V bývalé bazénové hale se nyní na 200 metrech čtverečních nachází několik centimetrů vody. Navenek nicméně plocha s převládající žlutou barvou působí spíše jako mozaika podlahy či povrch nehostinné planety. "Houser do toho vsypal barevné pigmenty, kovové, které nějakým způsobem pracují," vysvětluje Suchomel.
Podle něj je bazén simulací toho, co se děje při Houserově tvorbě. Dvaapadesátiletý umělec vytváří díla za pomoci akrylů, luminiscenčních pigmentů i zmagnetizovaných částic.
"On je takovou ukázkou uměleckého výzkumu, protože pro díla, která dělá pomocí laku a pryskyřic, dokonce vynalezl vlastní pomalu schnoucí lak. Do něho může vsypávat různé barvy, které potom mění barevnost a vytváří finální dílo," líčí Suchomel.
Jak náročná je práce s lakem, dokládá podle Suchomela doba, jež je potřeba k vytvoření jednoho díla. "Velmi často vzniká třeba i dva až tři roky a je velmi nákladné i na výrobu. Třeba jeden velký obraz má na tloušťku deset centimetrů a je v tom třeba 300 litrů laku," ilustruje ředitel galerie.
Další Houserova díla jsou k vidění v hlavních výstavních sálech. Přehlídka nazvaná Přitažlivost, která v Liberci potrvá do 15. září, představuje působivé kompozice evokující povrchy neznámých vesmírných těles.
Zahrnuje Houserovu nejnovější tvorbu, ale také jeho lakované malby či umělecké pokusy s magnetismem.
"Houser patří k nejvýraznějším postavám české soudobé výtvarné scény. Jeho díla často připomínají jakási neznámá vědecká sdělení, tajemné diagramy provedené sofistikovanými laboratorními přístroji, a vlastně podtrhují Houserův dlouhodobý zájem o fyziku, chemii či kosmologii," dodává kurátor výstavy.
V Liberci je Houser známý zejména díky obří Kouli, která už 20 let zdobí prostor u hotelu Zlatý lev. Před 16 lety měl na nároží radnice rok postavenou tajemnou skleněnou krychli s proschlými smrkovými větvemi.
Pojízdná galerie
Houserovu výstavu otevřela Oblastní galerie v Liberci v rámci desetidenního festivalu, jímž si připomněla desáté výročí svého působení v budově bývalých lázní.
Za speciální dárek pro Liberec označuje ředitel Suchomel výstavu, jež končí tuto neděli 23. června. Jde o futuristický projekt nazvaný Designblok Cosmos: Intergalaktická krása českého designu. "Což je speciální exhibice deseti spektakulárních exponátů českého soudobého skla v takové opravdu až galaktické expozici, která byla vystavená loni na Designbloku. Poté, letos v dubnu, velmi úspěšně reprezentovala Českou republiku na milánském veletrhu. A odsud opětně poputuje do zahraničí, takže to je jen taková mezizastávka," vysvětluje ředitel galerie.
Deset originálních skleněných děl ukrývá pojízdná galerie dočasně umístěná na zahradě. Vypadá jako krabice zakrytá stříbrným reflexním pláštěm, po vstupu dovnitř má ale člověk pocit, že se ocitl v nekonečném prostoru. "Tím, jak se nacházíme mezi zrcadly, tak ta díla vidíme ze všech stran, seshora, zepředu i zezadu, a myslím si, že to je skutečně spektakulární pro návštěvníky. Jistě se bude líbit i dětem," říká Suchomel.
Pocit nekonečna v interiéru vyvolává 170 zrcadel. Instalaci vytvořil Jan Plecháč, uvnitř se nacházejí díla Jakuba Berdycha, Lucie Koldové, Václava Mlynáře, Lukáše Nováka, Jiřího Pelcla, Jana Plecháče, Ronyho Plesla, Tadeáše Podrackého, Maxima Velčovského a studia Dechem.
Součástí desetidenního festivalu jsou i další dvě nové výstavy. Vliv průmyslu a člověka na přírodu se odráží v tvorbě sochařky Dagmar Šubrtové, jejíž práce budou k vidění do 13. října. Dominantním prvkem jejích děl, připomínajících haldy, stromy rostoucí ze sudů či skleníky, je železo. "Každopádně bychom se na to měli podívat jako na celek krajiny, která hovoří postindustriální problematikou," říká kurátorka této výstavy Tereza Záchová.
Šubrtová se narodila v Duchcově v severních Čechách, dlouhodobě žije a tvoří na Kladensku. Její práce je spojena s krajinným postindustriálním rázem, kde se těžilo či ještě těží uhlí. Jako kurátorka v období 2002 až 2010 vedla Galerii Mayrau v Hornickém skanzenu v bývalém hlubinném dole Mayrau u Kladna.
Jednu výstavu galerie věnovala i místnímu fenoménu: hoře Ještěd. Přehlídka nazvaná Horizont hory: Krajina pod Ještědem ji ukazuje ve tvorbě místních výtvarníků. Zahrnuje práce od nejstarších grafik 19. století po současnost. K vidění bude do 29. září.
Oblastní galerie v Liberci založená roku 1953 má ve sbírce zhruba 23 tisíc obrazů, grafik, kreseb, plastik a dalších předmětů. Padesát let sídlila v Liebiegově paláci, přestěhováním do městských lázní zrekonstruovaných za 360 milionů korun získala před deseti lety dvakrát větší výstavní prostor, depozitář a zároveň lepší zázemí pro zaměstnance i návštěvníky.
Díky stěhování výrazně stoupla návštěvnost. Zatímco v Liebiegově paláci galerie ročně přivítala maximálně 18 tisíc lidí, v bývalých lázních s výjimkou covidových let jich má nyní dvakrát až třikrát více. Rekordní byl rok 2017 s více než 50 tisíci návštěvníky.
