Praha - Osmitunová plastika na zimním dvoře holešovického centra současného umění Dox vlastně nevypadá jako jeden z nejvýraznějších bodů českého předsednictví EU. Entropa se sem vrátila z Bruselu v půli června a k vidění bude ještě první víkend nového roku.
Na dotaz "české předsednictví" registroval Google v půli roku 1,8 milionu odkazů a sedmina z nich se týkala Entropy. Podle některých ohlasů se plastika stala dokonce jednou z "nejviditelnějších" součástí našeho předsednictví.
Do bruselské budovy Justus Lipsius, kterou většinou návštěvníci ignorují, přitáhla tisíce zájemců. A to jak z řad turistů, tak těch, kteří do Bruselu přicestovali pracovně. Instalaci si pochvalovali i zaměstnanci unijního aparátu.
Proč se omlouváte
Nejprve to vypadalo jako provokace v mezích zákona, která dá roztomilejší konotace heslu Evropě to osladíme - a Davidovi Černému na oplátku oficiální razítko provokatéra. Pak se ale ukázalo, že je to mnohem větší a působivější mystifikace.
Podle toho, co Černý řekl české vládě, plastiku vytvořilo 27 umělců ze zemí Unie: měli zaznamenat, jak vnímají stereotypy o své zemi. Černý ovšem vládu napálil, když dílo i profily "zúčastněných umělců" vytvořil se svými spolupracovníky.
Vyšlo to najevo ještě před vernisáží, na které se Evropě omluvil jak vicepremiér Alexandr Vondra, tak zkroušení umělci. Tak zkroušení, až se evropská média ptala: "Proč se pořád omlouváte, proč si za svým dílem nestojíte?"
Nezvykle krotký Černý se pak omluvil i českému státu a zdůraznil, že nechtěli urazit nikoho konkrétního. A připustil, že se odstraní zobrazení těch zemí, které se nepodaří přesvědčit o nadsázce. To platilo zejména pro Bulharsko zobrazené jako turecký záchod, jenž skutečně byl po diplomatickém protestu zakryt.
Média spekulovala i o tom, že Dánsko je zpodobněné karikaturou proroka Mohameda z lega a že dálnice na mapě Německa připomínají hákový kříž. Slovensko zobrazené jako čabajka nakonec prošlo.
Dobré umění a dobrý vtip
V Čechách dílo provokovalo hlavně způsobem, jakým tvůrčí tým napálil vládní místa. Ale přijetí venku - oproštěné od domácího kontextu i žlučovitosti - bylo podstatně vřelejší.
Entropa se stala tématem evropských médií. Většina komentátorů i účastníků čtenářských diskusí ve velkých evropských listech (Guardian, The Times, FAZ) přivítala dílo navzdory tomu, že Černý "podvedl" své zadavatele a národní stereotypy zpodobnil jen se svými kumpány.
Na rozdíl od mnoha Čechů vnímali Entropu v EU jako dobré umění i jako dobrý vtip. A to nikoli na českou vládu, ale spíš na úřednicky koženou bruselskou administrativu.
"Každopádně mi říkali, že v té budově bylo živo jako nikdy. Většina návštěvníků o Entropě slyšela hlavně to, že je provokativní. Jaká část lidí znala celé pozadí vzniku, si ale netroufám odhadnout," konstatovala redaktorka Aktuálně.cz, když se na Entropu v dubnu byla podívat.
Evropa podle ohlasů v médiích shodla, že dílo skutečně bude testem naší tolerance. Přestože jsou některé jeho vtipy laciné, dětinské nebo fekální - nebo jako Mohammed až za hranicí vtipu.
Podobný názor většinou sdíleli i čeští komentátoři. Někdy s výhradami, že Černý prezentuje spíš naše domácí stereotypy v náhledu na jiné země a že na nás byl příliš měkký, když na mapu Česka umístil jedoucí displej s citáty prezidenta Klause.
Nopak diskutující na českých webech většinou dílo odmítli s tím, že autor je pseudoumělec, kterému jde jen o vlastní slávu, navíc placenou z jejich kapes. Minimálně v tom druhém ale nemají pravdu: poté, co vláda zjistila, že dílo nevytvořilo 27 umělců, autor peníze vrátil. Černý cenu plastiky nezveřejnil, náklady na její výrobu dříve uváděl přes deset milionů korun.
Udělal to Paroubek a Havel
Entropa pak ještě jednou rozvířila domácí scénu: když ji Černý odvezl z Bruselu dřív na protest proti novému premiéru Fischerovi - čímž bránil vládu, kterou původně vypekl.
"Je to především protest proti tomu, jakou ostudu udělal odvoláním vlády v době předsednictví České republice a všem jejím občanům (prezident Václav) Klaus spolu se sociálními demokraty a komunisty," vzkázal tehdy výtvarník.
Plastika měla být původně nainstalovaná na budově Národního divadla, ale jeho vedení se podle autora nakonec zaleklo. Nakonec tak skončila v Doxu - v původní o podobě, na kterou se přišel při zahájení podívat i bývalý prezident Václav Havel.
"K modernímu, postmodernímu a post postmodernímu umění patří šokovat a mystifikovat. Odhalím teď další mystifikaci: Entropu neudělal David Černý, to jsme vytvořili my dva ve snaze poškodit vládu, Jiří Paroubek a já," řekl při vernisáži.
Spolu s rozměrnou plastikou tvoří pražskou výstavu reflexe událostí kolem jejího zveřejnění. Diskuse nad Entropou a „další život díla" byl podle mnoha názorů dokonce podstatnější než sama skládačka.
K výstavě vyšla i aktualizovaná verze katalogu Davida Černého Promrdané roky III, který napsal jeden ze spoluautorů Entropy, historik umění Tomáš Pospiszyl.
Další osud plastiky záleží na tom, zda se najde kupec. Zájem o ni měl v létě Jihočeský kraj; pokud trvá, mohla by být vystavena v Alšově jihočeské galerii, která sousedí se zámkem Hluboká.
