Obraz Utonulá od Jindřicha Štyrského vydražil kupec za rekordních 24,3 milionu korun

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 11. 2017 18:42
Dražba v Obecním domě měla několik rekordů. Kromě nejvyšší ceny za Štyrského bylo prodáno i nejdražší dílo českého žijícího umělce - instalace LacrimAu od Federika Díaze se prodala za 6,5 milionu korun.
Jindřich Štyrský: Utonulá (olej, 1927).
Jindřich Štyrský: Utonulá (olej, 1927). | Foto: European Arts

Praha - Obraz českého surrealisty Jindřicha Štyrského s názvem Utonulá se na nedělní aukci v Obecním domě vydražil za 24,3 milionu korun. Je to nejvyšší suma, za jakou se kdy Štyrského dílo prodalo; vyvolávací cena byla 13 milionů.

Aukce měla ještě jeden rekord: instalace LacrimAu od Federika Díaze se stala nejdražším dílem českého žijícího umělce v historii aukcí, když se prodala za 6,5 milionu korun.

Celkem byla podle ředitele aukční síně European Arts Alberta Trnky prodána díla za více než 135 milionů korun. Z vyvolávací ceny 12,5 milionu Kč se na konečných 21,8 milionu vyšplhala cena za zlomové dílo Toyen s názvem Voda samoty.

Vrchol v Paříži

Utonulá je podle pořadatelů vrcholné dílo z artificialistického období Štyrského. Namaloval ho během svého několikaletého pobytu v Paříži. "O jak klíčové dílo jde, ukazuje nespočet výstav, na kterých byl obraz prezentován. Za všechny jde například o legendární výstavu Poezie 1932 v pražském Mánesu," uvedl Trnka.

Dílo Toyen z roku 1955 je podle historika umění Karla Srpa zlomové proto, že autorka již překonala počáteční vstup na pařížskou uměleckou scénu, jež po roce 1945 směřovala více k abstrakci než k surrealismu, a začala vytvářet nosné předpoklady pro své vrcholné práce z druhé poloviny 50. let.

V letech 1926 a 1927 přišli Štyrský a Toyen s osobitým uměleckým směrem, který se především omezoval jen na jejich vlastní tvorbu, obdobným Teigeho poetismu. Vyznačoval se silnou lyričností, experimenty s formou a technikami.

Dílo LacrimAu, jehož autorem je Federico Díaz, se vydražilo za téměř 6,5 milionu korun a stalo se tak nejdražším dílem českého žijícího umělce v historii aukcí vůbec.
Dílo LacrimAu, jehož autorem je Federico Díaz, se vydražilo za téměř 6,5 milionu korun a stalo se tak nejdražším dílem českého žijícího umělce v historii aukcí vůbec. | Foto: European Arts

Zlatá slza pro Expo

LacrimAu Federika Díaze, obří kapka či slza pokrytý zlatem, vznikla pro český pavilon Expo 2010 v Šanghaji. Díaz ve svém díle chtěl propojit lidské slzy, podle něj jednu z mála kapalných látek, s níž se neobchoduje, zlato jako symbol emocí, moci i válek a smutku a čich jako jeden z nejstarších smyslů. Na výstavě byly návštěvníkům při pohledu na kapku snímány reakce a emoce, po jejichž vyhodnocení automatická pipetovací stanice namíchala z různých esencí osobní vůni, kterou si člověk odnesl. LacrimAu se vyvolávala za 3,6 milionu korun.

V novém aukčním rekordu se prodal také vrcholný olej Václava Radimského z roku 1900 nazvaný Chladný les v plném slunečním svitu. Nový majitel za něj zaplatil 10,88 milionu korun, vyvolávací cena byla 4,8 milionu.

Za 3,5 milionu korun se nabízel obraz Jana Baucha Snová krajina, který našel kupce za 4,34 milionu, a zaznamenal tak další autorské maximum v českých aukcích.

Nejdražší obrazy prodané v Česku

Pořadí Autor Název Cena (mil. Kč) Rok
1. František Kupka Série C I. (Protihodnoty) 62 2016
2. František Kupka Tvar modré 57,4 2012
3. Oskar Kokoschka Praha 52,08 2017
4. Oskar Kokoschka Žáby 37,7 2016
5. Toyen Šero v pralese 36 2017
6. Giorgio de Chirico Zapomenuté hračky 31,44 2017
7. Josef Šíma Ateliér 28,8 2016
8. František Kupka Zhroucení vertikál 25,96 2009
9. Jindřich Štyrský Utonulá 24,3 2017
10. František Kupka Úsměv O 23,7 2012
11 Jindřich Štyrský Kominík a sněhulák 23,6 2017
12. Toyen Spící 23,3 2009
13. František Kupka Élévation (Výšky) IV 23,2 2007
14. Josef Šíma Ve čtyři hodiny odpoledne (Růžové tělo) 22,88 2016
15. Toyen Voda samoty 21,8 2017

 

Právě se děje

před 17 minutami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy