná objevovat válečnou korespondenci mezi organizací Červený kříž a sovětským ministerstvem zahraničí ohledně výměny zajatců. V českém překladu Libora Dvořáka prózu vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská.
Filipenko se však během studií filologie přestěhoval do Ruska. Tři roky pracoval jako scenárista na Prvním kanálu státní televize, než přešel do opozičního média Dožď. Po účasti v běloruských protestech utekl roku 2021 do švýcarské Basileje, kde dnes žije s manželkou a synem.
V mediálním prostředí se odehrává jeho další román Štvanice, zabývající se manipulací veřejným míněním. Tato kniha se rovněž v převodu Libora Dvořáka dostala k českým čtenářům předloni. Filipenko píše převážně rusky.
Do Běloruska se vrátit nemůže, za opakovanou kritiku Lukašenkova režimu a výzvy k propuštění představitelky opozice Maryje Kalesnikavové mu tam hrozí až 12 let v žaláři, uvedl minský státní deník Bělarus Segodňa.
Z Filipenkových knih se staly bestsellery v Německu a Nizozemsku. Jeho eseje vyšly v renomovaných denících jako Frankfurter Allgemeine Zeitung nebo Süddeutsche Zeitung. Vloni vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci se Svjatlanou Cichanouskou. Naposledy letos německy vydal román nazvaný Kremulator.
