Jihlavský Dělnický dům, léto 1951. Ve velkém sále probíhá komunistický soud. Spolu s dalšími tu před prokurátorem Vojtěchem Rudým (nomen omen) v nechvalně proslulé kauze Babice stanuli Drahoslav a Karel Němcovi - otec a syn ze samoty u Rokytnice.
Soudního přelíčení se jako tichý, zdrcený divák účastní také Drahoslavovo dvojče, dvacetiletý Karel Němec junior. V průběhu zmanipulovaného procesu si vybaví, jak do sálu s bratrem před několika měsíci chodili na taneční. Teď však nehraje žádná hudba, jen zfanatizované obecenstvo skanduje "babickým vrahům trest smrti". Přicházejí také dopředu naformulované rezoluce ze závodů a škol, které žádají přísné potrestání. Karlův otec je odsouzen na doživotí, bratr na smrt. Následně jsou Karel Němec i jeho matka vystěhováni z rodného domu, veškerý majetek jim komunisté zabaví. Spolu s ostatními příbuznými jsou pak coby "potomci babických vrahů" deportováni na státní statek Ploskovice u Litoměřic, kde žijí nad kravínem jako tlupa prokletých.
Podcast Na cestě si můžete poslechnout zde:
Od léta roku 1951 probíhala v Jihlavě, Třebíči, Moravských Budějovicích a Znojmě série odstrašujících komunistických monstrprocesů, pro něž se vžilo souhrnné označení "Babické".
Šlo o obludná, dopředu zrežírovaná divadelně-politická představení, během nichž komunistická mašinerie semlela na prach osudy stovky nevinných lidí. Trest smrti byl vynesen jedenáctkrát, doživotí uděleno čtyřikrát. 22 osob bylo odsouzeno na víc než 20 roků žaláře.
Sociální rozvrstvení souzených bylo záměrně konstruované: údajný nepřítel komunismu byl odhalován mezi kněžími, soukromými rolníky a živnostníky. Drakonické tresty se netýkají jen lidí nespravedlivě odsouzených přímo. Postiženi jsou i jejich potomci, rodinní příslušníci a široké příbuzenstvo.
Těm, kteří unikli smrti nebo těžkým žalářům, je zabaven veškerý majetek a zakázán pobyt v místě bydliště. Komunisté je vystěhovávají z rodných vsí a uvalují na ně vysoké peněžité tresty, což ve výsledku přinese rozvrat stovek rodových gruntů budovaných po staletí.
Likvidace selského stavu na Vysočině je drtivá. Celé rodiny jsou v létě 1951 vyváženy autobusy a náklaďáky na Litoměřicko.
Velice bolestný osud potkal Ludmilu Vondráčkovou, rozenou Plichtovou ze Šebkovic, v roce 1951 osmnáctiletou. Její otec - statečný protinacistický odbojář Antonín Plichta - byl odsouzen k trestu smrti. Bratr Antonín byl zabit při přestřelce v bolíkovickém poli, druhý bratr Stanislav pak tamtéž těžce zraněn a později komunisty popraven. Ona sama byla vyvezena do pohraničí jako otrok a do Šebkovic na rodový statek se již nevrátila.
V dnešním dílu podcastu Na cestě hovoří účastníci babických událostí - Karel Němec, Ludvík Stehlík, Marie Konvalinková, Ludmila Vondráčková-Plichtová a aktivní komunistický funkcionář Stanislav Caha. K poslechu na platformách SoundCloud, Spreaker, Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.
