The National jsou pro Ameriku totéž, co pro Evropu Radiohead, tvrdí i dnes, po dvaceti letech kapely na scéně, zahraniční média.
Skupina kolem zpěváka Matta Berningera, muže s uhrančivě klidným hlubokým hlasem, se nikdy netajila svými politickými postoji, dokonce aktivně podporovala kampaň Baracka Obamy i Hillary Clintonovou.
Ne snad, že by písně The National prorostly agitkou - politika je dle Berningera tak přirozenou součástí lidských životů a každodenního jednání, že ji nelze oddělit od vztahů s nejbližšími.
Tak například jednoduchá a přímočará Walk It Back z aktuálního alba Sleep Well Beast pojednává o stavu rezignace, který Matt Berninger zažil po zvolení Donalda Trumpa. Což ještě neznamená, že v písni nelze najít osobní postromantickou linku.
Otevřeně o stavu nezdravé ospalosti a deprese, do kterého se Amerika (a s ní celá planeta) dle skupiny dostala, vypovídá vzteklá Turtleneck. Není novinkou, že se americký sen proměnil ve zlý sen a pohled do budoucnosti se stal střetem s pohledem bestie.
Nebyli by to ale The National, aby ve své osobní nejistotě neházeli kus viny za současný stav i na sebe.
Spojené státy rozložily stesky dobře zajištěného bílého muže, a přesně tento druh sebedestruktivní melancholie posluchačům už roky nabízejí i samotní The National. A uvědomují si to.
O svých problémech někdy jen fantazírují, například v písni Guilty Party, již Berninger textoval společně se ženou. Je to píseň o rozchodu, ke kterému nikdy nedošlo. Nerozešel se ani se manželkou, ani s kapelou. Představy ale často ústí v ty nejhorší konce a přetvořit je v rockový song je podle Berningera uspokojující terapie.
Ve skutečnosti však všech pět členů The National žije aktuálně poměrně vyrovnané a šťastné životy, naplněné dětmi a budováním života mimo domácí Brooklyn, kde byli jako kapela dříve zvyklí společně tvořit.
Garážová nerozvážnost versus orchestrální ozvěny
Často diskutovaným a oceňovaným textařským umem Matt Berninger zastřešuje již hotovou muziku. Hudba na tomto albu ale nabízí jen málo překvapení - netradiční kytarová sóla (riff ze začátku singlu Day I Die zní jako od U2) nebo experimenty s elektronikou.
Přesto se kapele opět podařilo vytvořit muzikantsky pestrou a citlivě namíchanou paletu garážové nerozvážnosti a orchestrálních ozvěn; ve své umírněné velkoleposti, uhrančivosti a úctě k hudebním tradicím připomínají The National tuzemské Priessnitz.
The National - Sleep Well Beast
Vydalo 4AD, 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 85%
Mnohokrát ocenění The National se opakovaně nechali slyšet, že jim svět showbyznysu nesedí a raději mu přihlížejí zpovzdálí.
Na Sleep Well Beast potvrdili, že se nesnaží násilně dostat k ještě širšímu publiku. I přes všechnu nespokojenost vloženou do jejich aktuálního alba je zřejmé, že tam, kde jsou, je jim konečně dobře.
A až jim zase spadne do klína nějaká cena, nějaký ten ceremoniál budou muset holt přetrpět.
