Profil: Nositel Nobelovy ceny za literaturu Kazuo Ishiguro je mistr jemných portrétů a velkých témat

Ladislav Nagy Ladislav Nagy
6. 10. 2017 11:29
Nobelovu cenu za literaturu letos od švédské akademie získal v Japonsku narozený britský spisovatel Kazuo Ishiguro. "Nerezignoval na velká témata a dokáže je nahlížet z různých úhlů s až odzbrojující umanutostí. Možná právě díky tomu má konzistentní umělecký výraz: Ishiguro za svou dráhu nenapsal knihu, o níž by bylo možné říct, že je nepodařená," píše anglista Ladislav Nagy, který jeho texty překládal.
Kazuo Ishiguro.
Kazuo Ishiguro. | Foto: ČTK

Nobelovu cenu za literaturu dostal za rok 2017 Kazuo Ishiguro, britský spisovatel, který se nejvíc proslavil románem Soumrak dne. Film později dostal filmovou podobu s Anthonym Hopkinsem v hlavní roli. Porota britského autora ocenila za "romány velké citové síly, které odhalují hlubiny skrývající se pod naším iluzorním pocitem spojení se světem".

Jak už to bývá, charakteristika je zčásti velice výstižná, zčásti zavádějící. Zavádějící mimo jiné proto, že dílo tohoto anglického spisovatele (za kterého se v Nagasaki narozený Ishiguro považuje) je na první pohled nenápadné.

Ishiguro je typ autora, jenž dosahuje stylistické bravury bez velkých efektů. Je to mistr drobnokresby a jemných portrétů - někteří v tom spatřují odkaz japonského umění, on sám to nicméně odmítá a je pravda, že v jeho stylu lze vidět jasný odkaz dlouhé tradice anglické literatury.

Soumrak dne jako studie emocionálního zmrzačení

Nejlépe je to vidět v nejslavnějším díle Soumrak dne, které lze číst jako případovou studii emocionálního zmrzačení (nebo zakrnění), které se nakonec projevuje i morálním selháním. A to je možná vposledku největší Ishigurovo téma: etika není čistě racionální, ale schopnost empatie a citu je její nedílnou součástí.

Stejnou necitlivost projevuje i protagonista románu Malíř pomíjivého světa, příběhu zasazeného do válečného a poválečného Japonska. Je sice uctívaný umělec, základní lidské vnímání mu nicméně zoufale chybí. Natolik se ztotožňuje s ideologií své země, že je naprosto neschopný vnímat zlo - stejně jako hlavní postava Soumraku dne.

V knize Neopouštěj mě se zase Ishiguro dotýká problému klonování a otázky, jak nahlížet na klonované bytosti. Mají mít stejná práva jako lidi? V románu je nemají, což vede k velmi znepokojivým vyústěním.

Kazuo Ishigura: Pohřbený obr

  • V istopadu vyjde v nakladatelství Argo nejnovější román Kazua Ishigura Pohřbený obr. O překlad se postarala Lenka Sobotová.  

  • Děj románu na pomezí fantasy zasadil autor do počátků raného středověku, kdy se Británie, kterou dávno opustili Římané, mění v trosky. Do propadliště dějin se odebral už i král Artuš a neklidnou zemí bloumají různá individua včetně těch nadpřirozených. Pohřbený obr je místy surový, zato jímavý příběh o ztracených vzpomínkách, lásce, pomstě a válce.

Na ještě osobnější rovině rozehrává tato témata v sérii komorních příběhů vydaných ve sbírce Nokturna a nejnověji pak ve svém posledním románu Pohřbený obr, který v nejbližší době v průběhu listopadu vyjde i v českém překladu.

Z několika úhlů pohledu je to kniha pro Ishigura nezvyklá: pouští se zde na rovinu mytických příběhů, částečně do žánru fantasy. Zavádí čtenáře do staré Anglie artušovských legend a předkládá mu příběh o paměti, zapomnění, lásce a schopnosti vykročit ze sebe sama.

Je to příběh postaršího páru, na první pohled idylického. Tato idyla se však drolí typicky ishigurovským způsobem. Nic není řečeno naplno, náznaky pouze probleskují skrze řádky a čtenář je nucen znovu a znovu se zastavovat, vracet a domýšlet.

Je to zároveň kniha nejednoznačná: její postavy bojují proti mlze zapomnění, chtějí se rozpomenout na vlastní minulost a nějak ji uchopit. Zároveň však nevědí - a ani vědět nemohou - zda se s touto znovuobjevenou minulostí budou moci nějak vypořádat.

V Ishigurovi švédská akademie ocenila autora, který nerezignoval na velká témata, která dokáže nahlížet z různých úhlů s až odzbrojující umanutostí. Možná právě díky tomu má konzistentní umělecký výraz: Ishiguro za svou dráhu nenapsal knihu, o níž by bylo možné říct, že je nepodařená.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Místopředsedkyně Senátu Horská navrhuje 24. červen jako den památky vyhlazených obcí

Mezi významné dny v českém kalendáři by se měl nově zařadit 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. V novele zákona o státních svátcích to navrhla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL). Na navržené datum připadá výročí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrhem novely by se měl Senát v prvním čtení zabývat příští čtvrtek.

Podle Horské zůstává ve stínu lidických událostí nejen obec Ležáky, ale i další místa, která se stala obětí nacistické brutality na sklonku druhé světové války. Horská připomíná například vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, jejíž obyvatelé podporovali partyzány z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Při akci bylo zastřeleno nebo zaživa upáleno 27 civilistů. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

USA neprosadily v Radě bezpečnosti OSN prodloužení zbrojního embarga vůči Íránu

Spojeným státům se nepodařilo v Radě bezpečnosti OSN prosadit prodloužení zbrojního embarga proti Íránu. Z 15 členů se pro prodloužení kromě USA vyslovila ještě Dominikánská republika. Proti byly Rusko a Čína a zbývající země, včetně Francie, Británie a Německa, se zdržely, napsala agentura Reuters. Embargo, které je zakotveno v jaderné dohodě Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015, má vypršet v říjnu.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa prodloužení zbrojního embarga OSN vůči Íránu prosazuje již delší dobu. Míní totiž, že jeho zrušení islámské republice umožní získat zbraně, které mohou přispět k eskalaci konfliktů na Blízkém východě. Washington pohrozil, že pokud RB OSN embargo neprodlouží, spustí skrze jadernou dohodu proces k reaktivaci všech sankcí OSN vůči Íránu, včetně zbrojního embarga.

Zdroj: ČTK
Další zprávy