První část přehlídky představuje umělcovu pozdně ranou tvorbu. "Nejsou to jeho úplné začátky, protože Milivoj Husák měl první výstavu již v roce 1975 a tady se ocitáme až o deset let později," vysvětluje kurátor Aleš Filip.
Podle něho autor dlouho hledal svůj výraz. Našel ho zhruba ve věku pětatřiceti let. Svá figurální díla, to znamená práce zaměřené na zobrazení lidské postavy, tehdy vymýšlel mimo jiné pod vlivem existencialismu či baroka. Často zachycoval figury v pohybu, letu či pádu.
Druhá část děl na výstavě vznikala od konce 90. let minulého století do současnosti. Milivoj Husák v té době zcela změnil přístup a začal razit styl, který nazývá emotivní geometrií. "Snaží se dobrat prazákladu lidské zkušenosti," objasňuje kurátor, podle nějž umělec pracuje se symboly světla a tmy, čtyř živlů, ticha, mlčení či oběti. "Není to zcela čistě abstraktní, protože jsou tam vždycky odkazy na něco konkrétního," upozorňuje Aleš Filip. Na jednom z děl jsou třeba otisky dlaní, další symbolizují ústa.
Husák při tvorbě využívá specifické materiály jako popel či uhel. Hledání světla v úplné tmě zase znázornil černým grafitem na matném černém podkladu, kdy grafitová část vystupuje pouze při pohledu z určitého úhlu.
Milivoj Husák se narodil roku 1950, dnes žije v Lelekovicích u Brna. Celoživotně je spojený s moravským prostředím. Uměleckou průpravu nabyl v 60. a 70. letech, v následujících dekádách vynikl jako brilantní kreslíř a malíř. Jeho tvorba přesahuje i do dalších oblastí. Zahrnuje desítky prací v oboru scénografie, grafického designu, sakrálního či komemorativního umění. "V souladu se svým niterným založením autor zůstává před veřejností v tichu a skryt," doplňuje Aleš Filip.
Současná výstava je dle pořadatelů Husákovou dosud největší. Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích u její příležitosti také vydává publikaci. Název přehlídky Dvojí tělo odkazuje k pojmu dvojí domov užitému křesťanským spisovatelem Janem Čepem, respektive v širším slova smyslu k dualismu těla a duše, látky a formy, případně i na autorova dvě hlavní tvůrčí období - figurativní a nefigurativní.
