Profil: Nositel Nobelovy ceny za literaturu Kazuo Ishiguro je mistr jemných portrétů a velkých témat

Ladislav Nagy Ladislav Nagy
6. 10. 2017 11:29
Nobelovu cenu za literaturu letos od švédské akademie získal v Japonsku narozený britský spisovatel Kazuo Ishiguro. "Nerezignoval na velká témata a dokáže je nahlížet z různých úhlů s až odzbrojující umanutostí. Možná právě díky tomu má konzistentní umělecký výraz: Ishiguro za svou dráhu nenapsal knihu, o níž by bylo možné říct, že je nepodařená," píše anglista Ladislav Nagy, který jeho texty překládal.
Kazuo Ishiguro.
Kazuo Ishiguro. | Foto: ČTK

Nobelovu cenu za literaturu dostal za rok 2017 Kazuo Ishiguro, britský spisovatel, který se nejvíc proslavil románem Soumrak dne. Film později dostal filmovou podobu s Anthonym Hopkinsem v hlavní roli. Porota britského autora ocenila za "romány velké citové síly, které odhalují hlubiny skrývající se pod naším iluzorním pocitem spojení se světem".

Jak už to bývá, charakteristika je zčásti velice výstižná, zčásti zavádějící. Zavádějící mimo jiné proto, že dílo tohoto anglického spisovatele (za kterého se v Nagasaki narozený Ishiguro považuje) je na první pohled nenápadné.

Ishiguro je typ autora, jenž dosahuje stylistické bravury bez velkých efektů. Je to mistr drobnokresby a jemných portrétů - někteří v tom spatřují odkaz japonského umění, on sám to nicméně odmítá a je pravda, že v jeho stylu lze vidět jasný odkaz dlouhé tradice anglické literatury.

Soumrak dne jako studie emocionálního zmrzačení

Nejlépe je to vidět v nejslavnějším díle Soumrak dne, které lze číst jako případovou studii emocionálního zmrzačení (nebo zakrnění), které se nakonec projevuje i morálním selháním. A to je možná vposledku největší Ishigurovo téma: etika není čistě racionální, ale schopnost empatie a citu je její nedílnou součástí.

Stejnou necitlivost projevuje i protagonista románu Malíř pomíjivého světa, příběhu zasazeného do válečného a poválečného Japonska. Je sice uctívaný umělec, základní lidské vnímání mu nicméně zoufale chybí. Natolik se ztotožňuje s ideologií své země, že je naprosto neschopný vnímat zlo - stejně jako hlavní postava Soumraku dne.

V knize Neopouštěj mě se zase Ishiguro dotýká problému klonování a otázky, jak nahlížet na klonované bytosti. Mají mít stejná práva jako lidi? V románu je nemají, což vede k velmi znepokojivým vyústěním.

Kazuo Ishigura: Pohřbený obr

  • V istopadu vyjde v nakladatelství Argo nejnovější román Kazua Ishigura Pohřbený obr. O překlad se postarala Lenka Sobotová.  

  • Děj románu na pomezí fantasy zasadil autor do počátků raného středověku, kdy se Británie, kterou dávno opustili Římané, mění v trosky. Do propadliště dějin se odebral už i král Artuš a neklidnou zemí bloumají různá individua včetně těch nadpřirozených. Pohřbený obr je místy surový, zato jímavý příběh o ztracených vzpomínkách, lásce, pomstě a válce.

Na ještě osobnější rovině rozehrává tato témata v sérii komorních příběhů vydaných ve sbírce Nokturna a nejnověji pak ve svém posledním románu Pohřbený obr, který v nejbližší době v průběhu listopadu vyjde i v českém překladu.

Z několika úhlů pohledu je to kniha pro Ishigura nezvyklá: pouští se zde na rovinu mytických příběhů, částečně do žánru fantasy. Zavádí čtenáře do staré Anglie artušovských legend a předkládá mu příběh o paměti, zapomnění, lásce a schopnosti vykročit ze sebe sama.

Je to příběh postaršího páru, na první pohled idylického. Tato idyla se však drolí typicky ishigurovským způsobem. Nic není řečeno naplno, náznaky pouze probleskují skrze řádky a čtenář je nucen znovu a znovu se zastavovat, vracet a domýšlet.

Je to zároveň kniha nejednoznačná: její postavy bojují proti mlze zapomnění, chtějí se rozpomenout na vlastní minulost a nějak ji uchopit. Zároveň však nevědí - a ani vědět nemohou - zda se s touto znovuobjevenou minulostí budou moci nějak vypořádat.

V Ishigurovi švédská akademie ocenila autora, který nerezignoval na velká témata, která dokáže nahlížet z různých úhlů s až odzbrojující umanutostí. Možná právě díky tomu má konzistentní umělecký výraz: Ishiguro za svou dráhu nenapsal knihu, o níž by bylo možné říct, že je nepodařená.

 

Právě se děje

před 13 minutami

V bavorských Alpách našli záchranáři mrtvého Čecha

Pátrací oddíly horské služby, policie a hasičů našly dnes dopoledne v bavorských Alpách v okrese Garmisch-Partenkirchen mrtvého 51letého českého horolezce, který byl od neděle nezvěstný. Informovala o tom dnes podle agentury DPA policie. Tělo záchranáři našli mezi vrcholy Klammspitze a Brunnenkopf v nadmořské výšce 1550 metrů.

Policie dostala v noci z neděle na pondělí hlášení, že se český horolezec nevrátil z túry. Na pátrání se kvůli komplikovanému terénu kromě horských záchranářů podílel i hasičský dron a dva policejní vrtulníky. Dohromady se do pátrání zapojilo 23 mužů.

Policie zatím neví, jak horolezec zahynul, a nyní případ vyšetřuje. Muž nebyl k zastižení na telefonu od nedělních 15:45. Svůj osobní automobil nechal zaparkovaný v lokalitě Sägertal.

Další zprávy