Za našich časů se filmová trilogie Pán prstenů stala fenoménem co do popularity i výdělku. Stejně tak trojice snímků o hobitech. Filmy zpopularizovaly scenérii Nového Zélandu a každý z nich utržil kolem miliardy dolarů.
Autorovi předlohy, profesorovi klasické filologie J. R. R. Tolkienovi, by ovšem poměřování úspěchu penězi nejspíš přišlo triviální. Jeho ságy si podmanily nejen peněženky, ale hlavně fantazii diváků a čtenářů jeho epických děl, pro něž se vžilo označení fantasy.
Podcast s Tolkienovým životopiscem Pavlem Hoškem si můžete poslechnout zde:
Víme, kdo jsou hobiti, kde leží Středozem a jakou mocí vládne prsten. Zní nám krásně jazyk elfů, přestože mu nerozumíme. A nehostinným místům přezdíváme Mordor. To vše díky jedinému muži. Díky ságám Hobit a Pán prstenů žijeme v Tolkienově světě. Ale odkud jeho svět pochází?
"Fantazie zůstává lidským právem: tvoříme podle své míry a nepůvodně, neboť jsme sami stvořeni: a nejen stvořeni, nýbrž stvořeni k obrazu Tvůrce," cituje Pavel Hošek Tolkienova slova v životopisu nazvaném Sloužím Tajnému ohni.
Český religionista a profesor evangelické teologie ve své knize rekapituluje spisovatelův ne vždy šťastný život a zkoumá, odkud se vzal svět, který Tolkien pro sebe a své čtenáře stvořil.
Vítejte u podcastu Na dotek, jehož hostem je dnes Pavel Hošek. K poslechu na platformách SoundCloud, Spreaker, Google Podcasts, Apple Podcasts i Spotify.
