Recenze: Rozpuštěné háro a podvratný humor. Janička o Janě z Arku boří představy o historickém filmu

Jan Gregor Jan Gregor
2. 7. 2017 11:55
Režisér Bruno Dumont, autor loňského varského filmu Líná zátoka, vypravuje legendu o bájné Johance nečekaně inspirativním způsobem. Neustálým shazováním toho, co se na plátně děje, na diváka zdánlivě pomrkává: neber nic vážně! Jsou to ale jen mimikry starého známého cynika, který má na srdci víc, než by se pod množstvím bláznivých nápadů mohlo zdát. Jeho nestandardní zpracování příběhu o formujících letech Jany z Arku je dost možná nejzvláštnější a nejradikálnější film, který letos můžeme ve Varech vidět.
Hrdinky v Janičce zpívají jako o život a hudba muzikanta Igorra, oscilující mezi metalem, elektronikou, indie kytarovkou a hip hopem, snese nejpřísnější měřítka.
Hrdinky v Janičce zpívají jako o život a hudba muzikanta Igorra, oscilující mezi metalem, elektronikou, indie kytarovkou a hip hopem, snese nejpřísnější měřítka. | Foto: Kviff

Na filmy francouzského režiséra Bruna Dumonta se člověk může vypravit s jedinou jistotou: určitě ho nenechají chladným. Z projekce jeho posledního filmu Janička diváci houfně odcházeli, ti, kteří zůstali, ale při závěrečných titulcích nadšeně tleskali. Toto nestandardní zpracování příběhu o formujících letech Jany z Arku je dost možná nejzvláštnější a nejradikálnější film, který ve Varech letos mohou diváci vidět. 

Také Kamil Fila mluví o Janičce
3:50
Také Kamil Fila mluví o Janičce | Video: Kamil Fila

Příběh proslulé francouzské hrdinky a mučednice režiséři zpracovali už mnohokrát - počínaje Carlem Theodorem Dreyerem a Lucem Bessonem konče.

V žádné z nich ovšem svatá Panna Orleánská nepohazuje rozpuštěným hárem v rytmu řízného heavymetalu jako v této fantasmagorické Dumontově verzi.

Evidentně však nejde o zesměšnění Johančina kultu. Dumontův scénář vychází z divadelních her o Janě z Arku z pera Charlese Péguye, socialistického a katolického mystika z přelomu 19. a 20. století, a myšlenkově se v tirádách o Bohu, království a roli člověka ve světě drží věrně mentality přemýšlivé elity patnáctého století.

O to podivnější - v kladném slova smyslu - je celkový dojem z toho, co se na plátně odehrává.

Předchozí dva Dumontovy filmy se dají charakterizovat jako svého druhu velmi nestandardní komedie. Malej Quinquin (2014) byla bizarní čtyřhodinová detektivka, v níž se v rázovitém prostředí severofrancouzské vesnice objeví vyšetřovatel s mimikou a chováním inspektora Clouseaua po mozkové mrtvici.

Líná zátoka (2016), již uvedl festival loni, navázala na podobně absurdní poetiku a vyhrotila ještě více třídní boj mezi natuplými vesničany a zdegenerovaným měšťanstvem.

Janička tuto volnou trilogii završuje tím, že se také celá odehrává v rodném Dumontově kraji - ve fotogenických písečných zátokách řeky Mázy. Režisér ve zmíněných filmech ukázal, že rád experimentuje s možnostmi filmového vyprávění a v Janičce jde ve své neortodoxnosti zatím možná nejdál v celé své kariéře.

Foto: Kviff

Záměrně afektovaný muzikál

Film zachycuje dvě časová období. Rok 1425, kdy třináctiletá Jana (Lise Leplat Prudhommeová) prožila zjevení svatých a rozhodla se spasit Francii sužovanou válkou s Anglií tím, že se stane vojevůdkyní. A dobu o tři roky později, kdy se za pomoci strýce vydává na trnitou cestu mučednice. Janička svžm ztvárněním ale ani trochu nepřipomíná historický film.

Je to záměrně afektovaný muzikál, který vypadá jako sofistikovaná parodie na hity typu Jesus Christ Superstar. Obě představitelky Janičky skotačí na dunách a s několika málo vedlejšími postavami přehrávají Janin příběh coby tyjátr nazkoušený snaživými ochotníky.

Bertolt Brecht by měl radost, celý film je založený na zcizovacích efektech dovedených ad absurdum. Holky metají gymnastické figury, postava strýce přehnaně gestikuluje a chodí pozadu, postavu jeptišky Madame Gervaise hrají současně dvě herečky.

Přitom pěvecká a hudební čísla obstojí bez jakékoli ironie, podobně jako exaltované texty. Hrdinky zpívají jako o život a hudba, oscilující mezi metalem, elektronikou, indie kytarovkou a hip hopem, snese nejpřísnější měřítka.

Rozmáchlá, skoro dvouhodinová stopáž (jíž by krácení prospělo) dává člověku spoustu času přemítat o tom, na co se vlastně dívá.

Janička

Francouzský muzikál, 2017, 115 minut
Režie: Bruno Dumont
Scénář: Bruno Dumont, Charles Peguy (divadelní hra)
Hrají: Lise Leplat Prudhommeová, Jeanne Voisinová, Lucile Gauthierová, Victoria Lefebvreová, Aline Charlesová a další
Česká premiéra proběhla na karlovarském festivalu 1. 7. 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 90 %

Možná je všechen ten podvratný humor a nadsázka jen způsob, jakým režisér polemizuje s žánrem historického filmu.

Příběhy z dávných století jsou vždycky jen projekcí našich představ, jak to asi v minulosti mohlo vypadat. Bývá to nutně romantizující lež. Dumont odboural žánrové berličky a divák se tak může soustředit na sdělení, které věrně odráží dilemata, před nimiž tahle nepravděpodobná hrdinka stála. Koneckonců i věk pubertálních představitelek zrcadlí historickou skutečnost zcela přesně.

Režisér Dumont tak vypravuje legendu o bájné Johance nečekaně inspirativním způsobem. Neustálým shazováním toho, co se na plátně děje, na diváka zdánlivě pomrkává: neber nic vážně! Jsou to ale jen mimikry starého známého cynika, který má na srdci jako vždy víc, než by se pod vší tou eklektickou kopou bláznivých nápadů mohlo zdát.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Jablonec a Liberec odehrají v boji s pandemií imaginární derby

Fotbalisté Jablonce a Liberce sice kvůli pandemii nového koronaviru a přerušení ligy nebudou moci o prvním dubnovém víkendu odehrát plánované podještědské derby na hřišti, zápas se ale uskuteční aspoň imaginárně. Severočeští rivalové začnou v pondělí na odložené utkání prodávat vstupenky v hodnotě 100 korun a výtěžek věnují Krajské nemocnici v Liberci na podporu v boji s nemocí COVID-19.

Fanoušci si mohou v internetové síti Ticketstream kupovat lístky až do neděle, kdy se mělo derby původně hrát. Počet charitativních vstupenek není nijak omezen.

"Místo prestižní fotbalové bitvy se teď svádí jiný a mnohem zásadnější boj, a to boj o lidské životy. Nesvádí ho fotbalisté na zeleném trávníku, ale zdravotníci v nemocnicích. Jejich soupeř je bohužel obzvlášť zákeřný a o to jsou jejich statečné a obětavé výkony obdivuhodnější. V tom boji jim všichni musíme aspoň symbolicky pomoct," uvedly kluby ve společném prohlášení.

Fanoušci po zaplacení obdrží e-mailem speciální elektronickou vstupenku. "Poslouží vám jako stálá připomínka toho, že když to bylo třeba, nezůstali jste v ofsajdu. Věříme, že se v našem kraji najde dost lidí, kteří své zdravotníky v jejich zápase nenechají samotné. Pořiďte si svou vstupenku na derby proti koronaviru, pořiďte ji i svým blízkým. Nikdy nevíte, kdy někdo z nich pomoc zdravotníků bude taky potřebovat," dodali severočeští rivalové.

Podobnou iniciativu spustila nedávno Zbrojovka Brno, která se snaží vyprodat někdejší stadion Lužánky při imaginárním utkání se Slavií. Jde o připomínku slavného zápasu z října 1996, na který dorazilo 44.120 diváků, což je dodnes nejvyšší návštěva samostatné ligy. Výtěžek z virtuálních vstupenek získá na boj s koronavirem brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích.

Další zprávy